Kstovo
Kstovo (rusky Ксто́во) je město, které se nachází ve střední evropské části Ruska v Nižněnovgorodské oblasti, asi 30 km od Nižního Novgorodu, pátého největšího města Ruské federace. Kstovo leží uprostřed lužních lesů, po jedné straně jej lemuje řeka Volha, po druhé řeka Kuďma.
| Kstovo Кстово | |
|---|---|
 Leninovo náměstí v centru Kstova | |
.png) znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°9′6″ s. š., 44°11′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 119,9 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Povolžský |
| Oblast | Nižněnovgorodská |
 Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska | |
  Kstovo Město na mapě Nižněnovgorodské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18 km² |
| Počet obyvatel | 67 874 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 3 770,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 14. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)83145 |
| PSČ | 607650–607669 |
| Označení vozidel | 52, 152 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Kstovo s asi 70 tisíci obyvateli bylo postaveno z větší části po 2. světové válce a na jeho výstavbě se velkou měrou podíleli váleční zajatci, zejména Němci.
Kstovo je celosvětové známé školou bojového umění sambo. Kstovo je dostupné železniční, autobusovou i lodní dopravou po Volze. Obyvatelstvo bydlí většinou v panelových sídlištích, je zde však možno vidět i mnoho původních ruských vyřezávaných dřevěnic. Počasí se tu dělí pouze na léto a zimu, téměř ze dne na den roztají ledy a sníh a začne horké léto. Zimy se vyznačují mrazy kolem – 30 °C a množstvím sněhu. V okolí města je možné vidět mnoho dnes již opravených klášterů a kostelů.
Ekonomika editovat
Město je významným průmyslovým střediskem, zejména petrochemické závody zde mají již mnoho let zelenou a v 80. letech se zde stavělo mnoho nových závodů. Na výstavbě závodu EP 300 se významně podílel český závod ČKD Praha a také Brněnské strojírny[zdroj?]. Přibližně 20 českých rodin zde žilo po dobu 2–3 let, než byl závod předán[zdroj?]. Vzhledem k tomu, že tato oblast patřila až do devadesátých let mezi uzavřená města[zdroj?], zde nebyl příliš velký turistický ruch. V okolí Kstova i Nižního Novgorodu bylo příliš mnoho závodů na výrobu vojenských zařízení a protékající řeka Volha je strategickou řekou celého Ruska.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu byla v březnu 2024 zdejší ropná rafinerie zasažena ukrajinskými bezpilotními letadly, což v závodě způsobilo rozsáhlý požár. Společnost Lukoil musela přerušit provoz části závodu, který je čtvrtý největší v Rusku s kapacitou 340 tisíc barelů denně.[3][4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
- ↑ Ukraine knocks out Russian refinery in major attack. Reuters [online]. Reuters, 2024-03-12 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hranici s Ruskem překonaly ukrajinské drony i dobrovolnická legie. Východně od Moskvy spadlo vojenské letadlo. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-12 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kstovo na Wikimedia Commons
