Kyselina heptadekanová

Kyselina heptadekanová
	strukturní vzorec
	model molekuly
Obecné
Systematický název	heptadekanová kyselina
Ostatní názvy	kyselina heptadecylová
Anglický název	heptadecanoic acid; margaric acid
Německý název	Heptadecansäure
Funkční vzorec	CH3(CH2)15COOH
Sumární vzorec	C17H34O2
Vzhled	bílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	506-12-7
ChEBI	32365
SMILES	O=C(O)CCCCCCCCCCCCCCCC
InChI	1S/C17H34O2/c1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-13-14-15-16-17(18)19/h2-16H2,1H3,(H,18,19)
Vlastnosti
Molární hmotnost	270,45 g/mol
Teplota tání	61,3 °C (334,4 K)
Teplota varu	227 °C (500 K) (100&mmHg)
Hustota	0,853 g/cm3
Bezpečnost
	; GHS07; Varování
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina heptadekanová, též nazývaná kyselina margarová je nasycená mastná kyselina se vzorcem CH₃(CH₂)₁₅COOH. Vyskytuje se v mléčném tuku hlodavců^[3] a ojediněle i v jiných tucích, ovšem v žádném z nich není přítomna ve větších koncentracích.^[4]^{[pozn. 1]} Soli a estery této kyseliny se nazývají heptadekanoáty.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

↑ Ve starší literatuře se lze setkat s názvem margarová kyselina (příp. i margarin, ve smyslu analog. k stearin apod., jako např. v románu Tajuplný ostrov^[5]) v souvislosti s přírodními tuky. Jde však o dobový omyl, jde o záměnu se směsí kyseliny palmitové a stearové.^[1]

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu heptadekanová kyselina na Wikimedia Commons

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heptadecanoic acid na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b VOTOČEK, Emil; LUKEŠ, Rudolf. Chemie organická. 1. díl, Řada mastná. 3. vyd. Praha: Československá společnost chemická, 1949. 763 s. S. 262.
↑ ^a ^b Heptadecanoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ R. P. Hansen, F. B. Shorland and N. June Cooke. Occurrence in Butterfat of n-Heptadecanoic Acid (Margaric Acid). Nature. 1957, s. 98. DOI 10.1038/179098a0.
↑ BEARE-ROGERS, J.; DIEFFENBACHER, A.; HOLM, J.V. Lexicon of lipid nutrition (IUPAC Technical Report). Pure and Applied Chemistry. 2001, s. 685–744. Dostupné online. DOI 10.1351/pac200173040685.
↑ Dílo L’Île mystérieuse/Partie 1/Chapitre 20 ve Wikizdrojích (francouzsky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[6] Ve starší literatuře se lze setkat s názvem margarová kyselina (příp. i margarin, ve smyslu analog. k stearin apod., jako např. v románu Tajuplný ostrov^[5]) v souvislosti s přírodními tuky. Jde však o dobový omyl, jde o záměnu se směsí kyseliny palmitové a stearové.^[1]

[votocek-1] VOTOČEK, Emil; LUKEŠ, Rudolf. Chemie organická. 1. díl, Řada mastná. 3. vyd. Praha: Československá společnost chemická, 1949. 763 s. S. 262.

[pubchem_cid_10465-2] Heptadecanoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[3] R. P. Hansen, F. B. Shorland and N. June Cooke. Occurrence in Butterfat of n-Heptadecanoic Acid (Margaric Acid). Nature. 1957, s. 98. DOI 10.1038/179098a0.

[lexicon-4] BEARE-ROGERS, J.; DIEFFENBACHER, A.; HOLM, J.V. Lexicon of lipid nutrition (IUPAC Technical Report). Pure and Applied Chemistry. 2001, s. 685–744. Dostupné online. DOI 10.1351/pac200173040685.

[5] Dílo L’Île mystérieuse/Partie 1/Chapitre 20 ve Wikizdrojích (francouzsky)

[3]

[4]

[pozn. 1]

[1]

[2]

[5]