Lukjan Kobylycja, cyrilicí Лук'ян Кобилиця, rumunsky Lukian Kobilita[1] (1812 Putyla[2]24. října 1851 Gura Humorului[2]), byl rakouský selský vůdce a politik rusínské (ukrajinské) národnosti z Bukoviny, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Lukjan Kobylycja
Lukjan Kobylycja
Lukjan Kobylycja
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození1812
Putyla
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. října 1851
Gura Humorului
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Pocházel z rolnické rodiny. Od roku 1839 se veřejně angažoval. Po několik let podával selské stížnosti ke krajským i zemským (haličským) úřadům na chování velkostatkářů. V letech 1843–1844 vedl rolnické protesty, do kterých se zapojilo 22 vesnic. Zemědělci požadovali vlastnictví lesů a pastvin a podporu zakládání škol. Kobylycja byl po potlačení rebelie zatčen a uvězněn.[2] Roku 1849 se uvádí jako Lukian Kobilica, majitel hospodářství v obci Ploska.[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vyžnycja. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.[5] Náležel ke sněmovní levici.[6]

Patřil mezi tři bukovinské poslance rusínské (ukrajinské) národnosti.[1] Jeho ukrajinská etnicita je uznávána i jinými autory, ovšem s tím, že vzhledem k nízké úrovni vzdělání byli bukovinští rolničtí poslanci národnostně relativně málo vyhranění. Kobylycja nebyl (jako většina bukovinských poslanců) gramotný. Nepodpořil zemskou petici (Landespetition), se kterou se někteří představitelé Bukoviny dostavili za císařem do Olomouce a žádali ho o obnovení zemské samosprávy a oddělení Bukoviny od Haliče. Zemskou petici totiž venkovské obyvatelstvo zčásti vnímalo jako projekt místní šlechty, mající omezit rolnické reformy. Pro ukrajinsky orientované obyvatelstvo navíc byla preferovanou variantou společná existence v rámci Haliče.[7]

V listopadu 1848 vypuklo na různých místech Bukoviny, Haliče a Zakarpatska rolnické povstání. Kobylycja se do povstání, které trvalo až do léta roku 1849, zapojil. Skončilo vojenským zásahem a represemi. Kobylycja byl v dubnu 1850 zatčen v Žabe a odeslán do Gura Humorului, kde zemřel na následky věznění.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Revolutia din 1848 [online]. Boianul din Bucovina by Florin Dyrda [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) 
  2. a b c d Лук’ян Кобилиця [online]. ukrainians-world.org.ua [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26. (ukrajinsky) 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy) 
  4. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 116. (německy) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  7. van DRUNEN, H. F.: «A sanguine bunch». Regional identification in Habsburg Bukovina, 1774-1919 [online]. dare.uva.nl [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat