Wikipedie

Libiš

obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji

Libiš (dříve zřejmě Ľubiš) je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a je přimknutá k Neratovicím.[pozn. 1] V současnosti v obci žije přibližně 2 400[1] obyvatel. V katastru Libiše se nachází většina areálu chemické továrny Spolana.[4]

Libiš
Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Jakuba
Znak obce LibišVlajka obce Libiš
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNeratovice
Obec s rozšířenou působnostíNeratovice
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°16′27″ s. š., 14°30′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 427 (2023)[1]
Rozloha7,12 km²[2]
Katastrální územíLibiš
Nadmořská výška165 m n. m.
PSČ277 11
Počet domů785 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduMělnická 579
277 11 Libiš
obec.libis@libis.cz
StarostkaMgr.Pavlína Komeštíková, DiS.
Oficiální web: www.libis.cz
Libiš na mapě
Libiš
Libiš
Další údaje
Kód obce571784
Kód části obce402532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Pověsti editovat

Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole, na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.

Středověk editovat

Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. V husitských válkách ovládli Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zaniklou) roku 1421 pražané. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem k obřístevskému statku. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměstští Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející k obřístevskému statku koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.

Moderní dějiny editovat

V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…[zdroj?]

Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.

Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci: dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.[zdroj?]

Po roce 1900 editovat

Roku 1932 byl založen v Libiši Sokol. Roku 1947 byla Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932 editovat

V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník.[10]

Rodáci editovat

Karel Novotný (* 9. 6. 1876 Libiš u Neratovic, † 30. 5. 1927 Praha, pohřben v Lobkovicích). Český novinář, žurnalista, satirik, od r. 1904 redaktor Hlasu národa, Ilustrovaného kurýra a po převratu redaktor a soudní referent deníku Venkov. Spřátelil se a často stýkal s rodinou dr. Jana Palackého, syna historika Františka Palackého. Je autorem četných kulturně-historických monografií a studií o osobnostech, jakými byli Hana Kvapilová, Karel Havlíček Borovský, Svatopluk Čech, Václav Babinský ad.

Pamětihodnosti editovat

 
Toleranční kostel v Libiši
  • Kostel svatého Jakuba při severním okraji obce – gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce byla přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky ze 14. a 15. století.[11] Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
  • Kostel Svaté Trojice, někdejší toleranční kostel postavený mezi lety 1788 a 1792 ve stylu selského baroka, nyní v užívání Českobratrské církve evangelické.[12][13] V minulosti se změnil z lutherského na reformovaný. Jeden z citátů z Bible v kostele je v maďarštině, tím zachoval kněz Jan Vég (též Wégh, 1755–1830) památku na rodnou řeč. Kázání psal v latině, do češtiny mu je překládal Václav Matěj Kramerius a kněz je četl. Tak se naučil česky. Později napsal mj. Horlivé a nábožné modlitby křesťanské (Praha 1799) a byl autorem frontispisu (signován Joh. Wégh del.), který rytecky provedl Jan Berka.[14][13] V kostele byl natáčen film podle Vladimíra Körnera Sněžná noc (2009) a film Jan Palach (2018). Jan Palach byl členem zdejšího sboru.
  • Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století

Přírodní rezervace editovat

 
Mrtvé rameno Labe v Černínovsku

Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část byla přírodní rezervací Černínovsko. Tato rezervace v roce 2014 zanikla a byla nahrazena přírodní rezervací Úpor-Černínovsko. Vyskytuje se zde řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[15]

Doprava editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 a silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Libiš – Kralupy n.V. – Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
  • Železnice – Katastrální území obce protíná Trať 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou.
Železniční stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční stanice Neratovice ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Mladé Boleslavi, na trati 074 do Čelákovic a na trati 092 do Kralup nad Vltavou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.

Galerie editovat

  •  
    Obecní úřad
  •  
    Základní škola
  •  
    Kostel sv. Jakuba od jihozápadu
  •  
    Kostel sv. Jakuba a zvonice od jihu
  •  
    Dřevěná zvonice
  •  
    Chladicí věž Spolany
  •  
    Libišská strouha vytékající z areálu Spolany

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Například ulice Hraniční tvoří hranici mezi městem Neratovice a obcí Libiš: vozovka ulice a západní strana patří k Libiši, východní strana ulice k Neratovicím.

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Základní info o obci [online]. Obec Libiš [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
  11. ↑ FAKTOR, Ondřej. Vejdi poutníče. 1. vyd. Neratovice: Verbum, 2019. 176 s. ISBN 978-80-906706-3-1. 
  12. ↑ ŽMOLÍK, Václav. Kde se modlil i Jan Palach. Týdeník Rozhlas. 2018, čís. 6, s. 22. ISSN 1213-2098. 
  13. ↑ a b ŘEHÁK, Honza a PFANN, Miroslav. Za kulisy kostela [video]. In: YouTube.com [online]. 3. 3. 2020 [cit. 20. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zwFQGFaV3eA
  14. ↑ VOIT, Petr. Jan Végh. In: Encyklopedie knihy [online]. Datum poslední úpravy 10. 12. 2018 22:43 [cit. 20. 01. 2022]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jan_V%C3%A9gh&oldid=14369
  15. ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce, s. 279.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Libiš&oldid=23713748“