Lourinhanosaurus („ještěr ze souvrství Lourinhã“) byl rod středně velkého masožravého dinosaura (teropoda), který žil na území dnešního Portugalska v období pozdní jury, před asi 150 miliony let (geologické věky kimmeridžtithon). Významný je zejména díky objevům fosilních embryí dochovaných ve zkamenělých vajíčkách.[1]

Jak číst taxoboxLourinhanosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 150 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce kostry lourinhanosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádTetanurae
NadčeleďMegalosauroidea
ČeleďSinraptoridae?
RodLourinhanosaurus
Binomické jméno
Lourinhanosaurus antunesi
Mateus, 1998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie objevu a popis editovat

 
Lourinhanosaurus antunesi - embryo

Zkameněliny, objevené již v roce 1982 v bohatém souvrství Lourinhã[2], byly formálně popsané v roce 1998 portugalským paleontologem Octáviem Mateusem. Druhové jméno L. antunesi je poctou staršímu kolegovi Matéuse, Miguelovi T. Antunesovi. Lourinhanosaurus byl až 8 metrů dlouhý teropod, objevený exemplář byl ale nedospělý jedinec o délce asi 4,5 až 5 metrů[3] a hmotnosti kolem 200 kilogramů.[4] Dorůst do plné velikosti tomuto dinosaurovi trvalo asi 10 let. Na lokalitě byla v roce 1993 objevena i fosilní vajíčka s kostrami embryí teropodů, ta byla později připsána právě tomuto druhu. V roce 1998 bylo dokonce objeveno celé hnízdo s více než 100 vejci. Dalším objevem byly gastrolity, tedy trávicí kameny, a to v počtu 32 kusů u jedince o stáří 14 až 17 let.[5]

Tento teropod pravděpodobně lovil široké spektrum ornitopodnch dinosaurů, jejichž přítomnost je prokázaná spíše podle velkého množství fosilních otisků stop (ichnofosilií).[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Alexandra E. Fernandes, Octávio Mateus, Blanca Bauluz, Rute Coimbra, Lope Ezquerro, Carmen Núñez-Lahuerta, Calin Suteu & Miguel Moreno-Azanza (2021). The Paimogo Dinosaur Egg Clutch Revisited: Using One of Portugal’s Most Notable Fossils to Exhibit the Scientific Method. Geoheritage. 13: 66. doi: https://doi.org/10.1007/s12371-021-00591-7
  2. SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 96 (anglicky)
  5. Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 180)
  6. Diego Castanera, Bruno C. Silva, Vanda F. Santos, Elisabete Malafaia, and Matteo Belvedere (2020). Tracking Late Jurassic ornithopods in the Lusitanian Basin of Portugal: Ichnotaxonomic implications. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00707.2019

Literatura editovat

  • Mateus, O. (1998). Lourinhanosaurus antunesi, a new Upper Jurassic allosauroid (Dinosauria: Theropoda) from Lourinhã (Portugal). Memórias da Academia de Ciências de Lisboa. 37: 111–124.
  • "Upper Jurassic theropod dinosaur embryos from Lourinhã (Portugal)" I Mateus, H Mateus, MT Antunes, O Mateus, P Taquet, V Ribeiro, G Manuppella (1998). Memórias da Academia das Ciências de Lisboa. 37: 101–110.
  • Benson, R.B.J., Carrano, M.T and Brusatte, S.L. (2010). "A new clade of archaic large-bodied predatory dinosaurs (Theropoda: Allosauroidea) that survived to the latest Mesozoic". Naturwissenschaften. 97 (1): 71–78. doi: 10.1007/s00114-009-0614-x. PMID 19826771.
  • Carrano, M. T., Benson, R. B. J., and Sampson, S. D. 2012. The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211-300.
  • Antunes M. T.; Taquet P.; Ribeiro V. (1998). "Upper Jurassic dinosaur and crocodile eggs from Paimogo nesting site (Lourinhã – Portugal)". Memórias da Academia de Ciências de Lisboa. 37: 83–100.

Externí odkazy editovat