Liz Johnson Artur
Liz Johnson Artur (* 1964) je ghansko-ruská fotografka se sídlem v Londýně v Anglii. Její práce dokumentuje životy černochů z celé africké diaspory. Její práce se snaží ukazovat a oslavovat živé a jemné nuance životů každého z těchto běžných lidí, se kterými se setkává.[1] Pracuje jako fotoreportérka a redaktorská fotografka pro různé módní časopisy a nahrávací společnosti po celém světě i pro svou nezávislou uměleckou praxi. Její monografie s Bierke Verlag byla zařazena do seznamu „Best Photo Books 2016“ v The New York Times.
| Liz Johnson Artur | |
|---|---|
| Narození | 1964 (59–60 let) Bulharsko |
| Národnost | Afro-Russians |
| Alma mater | Royal College of Art |
| Povolání | fotografka a fotoreportérka |
| Významná díla | AfroRussia |
| Webová stránka | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Dětství editovat
Liz Johnson Artur se narodila v Bulharsku, ale vyrostla ve východní Evropě a Německu.[2] Její otec byl Ghaňan a byla vychována svou ruskou matkou. Říká, že je „produktem migrace“. Žila tři měsíce v západním Německu se svou matkou na turistických vízech, než jim skončila platnost; pak žili jako nelegální přistěhovalci. Johnson Artur trávila většinu svých dní v ulicích, kvůli svému postavení nemohla chodit do školy. To bylo, když došlo k jejímu počátečnímu setkání s cizími lidmi; „Tentokrát si nejvíce pamatuji potěšení ze setkání s cizími lidmi na ulici, myslím, že mě to jako fotografku velmi ovlivnilo.“[3]
Úvod do fotografie editovat
V roce 1985 získala svůj první fotoaparát a začala fotografovat během cesty do New Yorku. Během této cesty zůstala s ruskou rodinou v černošské čtvrti v Brooklynu. V rozhovoru pro The Fader řekla: „Nikdy předtím jsem v černošské čtvrti nebyla a tehdy jsem nefotila. Ale díky vzpomínce na to, co jsem viděla, jsem chtěla začít fotit. “ Tím začala její cesta k pořizování a sestavování fotografií svateb, večírků, z kostela a každodenního života.[4]
V rozhovoru pro iD Magazine Johnson Artur vysvětlila, že se k fotografii dostala proto, že „chtěla zaznamenat normálnost černošských životů a černošské kultury, což se v médiích hlavního proudu často neodráží“. Fotografie pro ni byla způsobem, jak získat přístup k lidem a prostorům, což vyvolalo její zvědavost. Cílem její práce je překonat stereotypy černochů a představit každou osobu jako unikátní individualitu.[1]
Johnson Artur získala magisterský titul v oboru fotografie na Royal College of Art v Londýně a učila na London College of Communication.[5]
Kariéra editovat
Johnson Artur strávila posledních 30 let fotografováním rozmanitých černochů po celém světě.[6] Po většinu své nedávné kariéry se zaměřovala na zastupování černochů v jižním Londýně.[3]
Umělecká praxe editovat
Fotografie je pro Johnson Artur velmi osobní. Má ke své práci přístup založený na spolupráci a vytváří úzké kontakty se svými subjekty jako způsob, jak respektovat zranitelnost, kterou projevují tím, že ji pustí do svých prostor. Tento proces dává jejím fotografiím pocit intimity.[6] Fotografie mají pro ně nedokončenou kvalitu. I když jsou některé fotografie záměrně pózovány a komponovány, pozornost, kterou věnuje Johnson Artur smyslu pro sebeprezentaci každého jednotlivce, dává dílu autenticitu.[3]
V rozhovoru s Galerií fotografů popsala potřebu představovat osobní styl a lidi, které zachycuje: „Tímto způsobem věřím, že nám fotografie může ukázat něco velmi jedinečného a stále známého.“[3]
Ideologie editovat
Johnson Artur se zavázala důsledně fotografovat černochy po celém světě a všímat si rozmanité estetiky v těchto komunitách. Na otázku, zda považuje svou práci za politickou, odpověděla: „Beru to, co dělám, velmi vážně, ale nutně bych to neoznačila za politické, pokud byste mi tuto otázku nepoložili. Moje práce je politická v tom smyslu, že jde o komunikaci, schopnost porozumět bojům lidí, naučit se, jak můžeme spolu žít.“[7] Práce Johnson Artur se zaměřuje na témata sebeprezentace a otázky reprezentace. Fotografie jsou pořizovány na veřejných prostranstvích ve snaze zachytit okamžiky; spojit, vidět, slyšet a fotografovat s autentičností.[8] Při fotografování stanoví jejich přítomnost.[3] Tato krátká setkání jsou vyvolána stylem, okázalostí a řečí těla lidí, kteří upoutají její pozornost.[6]
Výstavy editovat
- Brooklyn Museum, New York: Liz Johnson Artur: Dusha (3. května – 18. srpna 2019)[9]
- David Nolan Gallery, New York: This Synthetic Moment (18. ledna – 10. března 2018)[10]
- Lothringer 13 Halle, Munich: A Thousand and X Little Actions (10. října – 21. listopadu 2016)
- Kunstverein, Leipzig: 1.-3.Personal plural: wir, ihr, sie (20. srpna – 6. září 2016)
- The Photographer's Gallery, London: Made You Look: Dandyism and Black Masculinity (15. července – 25. září 2016)[8]
Redakční a komerční práce editovat
Liz Johnson Artur pracuje posledních 30 let jako nezávislá redaktorka a komerční fotografka na nesčetných publikacích, včetně časopisů Vibe Magazine, Fader, iD Magazine a Spin Magazine. Řekla, že komerční práce jí poskytla příležitosti fotografovat lidi a místa související s její vlastní uměleckou praxí, ke kterým by jinak neměla přístup.[3]
Fotografovala osobnosti jako jsou například: Mos Def, Blur, Amy Winehouse, Spice Girls a podnikla tour s M.I.A., Lady Gaga nebo Seun Kuti.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liz Johnson Artur na anglické Wikipedii.
- ↑ a b liz johnson-artur’s photos celebrate black communities, black aesthetics, and black creativity. I-d. 29 September 2016. Dostupné online [cit. 15 March 2018]. (anglicky)
- ↑ Afro-Russian Photographer Captures Images of Black People in Europe, US and Africa [online]. [cit. 2018-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f THE PHOTOGRAPHERS' GALLERY. Brief Encounters: An interview with Liz Johnson-Artur [online]. 17 August 2016 [cit. 2018-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-19. (anglicky)
- ↑ Photographer Liz Johnson Artur On Capturing Beautiful Moments Of Everyday Black Life Around The World [online]. [cit. 2018-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCIENCE, Art &. Liz Johnson Artur - AGO | AIMIA Photography Prize [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-04. (anglicky)
- ↑ a b c AIMIA/AGO PHOTOGRAPHY PRIZE. Liz Johnson Artur - AGO AIMIA Photography Prize [online]. [cit. 2018-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-04. (anglicky)
- ↑ Liz Johnson-Artur’s Photos Celebrate Black Communities, Black Aesthetics, and Black Creativity [online]. 29 September 2016 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b News [online]. [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUDICK, Ariella. Liz Johnson Artur: chronicle of a nomadic life. Financial Times. June 20, 2019. Dostupné online [cit. 9 August 2019]. (anglicky)
- ↑ This Synthetic Moment - Exhibitions - David Nolan Gallery [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- Tisk
- „Hunger and Black Balloons: An Interview with Liz Johnson Artur“, Canadian Art, 18. dubna 2016.
- Brief Encounters: An interview with Liz Johnson-Artur Archivováno 19. 11. 2018 na Wayback Machine., The Photography Gallery, 17. srpna 2016.
- liz johnson-artur’s photos celebrate black communities, black aesthetics, and black creativity, i-D Magazine, 29. září 2016
- Photographer Liz Johnson Artur On Capturing Beautiful Moments Of Everyday Black Life Around The World, The FADER, 28. listopadu 2016.
- Yasufumi Nakamori, Liz Johnson Artur, A Conversation from South London, Camera Austria International 149 | 2020
