Kristova komunita (anglicky Community of Christ), nazývaná dříve RLDS (Reorganised Church of Latter-Day Saints), je mezinárodní církev odštěpená od Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, kterou na základě Božího nařízení založil Joseph Smith. V průběhu 20. století se stala silným zastáncem progresivních kroků, jako například svěcení žen, demokratické fungování nebo LGBT svatby. Pořádá každé 3 roky celosvětové setkání, nazvané Světová konference, kde se zástupci všech sborů na světě radí o budoucím postupu a spolu s vedoucími proroky přijímají nová zjevení, usnesení či rezoluce. V České republice existuje od roku 2017.[1] Počet členů této církve se odhaduje na 250 000.

Chrám Kristovy komunity v Independence, Missouri

Trvající principy editovat

Trvající principy jsou teologické základy, na nichž Kristova komunita stojí. Vytyčují hlavní body a cíle[2].

  •  
    Kořeny - Bůh, Kristus a Duch Svatý
  • Milost a štědrost
  • Posvátnost Stvoření (přírody)
  • Pokračující zjevení
  • Hodnota všech bytostí
  • Všichni jsou povoláni
  • Zodpovědné volby
  • Šíření míru (Shalomu)
  • Jednota v rozličnosti
  • Požehnání komunity

Rezoluce Světové konference editovat

Související informace naleznete také v článku Světová konference (Kristova komunita).

Světová konference je nejvyšším zákonodárným orgánem Kristovy komunity. Koná se každé 3 roky (naposledy v roce 2016) a je složena z členů, zájemců a "přátel" Kristovy Komunity (spříznění lidé jiných vyznání). Během několikadenního setkání se po diskuzních kruzích hlasuje o rezolucích, které tvoří aktuální pravidla Kristovy komunity. Rezoluce by měly být v souladu s Trvajícími principy.

Články víry české komunity editovat

 
Znak Kristovy komunity v ČR a na Slovensku

Česká odnož Kristovy komunity vydala 5 základních článků víry, které definují základní poselství této církve:[zdroj?]

  • Odkaz Josepha Smithe ("Kristova komunita klade důraz na proroka Josepha Smithe Jr. a jeho učení, hlavně na zjevení, která sepsal v průběhu svého života ve formě Nauky a smluv. Čerpá inspiraci z Knihy Mormonovy a Bible")
  • Svoboda přesvědčení a svědomí ("Kristova komunita vede své členy k toleranci k vlastnímu přesvědčení a k vlastní pravdě. Toleruje cizí názory a plně je respektuje. V případě diskuze se snaží obohatit sebe i druhé")
  • Kritický rozum ("Kristova komunita věří, že Bůh dal všem lidem svobodou vůli, a proto svoje členy nenutí přijímat dogmata, která jsou proti jejich vlastnímu svědomí nebo přesvědčení. Povzbuzuje své členy hledat Pravdu ze všech směrů, ať jde o filosofii, náboženství či umění a skrze ni hledat jedinou Cestu k Bohu")
  • Pomoc druhým a soucit ("Kristova komunita se cítí plně součástí křesťanstva, a proto vyzývá k pomáhání druhým. Snaží se své členy povzbuzovat v osobním rozvoji, tvůrčím jednání a plném uvědomění si zodpovědnosti za svůj život. Své členy vede k lásce, kterou projevují soucitem, pocitem rovnosti a respektem ke každému živému tvoru, ať je to člověk, zvíře či rostlina")
  • Demokratické hodnoty a rozhodování ("Kristova komunita odmítá jakýkoliv extrémismus, ať už jde o fanatické jednání či jakoukoliv extrémistickou ideologii. Věří v demokratické hodnoty a demokratický způsob vedení církve")
    Související informace naleznete také v článku Světová konference (mormonismus).

Historie RLDS editovat

 
Joseph Smith III.

V původní podobě se církev jmenovala Reorganizovaná Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů, zkráceně RLDS (Reorganised Latter-day Saints). Byla reorganizována Josephem Smithem III. 6. dubna 1860, přesně 30 let po znovuzřízení původní církve jeho otcem Josephem Smithem. 6. dubna 1830. Stojí v mnoha věcech v ostrém protikladu k mainstreamové mormonské církvi – CJKSPD.

RLDS byla pro rané i pozdější mormony výrazná tím, že již od počátku udělovala kněžství osobám černošského původu, zatímco Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů tuto možnost zavedla až v roce 1978. RLDS také již v roce 1984 uznala právo žen ke kněžství, má několik apoštolek a oddala několik homosexuálních párů.

Historie Kristovy komunity editovat

RLDS prošla ve 20. století mnoha změnami a v roce 2001 přijala nové jméno Kristova komunita. Vedoucími církve již nejsou pokrevní potomci Josepha Smithe. V roce 2008 zmocnila Světová konference proroka Veazeyho, aby ustanovil zásady o vztahu komunity a historie:

  • Obranný přístup, snažící se prezentovat církevní historii v co nejlepším možném světle, už není pro budoucí vývoj dostačující
  • Pokračující zkoumání vlastní historie je součástí naší identity
  • Historie nás informuje, ale nediktuje nám zásady víry nebo pravidla
  • Komunita podporuje upřímné historické zkoumání, včetně pochybování
  • Spatřovat víru i selhání lidských hrdinů činí naši historii více uvěřitelnou, ne méně
  • Upřímné studium vyžaduje pro církev proces učení, pokání a transformace
  • Komunita má dlouhodobý postoj, při němž nevybírá žádnou “oficiální” verzi historie

Nauka a smlouvy editovat

Související informace naleznete také v článku Nauka a smlouvy.

Spolu s Biblí a Knihou Mormonovou používá Kristova komunita také Nauku a Smlouvu, která není dávným dokumentem, ale je novodobého původu. Kdykoliv se při Světové konferenci běžní členové dohodnou na novém kroku, přijímá se zjevení nebo deklarace a dojde k pokroku ve směřování Kristovy komunity.

V kratší verzi CJKSPD obsahuje kromě více než 130 zjevení Josepha Smithe také 1 zjevení Brighama Younga, 1 zjevení Johna Taylora, 1. oficiální deklaraci WIlforda Woodruffa, 1 zjevení Josepha F. Smithe a 2. oficiální deklaraci Spencera W. Kimballa.

Verze Kristovy komunity obsahuje 17 oddílů od syna Josepha Smithe, Josepha Smithe III. Dále 7 oddílů od jeho syna, Fredericka M. Smithe a následně ještě 15 dalších zjevení od jeho bratrů, Israela A. Smithe a W. Wallace Smithe. Kniha obsahuje také 12 dalších zjevení jejich pokračovatelů.

Současní apoštolové Kristovy komunity editovat

Kristova komunita ponechala Kvoru 12 apoštolů stejné role, jaké mělo během života mormonského proroka Josepha Smithe. Staralo se o šíření evangelia světu, tj. misionářské šíření "radostné zvěsti".

Za dnů Josepha Smithe byli apoštolové vždy vedoucími misií a byli často na dlouhou dobu mimo Ameriku – Oddíly Nauky a Smluv 114 a 118 mluví například o vyslání apoštolů do Británie. Tito a další apoštolové nejezdili do Evropy nebo jiných částí světa na několik dní, během nichž by spali v hotelu, nýbrž odjeli do cizí země, aby tam na 2 roky žili. Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů tento prvek zachovala u misijních prezidentů a sedmdesátníků, avšak u samotného Kvora 12 apoštolů nikoliv. Důvod může spočívat ve změnách, které provedl Smithův nástupce Brigham Young.[3]

Každý z 12 apoštolů Kristovy komunity má tedy na starost určitou oblast světa, s níž je spjat. Kupříkladu apoštolem pro tichomořské ostrovy je apoštolka Mareva Arnaud Tchong,[4] žena, pocházející z Tahiti. Africkou misii vede Bunda Chibwe,[5] muž, pocházející ze Zambie. Kvorum Kristovy komunity je oproti Církvi Ježíše Krista Svatých Posledních dnů mnohem rozmanitější z hlediska národnosti, barvy kůže i pohlaví týče.[zdroj?]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Jakub Sobek: Kristova Komunita v Čechách a na Slovensku [online]. Sobota 14. ledna 2017 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 
  2. Sharing in Community of Christ, 3. vydání, strana 12-13
  3. Mise 12 apoštolů [1]
  4. Profil apoštolky Mareva Arnaud Tchong [2] Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine.
  5. Munda Chibwe [3] Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine.

Literatura editovat

  • Nauka a Smlouvy Církve Ježíše Krista Svatých Posledních Dnů, Intellectual Reserve: Německo, 2010.
  • Sharing in the Community of Christ, Community of Christ, Herald Publishing House, USA, 2012
  • Paul M. Edwards, Our Legacy of Faith: A Brief History of the Reorganized Church of Jesus Christ of Latter Day Saints, Herald House, 1991

Externí odkazy editovat