Kujavy
Kujavy (německy Klantendorf[4]) jsou obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 558[1] obyvatel.
| Kujavy | |
|---|---|
 Kostel sv. Michala | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bílovec |
| Obec s rozšířenou působností | Bílovec (správní obvod) |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′12″ s. š., 17°58′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 558 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,43 km²[2] |
| Katastrální území | Kujavy |
| Nadmořská výška | 258 m n. m. |
| PSČ | 742 45 |
| Počet domů | 165 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kujavy 86 742 45 Kujavy obec@kujavy.cz |
| Starosta | Ing. Michal Dresler |
| Oficiální web: www | |
  Kujavy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555312 |
| Kód části obce | 76961 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati - "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo. Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa - "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.[5]
Historie editovat
Kujavy tvořily původně 2 osady, starší byla slovanská, mladší německá. Německou osadu založil tamější fojt Clemens, jmenovala se Clemensdorf a vznikla asi okolo roku 1293. Později obě osady splynuly v jednu obec, přičemž česká část se potom poněmčila.
Obec Kujavy vznikla přebudováním starší slovanské vsi v duchu německého zákupního práva ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1293 a současný název Kujavy je znám od roku 1461. Z dějin obce víme, že v roce 1399 Adam a Otto Bešové z Kujav, kteří jako stoupenci markraběte Prokopa byli postižení církevní kletbou za to, že hubili duchovenské zboží. Drželi velké fojtství, které obsahovalo třináctinu všech pozemků. Ve druhé polovině 16. století musel spravovali farnost kněží z fulneckého konventu Za svého působení ve Fulneku docházel do Kujav k bratřím J. A. Komenský.
Starý kujavský kostel se připomíná velmi záhy. Pocházel ze 14. století. Po požáru z roku 1713, kdy se roztavily i dva staré zvony (jeden z r. 1490, druhý z 16. stol.), byl postaven kostel nový - nynější podoba. Obživu poskytovalo obyvatelům, (1790 - 116 domů a 809 obyvatel; 1851 - 136 domů a 933 obyvatel) převážně zemědělství a drobné řemeslnictví. Vlivem velmi dobrých půdních a klimatických podmínek, podložených pracovitostí obyvatel vesnice byla obec velmi výstavná. Za okupace se obec stala součástí Německa. Osvobozena byla 3.5.1945. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec nově dosídlena českým obyvatelstvem z Volyně a z vnitrozemí.
Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 byla součástí Fulneku.[6] Od 1. ledna 1998 jsou Kujavy opět samostatnou obcí.[7]
Školství editovat
Obec zřizuje Základní a Mateřskou školu Kujavy, která sídlí ve společné budově s obecním úřadem. Mateřská škola má odloučené pracoviště, samostatnou budovu. Do školy chodí majoritně místní děti, kapacitu 50 + 28 žáků naplňují na 70 %. Statisticky měla základní škola na konci září 2011 - 36 žáků, 2012 - 37 žáků, 2013 - 32 žáků.[8] K činnosti školy patří také školní družina.
Doprava editovat
Územím obce prochází dálnice D1 a také silnice I/47 v úseku Fulnek - Bílovec Silnice III. třídy na území obce jsou:
- III/04740 ze silnice I/47 na Jílovec
- III/46423 Pustějov - Kujavy
- III/46424 I/47 - Kujavy - silnice III/46420
- III/46425 Hladké Životice - Kujavy
Pamětihodnosti editovat
- Kostel svatého Michaela z roku 1830
- Budova základní školy z roku 1821
Podle kroniky byla budova postavena už v roce 1821 a od svého počátku sloužila jako škola. Jelikož v obci žili lidé převážně německé národnosti, vyučovalo se jen v německém jazyce.
Z důvodu velkého počtu žáků (84) v roce 1954 bylo potřeba otevřít nově třetí učebnu. K tomu bylo však třeba celou budovu zrekonstruovat. Celková rekonstrukce byla dokončena v roce 1961 a celkové náklady činily 182 000 Kč. V roce 1964 měla škola 4 učebny a navštěvovalo ji 96 dětí. V roce 2006 navštěvovalo zdejší školu 29 dětí.
V roce 2018 prošel interiér budovy rozsáhlou rekonstrukcí. Celkové náklady této rekonstrukce činily 3 621 866 Kč. V roce 2023 proběhla kompletní rekonstrukce fasády, střechy a půdy. Celkové náklady činily 5 828 054,13 Kč.
V roce 2024 v budově probíhala výuka základní školy ve dvou třídách a školní družině. V budově se nachází také obecní úřad.
- Alej svobody vysazená v roce 2023
V sobotu 4. 11. 2023 vysadili obyvatelé Kujav spolu s ochránci přírody Studénka, farností, Nadací Partnerství a jejími partnery symbolické stromořadí o 97 hrušních a 28 dubech. Akce se zúčastnilo přes 400 lidí, mezi nimi také ministr životního prostředí a hejtman kraje.
Cílem této Aleje svobody je uzdravení krajiny a symbolické osvobození od nešetrného zacházení. Stromy tu lemují obnovenou polní cestu, která spojuje malebný kostelík s pěšinou podél Pustějovského potoka. Rozdělení polí na menší celky pomůže snížit erozi půdy, ale také poskytne útočiště lidským i zvířecím obyvatelům.
Osobnosti editovat
- Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
- Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 831 | 888 | 852 | 827 | 826 | 785 | 775 | 533 | 602 | 555 | 564 | 517 | 550 | 548 | 519 |
| Počet domů | 138 | 138 | 134 | 132 | 133 | 134 | 135 | 163 | 134 | 132 | 128 | 126 | 153 | 159 | 165 |
-
Věková struktura obyvatel obce Kujavy roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Kujavy roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Kujavy roku 2011
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 690.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 470, 471.
- ↑ HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 258.
- ↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
- ↑ Inspekční zpráva [online]. Česká školní inspekce, září 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kujavy na Wikimedia Commons - Kujavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
