Lunar Orbiter 1 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-073A.[1]

Lunar Orbiter 1
COSPAR1966-073A
Katalogové číslo2394
Start10. srpna 1966 19:26:00 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaAtlas Agena D
Stav objektuřízený dopad na Měsíc
ZánikZánik
Zánik29. října 1966
ProvozovatelUSA, NASA
VýrobceBoeing
Druhměsíční sonda
ProgramProgram Lunar Orbiter
Hmotnost386 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Úkol mise editovat

Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.

Základní údaje editovat

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 386 kg. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.

Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.

Průběh mise editovat

Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 10. srpna 1966 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě v USA. Byla navedena na orbitální dráhu, která byla postupně díky svému motoru změněna, takže 14. srpna obíhala Měsíc ve výši 189 – 1868 km a o čtyři dny později zahájila snímkování první sérií. Dne 18. srpna byla dráha pozměněna a bylo tak možné zahájit další fotografování, tentokrát míst uvažovaných jako cíle připravovaných misí Apolla. Byly také pořízeny z této vzdálenosti snímky Země. Ke změně parametrů oběžné dráhy došlo také 25. srpna, z ní byly pořízeny a na Zemi odeslány poslední snímky.

Mimo tohoto programu prováděla sonda měření radiace a koncentrace mikrometeoritů.

Dva měsíce po startu, dne 29. října 1966 už sondě docházelo palivo pro provádění změn dráhy a orientace, byl tedy zapálen naposledy brzdící motor na 97 sekund, takže sonda po 527 obězích skončila pádem na povrch Měsíce.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 257. 
  2. Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 258

Externí odkazy editovat