Latífa Maktúmová

členka dubajské královské rodiny

Latífa Maktúmová (5. prosince 1985, Dubaj) je princezna z dubajské královské rodiny. V březnu 2018 se pokusila na jachtě uprchnout do Spojených států, útěk se jí však nezdařil. V další plavbě jí zabránily válečné lodě Indie a Spojených arabských emirátů. Od té doby byla devět měsíců nezvěstná.[3]

Latífa Maktúmová
Latífa Maktúmová (5. ledna 2018)
Latífa Maktúmová (5. ledna 2018)
Narození5. prosince 1985 (38 let)
Dubaj
RodičeMuhammad bin Rašíd Al Maktúm[1] a Houria Ahmed Lamara[2]
RodAl-Maktúm a House of Al-Falasi
PříbuzníŠamsa Maktúmová[1], Maitha bint Mohammed bin Rashid Al Maktoum[2] a Majid bin Mohammed bin Rashid Al Maktoum[2] (sourozenci)
PodpisLatífa Maktúmová – podpis
Webwww.freelatifa.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dubajská knížecí rodina
Dubajská knížecí rodina

'Rozšířená rodina


Rozšířená rodina


V prosinci 2018 byly zveřejněny fotografie, na kterých je zachycena s bývalou irskou prezidentkou Mary Robinson.[4] V únoru 2021 publikovala video, na kterém tvrdila, že je zadržovaná v hlídané vile a bojí se o život.[5] V květnu téhož roku se objevila její fotografie na síti Instagram.[6]

Pokusy o útěk ze SAE editovat

Latífa se o útěk poprvé pokusila v 16 letech. Na hranicích SAE však byla zadržena a poté strávila tři roky na samotce, kde ji fyzicky i psychicky mučili. Při druhém útěku jí pomáhal bývalý francouzský špion Hervé Jaubert. Latífa jej oslovila v roce 2011 poté, co se seznámila s jeho knihou o tom, jak sám z Dubaje uprchl.[3] Přes Omán se pak vydala do Indického oceánu, kde na ni v mezinárodních vodách čekala Jaubertova jachta. Jejím cílem bylo dostat se do USA a tam požádat o azyl.

Po zadržení vojenským komandem byla devět měsíců nezvěstná. Až v prosinci 2018 byly zveřejněny její fotografie s bývalou irskou prezidentkou Mary Robinson.[4] Ta tehdy Latífu označila za „problémovou mladou ženu“. Později ale uvedla, že ji „princeznina rodina“ strašlivě podvedla.[7]

V únoru 2021 bylo zveřejněno video, na kterém Latífa tvrdila, že je zadržovaná v hlídané vile a bojí se o život.[5] V dubnu téhož roku OSN požádala Emiráty o důkaz, že je Latífa naživu.[8] V květnu 2021 se objevily její fotografie na síti Instagram.[6]

Rodina editovat

Otcem Latífy je premiér Spojených arabských emirátů Muhammad bin Rašíd Al Maktúm a její matkou Alžířanka Huria Mášová. Její otec má s několika manželkami třicet dětí.[3]

V roce 2000 uprchla do zahraničí tehdy osmnáctiletá sestra Latífy jménem Šamsa, která se nevrátila z dovolené ve Velké Británii. Za dva měsíce ji ale v Cambridge přepadla skupina mužů. Odvlekla ji do auta a unesla zpět do Dubaje.[3]

V březnu 2020 britský soud dospěl k závěru, že šejk nařídil únos svých dvou dospělých dcer a zorganizoval i zastrašovací kampaň vůči bývalé manželce Háje.[9]

Reference editovat

  1. a b freelatifa.com. Dostupné online. [cit. 2021-03-12]
  2. a b c The Indian Express. 4. března 2021. Dostupné online.
  3. a b c d Dubajská princezna chtěla utéct ze zlaté klece, od té doby ji nikdo neviděl. iDNES.cz [online]. 2018-12-5. Dostupné online. 
  4. a b BURGESS, Sanya. 'Missing' Dubai princess Latifa pictured alive. Sky news [online]. 2018-12-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. a b ČTK. Dcera dubajského vládce zveřejnila video. Tvrdí na něm, že je od útěku proti své vůli zavřená ve vile. Lidovky.cz [online]. 2021-02-16. Dostupné online. 
  6. a b Na Instagramu se objevila fotografie dubajské princezny Latífy. Není ale jasné, kdy vznikla. ČT 24 [online]. 2021-05-22. Dostupné online. 
  7. KUČEROVÁ, Daniela. „Jsem rukojmí vlastního otce.“ Princezna Latífa poslala zoufalý vzkaz. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-02-16. Dostupné online. 
  8. ŠTĚPÁNEK, Vít. Záhada ‚ztracené‘ princezny Latífy. OSN si vynutila její fotografie, ty se objevily na Instagramu. Lidovky.cz [online]. 2021-5-25. Dostupné online. 
  9. HAMPEJS, Martin. Přítel královské rodiny i sponzor dostihů. Dubajský šejk nechal unést své dcery z Británie. Lidovky.cz [online]. 2020-3-6. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat