Liberální institut
Liberální institut je český klasicky liberální think tank se sídlem v Praze. Byl založen Jiřím Schwarzem, Tomášem Ježkem a Miroslavem Ševčíkem na podzim 1989 jako Liberální spolek F. A. Hayeka, 6. února 1990 byl zaregistrován pod současným jménem.[2] Institut v současnosti vede Martin Pánek. Liberální institut byl založen s cílem rozvíjet a aplikovat ideje klasického liberalismu.
| Liberální institut | |
|---|---|
 | |
| Předchůdce | Liberální spolek F. A. Hayeka |
| Vznik | 6. 2. 1990 |
| Typ | think tank |
| Právní forma | ústav[1] |
| Účel | vzdělání a osvěta |
| Sídlo | Praha |
| Souřadnice | 50°4′52,02″ s. š., 14°25′11,22″ v. d. |
| Působnost | Česko |
| Ředitel | Martin Pánek |
| Oficiální web | www |
| IČO | 09324194 (VR) |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Institut byl založen v revoluční době na podzim 1989 jako Liberální spolek F. A. Hayeka, zaregistrován pod názvem Liberální institut byl 6. února 1990. Na postu jeho ředitele se vystřídali Miroslav Ševčík (1990 až 2013), Petr Koblovský, Dominik Stroukal a Martin Pánek. Jiří Schwarz působil jako prezident institutu, nyní je předsedou akademické rady. Miroslavu Ševčíkovi bylo po jeho skandálech v čele Národohospodářské fakulty VŠE bylo ukončeno členství ve správní radě a poté i členství v institutu jako takovém.[3] Ševčík se s institutem stále soudí.[4]
Překladatelská skupina pod vedením Josefa Šímy v 90. letech a první dekádě 21. století přeložila klasické ekonomické knihy od autorů jako Adam Smith, Ludwig von Mises, Frédéric Bastiat, Mancur Olson nebo od laureátů Nobelovy ceny Miltona Friedmana a Garyho Beckera.[5] Po útlumu činnosti institutu v první části druhé dekády 21. století se institutu ujala nová generace, která oživila jeho publikační a další činnost. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu institut založil svoji humanitární misi pod vedením Víta Samka.
Šest bývalých nebo současných spolupracovníků institutu bylo jmenováno ekonomickými poradci české vlády: Jiří Schwarz a Miroslav Zámečník druhou vládou Mirka Topolánka a Dominik Stroukal, Mojmír Hampl, Aleš Rod a Libor Dušek vládou Petra Fialy. Mojmír Hampl, bývalý redaktor institutem vydávaného časopisu Laissez Faire, se stal viceguvernérem České národní banky a předsedou Národní rozpočtové rady. Petr Mach, rovněž bývalý redaktor tohoto časopisu, byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, ale v té době se již s institutem rozešel. Jiří Schwarz se stal rektorem Anglo-American University a Josef Šíma rektorem Vysoké školy CEVRO.
Ideologie editovat
Liberální institut publikuje ve směru klasického liberalismu, libertarianismu, ordoliberalismu a anarchokapitalismu. Věnuje se také snižování daní, odstraňování regulací, konkurenci, rušení státních úřadů, otevřeným hranicím a kritice Evropské unie.
Činnost editovat
Liberální institut prosazuje svobodu jednotlivce, volný trh, soukromé vlastnictví a vládu práva. Jeho činnost se soustředí na publikaci knih, pořádání přednášek a osvětu v médiích.
Financování editovat
Institut je financován ze sponzorských příspěvků a darů a z prodejů knih a nepřijímá žádné státní dotace.
Letní školy editovat
Od roku 1991 Liberální institut pořádá letní školy pro středoškolské a vysokoškolské studenty.[1] Poslední tři roky se letní škola konala v Českém Šternberku. V roce 2023 se letní škola poprvé konala v Radešíně nedaleko Žďáru nad Sázavou.[6] Letní školy nabízí zájemcům prohloubení nejen ekonomických znalostí, ale i například politických znalostí. Na letních školách pravidelně vystupují přední osobnosti a odborníci v jednotlivých oblastech.
Zimní akademie editovat
Od roku 2024 Liberální institut pořádá víkendové zimní akademie s hosty z rozličných oborů. V roce 2024 navštívil akademii například ústavní soudce a profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Wintr.
Den daňové svobody editovat
Liberální institut každoročně pořádá happening ke dni daňové svobody, což je den, od kterého mají občané vůči státu pomyslně splněnu svou daňovou povinnost. Na čím delší datum připadá den daňové svobody, tím více musí občané pracovat na pokrytí veřejných výdajů toho daného roku. Podle Liberálního institutu v posledních letech připadl den daňové svobody na následující dny:[2]
- 2018 – 22. května
- 2019 – 28. května
- 2020 – 24. června
- 2021 – 25. června
- 2022 – 17. června
- 2023 – 13. června
Výroční přednáška Liberálního institutu editovat
Každoročně pořádá Liberální institut přednášku s významnou světovou osobností klasického liberalismu, jíž je udělena cena „za přínos k rozvoji liberálního myšlení a naplňování idejí svobody, soukromého vlastnictví, konkurence a vlády zákona v praxi“. Seznam přednášek:
- 1995 – Gary Becker
- 1997 – Milton Friedman
- 1998 – Roger Douglas
- 1999 – Hans Tietmeyer
- 2000 – Grigorij Javlinskij
- 2001 – Michael Novak
- 2002 – James Buchanan
- 2003 – Pascal Salin
- 2004 – Antonio Martino
- 2005 – José Piñera
- 2006 – Mart Laar
- 2007 – Sam Peltzman
- 2008 – William Niskanen
- 2009 – Deirdre McCloskeyová
- 2010 – Vernon L. Smith
- 2011 – Terry L. Anderson
- 2012 – Kevin Murphy
- 2013 – Carlos F. Cáceres
- 2015 – Friedrich Schneider
- 2016 – Ivan Mikloš
- 2017 – John Taylor
- 2018 – Daniel Hannan
- 2019 – Tom Palmer
- 2020 – David Friedman
- 2021 – Bryan Caplan
- 2022 – David Boaz
- 2023 – Daniel Klein
- 2024 – Alain Bertaud
Publikační činnost editovat
Liberální institut za dobu své existence publikoval řadu překladů zahraničních knih a vlastních publikací. Mezi publikace vydané Liberálním institutem patří např. Bohatství národů, Teorie mravních citů, Ekonomie v jedné lekci, Ekonomie státních zásahů a další. Kompletní seznam je k dispozici na webu institutu. Institut vydával časopisy Laissez Faire a Terra Libera.
Vydané knihy:
- 2023 – Milton Friedman: Kapitalismus a svoboda
- 2023 – Adam Smith: Teorie mravních citů
- 2022 – F. A. Hayek: Osudná domýšlivost
- 2021 – Ryan Bourne: Ekonomie v jednom viru
- 2020 – Milton Friedman & Rose Friedmanová: Svoboda volby
- 2019 – Ronald H. Coase & Ning Wang: Velká čínská kapitalistická revoluce
- 2019 – Ludwig von Mises: Socialismus
- 2019 – Ludwig von Mises: Liberalismus
- 2018 – Ludwig von Mises: Lidské jednání – pojednání o ekonomii
- 2018 – Johan Norberg: Pokrok – deset důvodů k optimismu
- 2017 – Adam Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
Bludný balvan ekonomie editovat
Bludný balvan ekonomie je anticena udělovaná Liberálním institutem za výroky nesmyslné a pataekonomické.[7] Historicky první cena byla udělena za rok 2020 Janě Maláčové za výrok:[7] „Strašně mě unavuje otázka, jestli si [mimořádný příspěvek důchodcům] můžeme dovolit, nebo ne a kde na to vezmeme. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuze, kde na to vezmeme.“
V roce 2021 získala anticenu Alena Schillerová za její snahu o vysvětlení inflace: „Inflace vyrovnává cenové nestabilnosti, vyrovnává ekonomické nestabilnosti […] inflace vyrovnává distorze na trhu, vyrovnává výkyvy cen.“
O anticenu se v roce 2022 museli za své výroky podělit Josef Středula za výrok: „Ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině navrhovaly odbory vládě Petra Fialy věcné zastropování cen PHM.“ a Andrej Babiš s pokusem o radu vládě: „Vláda musí okamžitě zastropovat cenu benzinu a nafty na 35 Kč za litr.“
Doposud poslední anticenu si pro rok 2023 odnesl guvernér České národní banky Aleš Michl za svoji úvahu v oblasti měnové politiky: „Nevím, na základě čeho jsou takové odhady založeny. V Evropě jsou země, kde platí daleko nižší úrokové sazby a zároveň mají nižší inflaci. Žádná jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací v tuto chvíli neexistuje.“
Cena Karla Havlíčka Borovského editovat
Liberální institut toto ocenění, nesoucí své jméno podle slavného českého liberála a spisovatele, uděluje za liberální počin v uplynulém roce. Cena byla udělena za následující skutky:[8]
- 2018 – Návrh na zrušení zákazu prodeje o svátcích
- 2019 – Zákon na liberalizaci taxislužeb
- 2020 – Snížení DPFO a zvýšení slevy na poplatníka
- 2021 – Návrh na legalizaci rekreačního užívání marihuany
- 2022 – Liberální vízový režim pro uprchlíky z Ukrajiny
- 2023 – Návrh na zrovnoprávnění homosexuálních sňatků
Cena Alexandra Bacha editovat
Liberální institut vyhlašuje cenu Alexandera Bacha za antiliberální počin uplynulého roku. Alexander Bach byl rakouský politik z doby Karla Havlíčka Borovského, jenž zavedl systém centralizované kontroly, pro nějž se později vžilo označení Bachův absolutismus. Vítězové ceny byli v posledních letech následující:[8]
- 2018 – Kontrolování svatebních hostin (počin Aleny Schillerové, ministryně financí)
- 2019 – Žádost policie o automatický systém na rozpoznávání obličejů (žádost krajského ředitelství policie v Praze)
- 2020 – Návrh na zvýšení potravinové soběstačnosti na 85 % (návrh skupiny poslanců Zdeňka Podala, Margity Balaštíkové a dalších)
- 2021 – Návrh na unijní kriminalizaci nenávistných projevů (návrh Evropské komise)
- 2022 – Návrh na sjednocení nabíjecích kabelů na USB-C (návrh Evropské komise)
- 2023 – Blokace ukrajinského obilí na polských, slovenských a maďarských hranicích (počin vlád Polska, Slovenska a Maďarska)
Operace Kyseláč editovat
Pod vedením Víta Samka zahájil 25. února 2022 Liberální institut svoji humanitární misi na Ukrajinu pod recesistickým názvem Operace Kyseláč, který misi již zůstal.
Mise se zpočátku soustředila na dovážení humanitární pomoci na slovensko-ukrajinské hranice a převážení uprchlíků zpět do Prahy, resp. dalších destinací. Od dubna 2022 intenzivně spolupracuje s První dobrovolnickou chirurgickou nemocnicí v Lyseci u Ivano-Frankivsku. Humanitární mise má svůj vlastní dedikovaný web a transparentní účet.
V dubnu 2022 díky kontroverzi s Hnutím pro život vybrala Operace Kyseláč 2,3 miliony Kč na zakoupení potratových pilulek.[9][10] V dubnu 2023 uspořádal Liberální institut v DOXu happening pro ukrajinské děti v České republice, když je nechal pomalovat novou dodávku ukrajinskými motivy.[11] V červnu 2023 obdržel Vít Samek ocenění za třetí místo pro dobrovolníka roku mezi malými a středními zahraničními organizacemi.[12] Liberální institut udává, že na Ukrajinu už dopravil humanitární pomoc za více než milion USD.[13]
Významní experti Liberálního institutu editovat
S Liberálním institutem spolupracují např. rektor VŠ CEVRO Institut Josef Šíma, proděkan pro vědu a výzkum FSE UJEP Daniel Šťastný, prorektor pro studium Anglo-americké vysoké školy David Lipka, bývalý děkan NF VŠE Jiří Schwarz a další.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Liberální institut. Dostupné online.
- ↑ iDnes [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ iDnes [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ NKC/Knihy - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Letní škola 2023 je za námi [online]. 2023-09-13 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Liberální institut [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Liberální a antiliberální počin, bludný balvan ekonomie [online]. [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Hnutí Pro život ČR: Když praskne bublina. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Samek: Je nechutné, když musí před tím fašistickým prasátkem zdrhat dvouměsíční dítě. Aktuálně.cz [online]. 2022-04-28 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Pomaluj dodávku pro Ukrajinu! Operace Kyseláč. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Переможці Національного конкурсу «Благодійна Україна-2022» – «Благодійність на захисті України» нагороджені! | Громадський Простір [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Vít Samek a Martin Pánek o Operaci Kyseláč 💛💙. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
