Luštěnicovité

čeleď rostlin

Luštěnicovité (Cleomaceae) je čeleď nevysokých rostlin z řádu brukvotvarých, které jsou občas pěstované jako okrasné.

Jak číst taxoboxLuštěnicovité
alternativní popis obrázku chybí
Rozkvetlá luštěnice (Cleome speciosa)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďluštěnicovité (Cleomaceae)
Bercht. et J. Presl, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt editovat

Jsou to teplomilné rostliny pocházejí ze subtropických a tropických oblastí Ameriky, odkud se postupně rozšířily do teplých oblastí celého světa. Nyní za pomoci člověka se pěstují i v chladnějších částech mírného pásma, kde by bez jeho zásahu nemohly trvale přežívat.[1]

Evropě rostou v přírodě pouze dva rody, luštěnice (Cleome) v Portugalsku a Španělsku a malonožka (Polanisia) v Itálii. V České republice neroste žádný.[2]

Taxonomie editovat

Moderním taxonomickým systémem APG III, založeném na monofyletickém třídění, byly z čeledě kaparovitých vyňaty rody blízké rodu luštěnice a vytvořena z nich nová čeleď luštěnicovité. Protože existují veliké podobnosti mezi rody čeledí luštěnicovitých, kaparovitých a brukvovitých, není dosud mezi odborníky dosaženo plné shody o zařazení jednotlivých rodů.[1][3]

Popis editovat

Čeleď je tvořena převážně bylinnými rody, v menší míře to jsou keře, stromy nebo liány. Rostliny jsou většinou jednoleté, méně již dvouleté nebo vytrvalé. Řapíkaté listy vyrůstají střídavě ve spirále, jsou většinou dlanitě složené se 3 až 7 lístky s pýřitým žilkováním. Palisty bývají šupinaté, listové nebo trnité. U některých druhů jsou trnité i řapíky nebo spodní strany listů.

Květy vyrůstají jednotlivě na stopkáchúžlabí listů nebo jsou uspořádány v hroznovitých, řidčeji chocholíkovitých květenstvích. Květy jsou většinou oboupohlavné, někdy se však objevují i jednopohlavné. Korunních i kališních lístků bývá po čtyřech, tyčinek je v květu od 6 po 32. Květy mají prodlouženou část květního lůžka, které nese gyneceum. Některé jsou opylovány v nočních hodinách netopýry a nočními motýly. Plody jsou většinou mnohosemenné tobolky různých tvarů nebo míšky.[3][4]

Použití editovat

Rostliny čeledě luštěnicovitých se ve středoevropských podmínkách pěstují většinou pouze pro krásu svých květů jako letničky, v jižních krajích i jako rostliny dvouleté nebo trvalky. Mnohé druhy po poranění listů produkují sloučeniny, např. isothiokyanáty, dráždící lidskou kůži.[5]

Rody editovat

Existuje několik odborných názorů, které rody jsou synonyma a které právoplatně přísluší do čeledě luštěnicovitých. Zde jeden renomovaný, dle kterého se čeleď skládá z 25 rodů s asi 250 druhy: Andinocleome, Areocleome, Arivela, Cleome, Cleomella, Cleoserrata, Coalisina, Corynandra, Dactylaena, Dipterygium, Gilgella, Gynandropsis, Hemiscola, Kersia, Melidiscus, Mitostylis, Physostemon, Podandrogyne, Polanisia, Puccionia, Rorida, Sieruela, Stylidocleome, Tarenaya, Thulinella.[6]


Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b www.mobot.org
  2. rbg-web2.rbge.org.uk
  3. a b delta-intkey.com. delta-intkey.com [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-03. 
  4. www.efloras.org
  5. Cleomaceae v BoDD – Botanical Dermatology Database (anglicky)
  6. Catalogue of Life 2019: Cleomaceae [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2019 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 

Externí odkazy editovat