Luigi Galvani

italský lékař, anatom, filosof, biofyzik

Luigi Galvani (9. září 1737 Bologna4. prosince 1798 Bologna) byl italský lékař (anatom, fyziolog) a fyzik. Narodil se a celý svůj život prožil v Boloni, kde také zemřel. Proslavil se hlavně svými pokusy s živočišnou elektřinou.

Luigi Galvani
Narození9. září 1737
Bologna
Úmrtí4. prosince 1798 (ve věku 61 let)
Bologna
Místo pohřbeníCorpus Domini, Bologna
Alma materBoloňská univerzita (do 1759)
Povoláníanatom, fyzik, lékař, vysokoškolský učitel a vynálezce
ZaměstnavatelBoloňská univerzita
ChoťLucia Galeazzi Galvani (od 1769)[1]
PříbuzníCaterina Galvani (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jsou po něm pojmenovány měsíční kráter Galvani a galvanický článek.[2][3]

Život editovat

Studoval teologii na boloňské univerzitě, poté přešel na medicínu. Byl úspěšným lékařem a od roku 1762 působil na této univerzitě jako profesor lékařství. Galvani byl průkopníkem moderního porodnictví. Byl prvním fyziologem, který zkoumal elektrické jevy při pohybech svalů. V roce 1771 (podle jiných zdrojů r. 1780) objevil, že svaly mrtvých žab se po zásahu jiskry statické elektřiny stahují. Později zjistil, že svaly se stahují i tehdy, když se jich dotýká bimetalickým obloukem. Tento fyziologický jev dostal název „galvanismus“. Galvani se domníval, že objevil zvláštní druh elektřiny – „živočišnou elektřinu”, elektrické fluidum, které nervy roznášejí do svalů, přičemž svaly samotné tuto elektřinu i generují. Pro Galvaniho byla elektřina neoddělitelná od života, od živých tvorů. Alessandro Volta, Galvaniho současník a oponent, považoval takový vitalistický výklad za nesprávný. Vyslovil domněnku, že živočišná elektřina má fyzikální základ, že jejím zdrojem a příčinou je chemická reakce dvou kovů.[4] Úsilí dokázat tuto svou koncepci přivedlo Voltu později k sestrojení prvního elektrického článkuVoltova sloupu, který generoval elektřinu prostřednictvím chemické reakce.

Když v roce 1795 obsadila Napoleonova vojska Itálii, byl pro svůj nesouhlas s francouzskou okupací a odmítnutí přísahat na novou ústavu zbaven profesury a vyhnán z univerzity. Později mu bylo s přihlédnutím k jeho vědeckým zásluhám dovoleno opět působit na univerzitě. Velice krátce poté ale Galvani umírá v úplné bídě ve věku 61 let. Jeho manželka se jmenovala Lucia Galeazzi Galvani.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dostupné online. [cit. 2022-02-04]
  2. Crater Galvani on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 80-85277-10-7
  4. PECHÁČEK, Pavel. Galvani a žabí stehýnka: Italský vědec se oddával neobvyklým pokusům. www.stoplusjednicka.cz [online]. 2020-06-30 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • Mayer D: Pohledy do minulosti elektrotechniky, PBtisk, s.r.o, Příbram