Kreuzberg

Kreuzberg ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	52°29′15″ s. š., 13°23′0″ v. d.
Nadmořská výška	52 m n. m.
Stát	Německo
	Kreuzberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,4 km²
Počet obyvatel	153 887 (2016)
Hustota zalidnění	14 825,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Franz Schulz (Politiker, 1948) (1996–2000), Peter Strieder (1992–1996), Günter König (Politiker) (1989–1992), Waldemar Schulze (1981), Rudi Pietschker (1975–1981), Günther Abendroth (1963–1975), Willy Kressmann (1949–1962), Georg Henschel (Politiker) (1946–1949), Gerhard Sudheimer (1939–1945) a Carl Herz (Politiker, 1877) (1926–1933)
PSČ	10961, 10963, 10965, 10967, 10997, 10999 a 10969
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kreuzberg je čtvrť v německém hlavním městě Berlíně. Nachází se jihovýchodně od centra na levém břehu Sprévy a od roku 2001 patří do obvodu Friedrichshain-Kreuzberg. Žije zde okolo 150 000 obyvatel.

Pojmenování editovat

Oblast je pojmenována podle stejnojmenného 66 metrů vysokého návrší, které patří k Tempelhofské vysočině (původně se nazývalo Sandberg nebo Götzescher Berg, jméno „Křížový vrch“ dostalo po postavení Pruského národního monumentu od Karla Friedricha Schinkela v roce 1821). Původně se zde usazovali Židé.^[1] Počet obyvatel začal růst s rozvojem průmyslu, v roce 1920 se Kreuzberg stal součástí Velkého Berlína. Patřil k nejhustěji osídleným a nejchudším částem města, za druhé světové války utrpěl silným bombardováním. V letech 1949–1990 byl součástí Západního Berlína (americký sektor).

Kreuzberg je proslulý bohémskou a kosmopolitní atmosférou, žije zde množství přistěhovalců, především Turků.^[2] Po pádu Berlínské zdi získal Kreuzberg postavení módní čtvrti a probíhá zde gentrifikace.^[3] Vysokou podporu zde má tradičně Svaz 90/Zelení, poslankyní za tento obvod je Canan Bayramová. Nachází se zde množství squattů, gay barů a nočních klubů, spojených s hudebními styly jako punk rock nebo hip hop (nejznámější je SO36).^[4] Skupina Bloc Party věnovala této čtvrti skladbu Kreuzberg z alba A Weekend in the City.

K pamětihodnostem Kreuzbergu patří Checkpoint Charlie (jeden z mála přechodů mezi oběma částmi rozděleného města za studené války), Deutsches Technikmuseum Berlin, Židovské muzeum a památník Technologie teroru v bývalém sídle Reichssicherheitshauptamtu, kostel svatého Tomáše a Jeruzalémský kostel, Viktoriapark a most Oberbaumbrücke.^[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kreuzberg na Wikimedia Commons
http://www.berlin.de/ba-friedrichshain-kreuzberg/

[1] ttps://www.novinky.cz/cestovani/clanek/hipisaci-hipsteri-a-pristehovalci-berlinsky-kreuzberg-je-jako-tisic-svetu-v-jednom-14704

[2] ttps://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/co-by-berlinan-neudelal.A150803_123810_kolem-sveta_tom

[3] ttp://www.artslexikon.cz//index.php?title=Gentrifikace^{[nedostupný zdroj]}

[4] ttps://www.respekt.cz/delnici-kultury/do-berlinskeho-doupete-techna-a-sexu-smi-jen-vyvoleni

[5] ttps://www.turistika.cz/mista/oberbaumbrucke/detail

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Kreuzberg

znak vlajka
Poloha
Souřadnice	52°29′15″ s. š., 13°23′0″ v. d.
Nadmořská výška	52 m n. m.
Stát	Německo Německo
Kreuzberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,4 km²
Počet obyvatel	153 887 (2016)
Hustota zalidnění	14 825,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Franz Schulz (Politiker, 1948) (1996–2000), Peter Strieder (1992–1996), Günter König (Politiker) (1989–1992), Waldemar Schulze (1981), Rudi Pietschker (1975–1981), Günther Abendroth (1963–1975), Willy Kressmann (1949–1962), Georg Henschel (Politiker) (1946–1949), Gerhard Sudheimer (1939–1945) a Carl Herz (Politiker, 1877) (1926–1933)
PSČ	10961, 10963, 10965, 10967, 10997, 10999 a 10969
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.