Kroměříž (nádraží)
Kroměříž je železniční stanice v severovýchodní části stejnojmenného města na adrese Nádražní 1690/3. Stanice leží na trati Kojetín – Valašské Meziříčí a vede odsud také jednokolejná regionální trať do Zborovic. Na této trati je realizována i příměstská osobní doprava na zastávkách Kroměříž-Oskol a Kotojedy, ležících na území města.
| Kroměříž | |
|---|---|
.jpg) staniční budova v srpnu 2023 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Město | Kroměříž |
| Souřadnice | 49°18′8,43″ s. š., 17°24′10,64″ v. d. |
  Kroměříž | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 344754 |
| Tratě | 303, 305 |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| V provozu od | 1880 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 5 + 1 kusá |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | MHD, Autobus |
| Služby ve stanici |        |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve stanici Kroměříž odbočuje z koleje č. 6 výhybkou č. 4a/b vlečka „NAVOS, a.s. - vlečka Kroměříž„, z koleje č. 3a výhybkou č. 7 vlečka „SLADOVNY SOUFFLET ČR, a.s., a z koleje č. 8 výhybkou č. 22 odbočuje vlečka „GEBESHUBER Kroměříž„.[1]
Historie editovat
Od roku 1845 spojovaly Kroměříž s nádražím v Hulíně dvojspřežní dostavníky. Dostavníky byly nejvíce vytíženy v letech 1848 - 1849, kdy vozily poslance na zasedání ústavodárného sněmu. V roce 1879 byla v Kroměříži vytvořena akciová společnost Kroměřížských drah, která zbudovala soukromou lokální dráhu Kroměříž - Hulín. Provoz dráhy byl slavnostně zahájen moravským místodržícím Karlem Korbem z Weidenheimu dne 28. listopadu 1880 za přítomností generálního inspektora Severní dráhy Ferdinandovy Wilhelma Eichlera z Eichkronu. V té době bylo na levém břehu Moravy postaveno kroměřížským stavitelem Ladislavem Mesenským nádraží, k němuž darovalo město pozemek v ceně 33 000 zlatých. Současně byla budována i lokální trať Kroměříž – Zborovice, která byla slavnostně otevřena 23. října 1881. První parní lokomotiva společnosti Kroměřížských drah byla pojmenována po nejdůležitějším akcionáři biskupu Bedřichu Fürstenbergovi. Dalším významným akcionářem byl například kroměřížský advokát a poslanec Vilibald Mildschuh.
Velkou slávu zažilo kroměřížské nádraží dne 24. srpna 1885, kdy dorazil speciální vlak s císařem Františkem Josefem I., s jeho chotí Alžbětou, s korunním princem Rudolfem a dalšími hosty. Následující den přijel do Kroměříže carský vlak s ruským carem Alexandrem III., velkokněžnou Marií Fedorovnou, carevičem Nikolajem, jeho mladším bratrem Georgijem a četným doprovodem.[2] Po třech dnech panovníci opět za velké slávy odcestovali z kroměřížského nádraží.[3]
V roce 1883 získává Kroměřížská dráha koncesi pro výstavbu tratě z Bystřice pod Hostýnem do Valašského Meziříčí. K samotné výstavbě trati pod vedením Kroměřížské dráhy nikdy nedošlo. Trať byla vystavěna až novým majitelem. V roce 1887 společnost Kroměřížských drah odprodala celou trať společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. Úsek Kroměříž - Kojetín byl uveden do provozu v roce 1890. Regionální význam přesáhla kroměřížská místní dráha během I. a II. světové války a také v roce 1948, kdy zajišťovala zvýšenou přepravu návštěvníku do Kroměříže na výstavu „100 let českého národního života" pořádanou v rámci oslav výročí zasedání říšského sněmu. Pro účastníky výstavy bylo prodáno 170 000 průkazů ke slevě jízdného, pravidelné vlaky musely být v období konání výstavy posíleny 850 posilovými vozy a do Kroměříže dojelo 89 zvláštních vlaků. Také Letiště Kroměříž pomáhalo přetížené dopravě se zvýšenou přepravou návštěvníků dvoumotorovými letadly Aero C-103 (Siebel 204 D). Od června do srpna 1948 byla poprvé v Kroměříži krátkodobě zavedena i pravidelná Městská hromadná doprava.[4]
Naproti kolejiště je na nádražní budově umístěna pamětní deska obětem okupace z řad železničních zaměstnanců. V centrální evidenci válečných hrobů a pietních míst evidováno pod označením "CZE-7203-01454".[5]
21. století editovat
V roce 2009 prošlo celé nádraží rozsáhlou modernizaci v celkových nákladech na realizaci stavby 444 milionů korun. Stavba byla financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.[6]
Dne 3. května 2014 otevřelo sdružení Kroměřížská dráha v areálu nádraží malé železniční muzeum. Muzeum se nachází v přízemí administrativní budovy ve třech místnostech.[7]
Součástí areálu depa je i železniční točna, která sloužila a slouží k otáčení vozidel nebo přejíždění vozidel mezi jednotlivými kolejemi. Kroměřížská točna je zajímavá tím, že se k jejímu otáčení využívá lidská síla. Např. 80 tunovou lokomotivou může otočit průměrně zdatný člověk.[8]
Dostupnost editovat
.jpg)
Při odchodu z kolejiště na rohu nádražní budovy je umístěna prodejna jízdenek městské hromadné dopravy, kterou v Kroměříži provozují Kroměřížské technické služby s.r.o. Zastávky jednotlivých linek městské hromadné dopravy jsou umístěny přímo před budovou nádraží. Přes cestu je umístěno rozsáhlé autobusové nádraží pro příměstskou autobusovou a linkovou meziměstskou dopravu.
Ze stanice je vedena 
modrá turistická trasa KČT, která vede ve směru na Chropyni po břehu řeky Moravy kolem vodní elektrárny Strž a za miňůvským mostem kolem přírodní památky ev. č. 1764 Rameno Moravy. V lokalitě přírodní památky se nachází pamětní deska Ladislava Zlatušky. V opačném směru vede kolem letiště přes místní část Trávník kolem přírodní památky Bašnov do Kvasic.
Dále pokračuje chřibskými lesy kolem přírodní památky Budačina do Jankovic, přes Králův stůl na Modrou a Velehrad a končí na Bunči, hojně navštěvovaném turistickém místě pod Brdem.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Staniční řád
- ↑ http://vlaky.net/zeleznice/spravy/5757-Setkani-vladaru-v-Kromerizi-1885-2015-1/
- ↑ Archivovaná kopie. erzsebet-kiralyne.blog.cz [online]. [cit. 2017-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Archivovaná kopie. spvd.cz [online]. [cit. 2016-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-21.
- ↑ Evidence válečných hrobů [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21.
- ↑ www.mesto-kromeriz.cz
- ↑ Archivovaná kopie. www.prototypy.cz [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-21.
- ↑ Archivovaná kopie. www.kromeriz.eu [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-22.
Literatura editovat
- ŠTĚRBA, Oldřich; ŠMÍD, Jan. Sto let od zahájení provozu kroměřížské místní dráhy. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska září ’80. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1980. S. 1–7.
- PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Kroměřížský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1911. 408 s.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroměříž (železniční stanice) na Wikimedia Commons - zelpage.cz
- Kroměříž – České dráhy, as | Detail stanice Archivováno 18. 3. 2015 na Wayback Machine.
- Příjezdy a odjezdy vlaků z Kroměříže
