Kryolit

Kryolit (Abildgaard, 1799), chemický vzorec Na₃[AlF₆] (hexafluorohlinitan sodný), je jednoklonný minerál. Název pochází z řeckého κρύος (krýos) = led a λίθος (líthos) = kámen a odráží vzhled minerálu.

Kryolit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Na3[AlF6]
Identifikace
Barva	bílá, šedá, načervenalá...
Vzhled krystalu	pseudokubické
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	2,5–3
Lesk	skelný až mastný
Štěpnost	dobrá
Index lomu	nα = 1,339 nβ = 1,339 nγ = 1,340
Vryp	bílý
Hustota	2,97 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v H2SO4, částečně v HCl

Původ

• magmatický: minerál pozdní fáze v některých žulových pegmatitech, v alkalických žulách obsahujících ložiska cínu, z magmatických par pronikajících podél zlomů, v základní hmotě některých ryolitů bohatých na fluor, v zrnech karbonatitových žil pronikajících skrze fenitizované biotitické ruly,
• sedimentární: vzácně jako autigenní složka slínovců a břidlic ve formaci Green River (USA).

Morfologie

Krystaly do velikosti 3 cm, pseudokubické nebo krátce hranolovité podél [001], rýhované. Také hrubě zrnité nebo masivní agregáty. Běžně dvojčatí podle jednoho nebo i více ze 13 zákonů.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, křehký, hustota 2,97 g/cm³, štěpnost dobrá podle {001}, lom nerovný.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, hnědavá, růžová až červená, kouřově šedá až černá. Lesk skelný až mastný, perleťový na {001}, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Sodík 32,85 %, Hliník 12,85 %, Fluor 54,30 %. Lehce se taví v bezbarvé sklo (teplota tání 1012 °C). Rozpustný v H₂SO₄ a částečně v HCl.
• Jiné vlastnosti: Bezbarvý minerál po ponoření do vody (zdánlivě) zmizí. Index lomu minerálu je téměř stejný jako u vody.

Podobné minerály

• anhydrit, baryt

Parageneze

• galenit, siderit, křemen, pyrit, pachnolit, thomsenolit, gearksutit, kryolithionit, weberit, jarlit, prozopit, chiolit, mikroklin, fluorit, topaz (Ivigtutu, Grónsko), sodalit, villiaumit, eudialyt, lovozerit, natrolit, chabazit, egirin (Mont St Hilaire, Kanada).

Získávání

Důl na kryolit v Ivittuutu, Grónsko, léto 1940

Jediný lom, kde se kryolit od roku 1865 těžil, byl v roce 1987 vyčerpán.

Využití

Zpočátku jako surovina pro výrobu hliníku, později užíván při elektrolytické výrobě hliníku z bauxitu. Dále k výrobě glazur, optických skel.

Naleziště

Řídce se vyskytující minerál.

• Dánsko – Ivittuut v západním Grónsku
• USA – Pikes Peak Colorado
• Rusko – pohoří Chibiny na poloostrově Kola, Ilmenské hory na jižním Uralu
• Brazílie
• Nigérie
• a další.

Odkazy

Literatura

• Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 110–113
• ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryolit na Wikimedia Commons
• Kryolit na webu mindat.org (anglicky)
• Kryolit na webu Webmineral (anglicky)
• Kryolit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)

Autoritní data	GND: 4165826-7 LCCN: sh85034417 NLI: 987007535959905171