Liška šedá (šelma)

psovitá šelma
Tento článek je o psovité šelmě. O vzácné houbě pojednává článek Liška šedá (houba).

Liška šedá či liška šedostříbrná (Urocyon cinereoargenteus) je poměrně velká liška z čeledi psovitých (Canidae), která obývá území jižní Kanady, jižní část Spojených států amerických a Střední Ameriky až po Venezuelu. Spolu s liškou ostrovní (Urocyon littoralis) jsou jedinými zástupci rodu Urocyon.

Jak číst taxoboxLiška šedá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďpsovití (Canidae)
RodUrocyon
Binomické jméno
Urocyon cinereoargenteus
Schreber, 1775
Rozšíření lišky šedé
Rozšíření lišky šedé
Rozšíření lišky šedé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Detail hlavy

Liška šedá je štíhle stavěná šelma, její tělo (bez ocasu) měří na délku 52–68 cm. Jak už z jejího názvu plyne, většinou je její zabarvení bílo-šedivé, ale často se objevují i jedinci s barvou zlatou. Na první pohled vypadá liška šedá spíše jako pes, až na její dlouhý huňatý ocas, který je pro lišky typický a který bývá zakončený černou barvou. Ten nejčastěji měří mezi 30 až 40 cm. Má krátké uši, výrazné oči a její hmotnost se pohybuje kolem mezi 2 a 7 kg.[2]

Chování editovat

Liška šedá je šelma s převážně noční nebo soumračnou aktivitou. Je velice mrštná a umí rychle běhat. Spolu s psíkem mývalovitým je jediným druhem psovitých, který aktivně šplhá po stromech. V případě nebezpečí dokáže velice rychle vylézt do velkých výšek (až 18 metrů)[2], kde se skvěle zamaskuje. V korunách stromů sbírá i potravu (plody). Je to typický všežravec, přednost však dává masité potravě. Tu tvoří větší hlodavci, zajícovci, ptáci, v létě pak ve velké míře hmyz. Velice ráda si pochutná i na ovoci a různých druzích ořechů.[2]

Březost trvá okolo 60 dní a samice rodí nejčastěji 3–6 (maximálně 10) mláďat, která jsou několik prvních týdnů plně odkázána na rodiče. Rodí se slepá a tmavě zbarvená. Doupata si často zřizuje v dutinách stromů, mnohdy vysoko nad zemí.

Dožívá se 4 až 5 let ve volné přírodě a až 14 let v zajetí.[2]

Kompetice, predace, nemoci editovat

Na mnoha místech výskytu se setkává s liškou obecnou, nad níž většinou dominuje. Liška obecná je nicméně přizpůsobivější vůči lidským aktivitám, tudíž se její areál neustále rozrůstá, na rozdíl od lišky šedé.

Hlavním predátorem je kojot, který v některých oblastech výrazně redukuje liščí populaci.[2]

Nemoci zahrnují vzteklinu a psinku.[2]

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d e f HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. [s.l.]: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 114. 

Externí odkazy editovat