Leguánovití

čeleď plazů

Čeleď leguánovití (Iguanidae) je velmi početná skupina ještěrů. Areálem jejich rozšíření jsou především tropy a subtropy severní a jižní Ameriky, dále se vyskytují na Galapágách a ostrovech Tonga a Fidži. Dva druhy žijí i na Madagaskaru.

Jak číst taxoboxLeguánovití
alternativní popis obrázku chybí
leguán zelený (Iguana iguana)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
PodtřídaLepidosauria
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďleguánovití (Iguanidae)
Oppel, 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Jsou různorodou skupinou plazů, nejmenší druhy dorůstají asi 7–8 cm, největší pak kolem 2 metrů - i když podstatnou část z této délky tvoří nelámavý ocas. Často mají krční laloky nebo hřbetní hřebeny, aktivní jsou ve dne. Většina druhů je vejcorodá. Většina druhů se živí jak rostlinnou tak i živočišnou potravou, ale existují i druhy, které jsou pouze vegeteriány - leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus) se kupříkladu živí pouze mořskými řasami. Přebývají většinou na stromech nebo keřích, v blízkosti vodních ploch. Některé druhy je možné najít i v poušti, příkladem je leguánek písečný (Uma notata) z podčeledi Phrynosomatinae.

Systematika editovat

Do této čeledi patří také druhy anolisů, bazilišků a ropušníků. Zatím bylo objeveno asi 700 druhů. Přesná taxonomická pozice skupiny Iguania v rámci šupinatých plazů však není dosud uspokojivě vyřešena.[1]

Historie editovat

Po objevu prvních koster dinosaurů počátkem 19. století předpokládali vědci podobnost právě s leguány. Druhý popsaný dinosaurus Iguanodon ("leguání zub") byl v roce 1825 rekonstruován jako obří leguán. To je však nesmyslné, protože dinosauři reprezentují zcela jinou vývojovou linii plazů.

Přehled druhů editovat

rod: Amblyrhynchus editovat

rod: Brachylophus editovat

rod: Conolophus editovat

rod: Ctenosaura editovat

rod: Cyclura editovat

rod: Dipsosaurus editovat

rod: Iguana editovat

rod: Polychrus editovat

rod: Sauromalus editovat

Reference editovat

  1. Nicolás Mongiardino Koch & Jacques A. Gauthier (2018). Noise and biases in genomic data may underlie radically different hypotheses for the position of Iguania within Squamata. PLoS ONE 13(8): e0202729. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0202729

Literatura editovat

Externí odkazy editovat