Kryštof Karel Gayer
Kryštof Karel Gayer, psán také Gaier nebo Geyer, (~1668 – 16. listopadu 1734) byl český hudební skladatel.
| Kryštof Karel Gayer | |
|---|---|
| Narození | ~1668  České království |
| Úmrtí | 16. listopadu 1734 Praha České království |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, varhaník a kapelník |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bývá často zaměňován s jiným českým hudebním skladatelem Janem Nepomukem (Ondřejem, Josefem, Jakubem) Gaeyrem, (* 18. května 1746, Andělská Hora u Karlových Varů). V literatuře se vyskytuje i jméno Jan Kryštof Gayer, zpravidla je tím míněn Kryštof Karel Gayer.
Život editovat
O mládí Kryštofa Gayera není mnoho známo. Kolem roku 1700 se objevil jako ředitel kůru v Kostele Narození Páně (Loreta) v Praze na Hradčanech. V roce 1705 se stal ředitelem kůru v katedrále sv. Víta na pražském hradě. Byl proslulý svou přísností a tvrdým vyžadováním kázně na kůru. Kromě své hudební činnosti pracoval i jako německý registrátor apelačního soudu v Praze.
Od počátku 18. století shromažďoval sbírku skladeb italských autorů. Podařilo se mu získat velkou sbírku hudebnin přímo z Itálie. Přivedl tak do Prahy i nové směry chrámové hudby. Pořídil jeden z prvních soupisů sbírky hudebnin svatovítské katedrály. Po skladatelově smrti koupili jeho soukromou sbírku křížovníci. Pořídili její soupis, z něhož je zjevné, že v roce 1738 sbírka obsahovala 27 Gayerových skladeb.
Syn Kryštofa Gayera, Vojtěch, se rovněž věnoval hudbě. Byl gambistou svatovítské katedrály a po smrti svého otce se ucházel o místo ředitele kůru. Ve Strahovském klášteře se dochovalo jeho moteto Pleno choro.
Dílo editovat
Kryštof Karel Gayer je představitelem vrcholného českého baroka. Byl skladatelem výhradně chrámové hudby. Jeho dílo bylo známé i mimo Prahu. Některé jeho skladby byly nalezeny na kůrech v Žatci, ve Slaném a v oseckém klášteře. Requiem Kryštofa Gayera zřejmě znal i Christoph Willibald Gluck, neboť téma z Dies Irae použil v předehře k opeře Ifigenie v Aulidě.
- Requiem in C minor
- Requiem in F major
- Dies irae in G minor
- Ouvertura avec les 4 parties
- Missa S Wenceslai
- Moteto k sv. Janu Nepomuckému
- Regina coeli (Královno nebes) pro pětihlasý sbor s instrumentálním doprovodem
- Te Deum pro dva sbory a instrumentální doprovod.
Literatura editovat
- Československý hudební slovník I. (A–L), 1963, SHV, Praha
- Otakar Kamper: Praha v XVIII. věku, Praha, 1936
- Vladimír Koronthály: Hudební sbírka Kryštofa Gayera. (Příspěvek k poznání hudebního života v barokní Praze). FF UK 1977. Diplomová práce (rukopis rozšířené a významně doplněné verze z r. 1980, která byla připravovaná jako disertační práce, je uložen v Knihovně Muzea České hudby v Praze).
