Wikipedie

Lešij

Lešij či lesní mužík je východoslovanský lesní démon, nazývaný také lěsovik, lasovik, polisun či mochovik. Vystupuje jako ochránce lesa, k lidem se zpravidla chová zlovolně. Jeho podoba, zahrnující chlupatost, rohy a někdy i kopyta a ocas, měla nejspíše vliv na představu čerta. Lešijovi se podobá také Div, bytost zmiňovaná již ve staroruské literatuře, a zlovolní lesní duchové jako Nikola či Mikola, jehož jméno je snad odvozeno od světce Nikoly Dupljanského, který žil v dutém stromě.[1] Lesní démon Mikola je znám i Kašubům, ti věří, že dává pocestným hádanky a tomu, kdo uhádne, ukáže cestu, kdežto kdo neuhodne, propadne moci zla.

Lešij na obálce stejnojmenného magazínu z roku 1906

V západoslovanském prostředí lešijům odpovídají diví lidé a lesní panny. Podobají se také antickým faunům a satyrům a západoevropským dusům.

Vzhled editovat

V lidské formě má podobu starce s dlouhými, bílými vlasy a vousy, svítícíma zelenýma očima, tělem pokrytým srstí a někdy též s malými drápy či rohy.[2] Jeho výška závisí na výšce stromů, může sahat až k jejich korunám, mimo les zase být velký jako tráva. Jeho kůže bývá hrubá jako kůra, vlasy a chlupy zelené. V ruce mívá karabáč nebo palici, obléká například kaftan s červeným opaskem. Často se mění v obyčejného člověka, nejčastěji známého, aby vyvolal v pocestných důvěru.[3] Lze ho však poznat podle zvláštních detailů, jako je špatně zapnutý kaftan, bílé oči nebo absence stínu. Může se také měnit ve zvířata, především v medvěda, vlka, zajíce a červeného kohouta.

Jeho přítomnost lze poznat také podle šumění lesa a chvění stromů. Vydává i další různé zvuky, například napodobující zvířata, smích, tleskání a je původcem ozvěny. Kvůli tomu, že kolem něj vane prudký vítr, nelze nalézt jeho stopy.

Zvyky editovat

 
P. Dobrinin, Lešij, 1906

Lešij neobývá pouze lesy, ale také pole a louky a je aktivní především v noci.[4] Zpravidla žije v jednom lese pouze jeden lešij, pokud je jich více, často jim vládne „car lesní“ nebo „lesničí“. Někteří jsou samotáři obývající pustiny a jeskyně, jiní si budují prostorné příbytky, kde hospodaří se svými ženami a dětmi. Hlavním jeho úkolem je střežit les, nestrpí lesní zloděje, hvízdání a pokřikování. Škůdce lesa zahání především děsivým křikem a různými žerty. Člověk, kterého obešel, ztrácí paměť. Ochraňuje také zvěř, vlci a zajíci jsou považováni za jeho stáda a s medvědy, jeho nejoblíbenějšími zvířaty, s oblibou hoduje.

Do lesa s oblibou také zavádí dívky a děti, které zneuctí a ty se vrátí domů až po dlouhé době. Lidem podvrhuje své vlastní děti, které jsou sice silné, ale také hloupé a nenasytné a ve dvanácti letech utečou do lesa. Lze se proti němu chránit oběťmi a dary, především chlebem se solí, zaříkadly jej lze dokonce ovládnout. Jiné lidi zavede z cesty a nechá vyhladovět či utonout v močále. Lze se před ním chránit také třeba obrácením šatů na ruby nebo prohozením levé a pravé boty.[5]

Populární kultura editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Леший na ruské Wikipedii a Leszi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Váňa, s. 124
  2. ↑ Máchal, s. 111
  3. ↑ Warnerová, s. 38
  4. ↑ Máchal, s. 112
  5. ↑ Máchal, s. 114

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lešij&oldid=23163182“