Lionel z Antverp

anglický královský syn, vévoda z Clarence, hrabě z Ulsteru

Lionel z Antverp (anglicky Lionel of Antwerp, 1st Duke of Clarence, francouzsky Lionel d'Anvers, 29. listopadu 1338 Antverpy7. října 1368 Alba)[1] byl anglický královský syn, vévoda z Clarence, hrabě z Ulsteru a rytíř Podvazkového řádu.[2]

Lionel z Antverp
vévoda z Clarence a hrabě z Ulsteru
Portrét
Lionel na detailu z náhrobku Eduarda III.
Narození29. listopadu 1338
Antverpy
Úmrtí7. října 1368
Alba
Pohřbenklášter Clare
ManželkyAlžběta z Burgh
Violanta Visconti
PotomciFilipa z Clarence
RodPlantageneti
OtecEduard III.
MatkaFilipa Henegavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se jako druhý syn anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. Své přízvisko získal díky místu narození, kterým se staly belgické Antverpy. Roku 1342 jej otec zasnoubil s Alžbětou, jedinou dcerou a dědičkou zavražděného ulsterského hraběte Viléma. Svatba se konala o deset let později,[pozn. 1] ale již předtím se roku 1347 Lionel ujal snoubenčina irského panství a byl jmenován hrabětem z Ulsteru. Během otcovy nepřítomnosti v letech 1345 a 1346[2] byl jeho zástupcem a strážcem království. Roku 1355 se zúčastnil vojenské výpravy do Francie, ale veškerou svou energii věnoval snaze o získání Irska. Roku 1361 byl jmenován irským guvernérem a o rok později byl pro něj králem vytvořen nový titul vévoda z Clarence. Eduard III. vyvíjel také marnou snahu o získání skotské koruny, jež měla ozdobit Lionelovy skráně.[3]

Roku 1366 již ovdovělý Lionel po přijetí statutů z Kilkenny znechucen opustil Irsko a po dvou letech plných vyjednávání o výši věna, se vydal do Itálie, kde se měl oženit s Violantou, dcerou Galeazza Viscontiho, vládce Milána. Svatba se konala na jaře 1368 v Miláně a Lionel sňatkem získal obrovské věno, které mělo za úkol nahradit nedostatek nevěstiny urozené krve. O několik měsíců po jedné z opulentních hostin náhle onemocněl a zemřel.[3][pozn. 2] Tělo zesnulého bylo nejprve pohřbeno v Pavii a později bylo převezeno do Anglie, kde bylo uloženo k poslednímu odpočinku v Suffolku v augustiniánském klášteře Clare po boku první choti Alžběty.[2]

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Jindřich III. Plantagenet
 
 
Eduard I.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Provensálská
 
 
Eduard II.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Kastilský
 
 
Eleonora Kastilská
 
 
 
 
 
 
Johana z Ponthieu
 
 
Eduard III.
 
 
 
 
 
 
Filip III. Francouzský
 
 
Filip IV. Sličný
 
 
 
 
 
 
Isabela Aragonská
 
 
Izabela Francouzská
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Navarrský
 
 
Jana I. Navarrská
 
 
 
 
 
 
Blanka z Artois
 
Lionel z Antverp
 
 
 
 
 
Jan II. Holandský
 
 
Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
Adéla Holandská
 
 
Vilém III. Holandský
 
 
 
 
 
 
Floris IV. Holandský
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Matylda Brabantská
 
 
Filipa Henegavská
 
 
 
 
 
 
Walram III. Limburský
 
 
Karel I. z Valois
 
 
 
 
 
 
Ermesinda Lucemburská
 
 
Johana z Valois
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. z Baru
 
 
Markéta z Anjou
 
 
 
 
 
 
Filipa z Dreux
 

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Z manželství se narodila jediná dcera Filipa, pojmenována po královně, Lionelově matce. Byla provdána za Edmunda Mortimera, hraběte z March.[1]
  2. Současníci spekulovali o Galeazzově podílu na jeho nečekaném skonu.

Reference editovat

Externí odkazy editovat