Kramolín (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Kramolín (německy Kramolin[4]) je obec v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 143[1] obyvatel.

Kramolín
Zvonice na návsi
Zvonice na návsi
Znak obce KramolínVlajka obce Kramolín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel143 (2023)[1]
Rozloha4,96 km²[2]
Katastrální územíKramolín
Nadmořská výška426 m n. m.
PSČ675 77
Počet domů55 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKramolín 10
675 77 Kramolín-vodní dílo
obec.kramolin@seznam.cz
StarostkaJiřina Štefaňáková
Oficiální web: www.obeckramolin.cz
Kramolín
Kramolín
Další údaje
Kód obce590959
Kód části obce73105
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na jih od vesnice, mezi vodními nádržemi Dalešice a Mohelno se nachází přečerpávací vodní elektrárna Dalešice o výkonu 450 MW.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno, Slavětice a Dalešice.

Název editovat

Původní jméno vesnice znělo Kramolno, což je přídavného jméno od starého slovesa kramoliti sě - "hádat se, přít se". Jméno tedy zprvu označovalo místo, o něž se svedl nějaký spor. V 17. a 18. století se podle blízkého Mohelna používala podoba Kramohelno, od 18. je pak v užíváni dnešní podoba Kramolín s příponou vzatou z jiných místních jmen v okolí.[5]

Geografie editovat

Kramolínem ze severu na jih prochází silnice ze Sedlece do Slavětic, na východ pak vede silnice k rozhledně Babylon a do Mohelna. Západně z vesnice vede silnice do chatové oblasti, východně ze silnice pak vede užitková silnice k přečerpávací elektrárně Dalešice.

Na území obce se spojuje několik cyklostezek, severně z Kramolína vychází cyklostezka 5108, jižně cyklostezka 5107 a východně pak cyklostezka 403. Přes Kramolín pak vede Energetická a Pivovarská cyklostezka. Ze severu na jih přes území obce a vesnici vede červená turistická stezka, ta vede, stejně jako cyklostezky, přes hráz přehrady. Jižně od obce se nachází přístaviště Kramolín.

Oblasti okolo hranic území obce jsou zalesněné, zbytek území je využíván zemědělsky, na jižním okraji zastavěného území obce se nachází bývalé JZD, na jižním okraji obce se pak nachází přečerpávací elektrárna a hráz Dalešické přehrady.

Severozápadní hranice obce je tvořena nepojmenovaným potokem, ten se vlévá do Dalešické přehrady, tamtéž se vlévá nepojmenovaný potok, který teče západně přes území obce. Náhorní plošina nad údolím Jihlavy a nad Dalešickou přehradou je odvodňována několika nepojmenovanými potoky. Pojmenován byl jen potok, který pramení přímo v Kramolíně, jeho jméno je Kramolínský potok a vlévá se do Jihlavy pod hrází přehrady, tam se vlévá i další nepojmenovaný potok. Jižní a západní hranice území obce je tvořeno Dalešickou přehradou resp. řekou Jihlavou.

Většina území obce se nachází na náhorní plošině nad údolím řeky Jihlavy v cca 450 metrech nad mořem. Nad údolím přehrady se nachází Dřínová hora (439 m), nad řekou Jihlavou nad přečerpávací elektrárnou se nachází nepojmenovaný vrchol (396 m). Součástí území je i někdejší vrcholek s Hradiskem Kramolín, to je občasně viditelné nad hladinou přehrady.

Na východním okraji území obce se nachází zastavěná část území obce, východně od hlavní části se nachází chatová oblast nad údolím řeky Jihlavy. Jižně od Kramolína se nachází JZD.[6]

Historie editovat

Nedaleko obce se v neolitu nacházelo sídliště, nacházelo se na ostrohu nad někdejším tokem řeky Jihlavy, hradiště bylo v sedmdesátých letech 20. století zaplaveno Dalešickou přehradou. V době železně došlo k opevnění hradiště a následně pak bylo v době slovanské přebudováno.[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368, v tu dobu Mohelenský statek i s Kramolínem získal Jindřich z Vartenberka.[7] Kolem roků 1805 a 1809 se v oblasti obce ubytovali francouzští vojáci.[8]

V roce 1909 byl ve vsi založen spolek dobrovolných hasičů[7] a od roku 1923 v obci působil spolek Domovina.[4] V roce 1944 během druhé světové války byl u vesnice proveden výsadek skupiny Spelter.[7]

Do roku 1849 patřil Kramolín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960[4] patřil do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Kramolín pod Kladeruby nad Oslavou a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Mohelno, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 149 164 156 172 181 201 158 147 159 164 148 117 121 121 133
Počet domů 20 22 24 26 31 33 34 35 38 39 41 48 51 51 55

Politika editovat

Místní zastupitelstvo editovat

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaroslav Žák, od roku 2010 tuto funkci zastává Josef Blaha, od roku 2014 funkci starosty vykonává Bc. Pavel Cejpek.

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Kramolín
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (30.76 %) ČSSD (23.8 %) ANO 2011 (25.0 %) ANO (38.66 %) ANO (33.8 %)
2. KDU-ČSL (26.15 %) VV (22.61 %) ČSSD (17.64 %) ODS (9.33 %) SPOLU (19.71 %)
3. ODS (24.61 %) TOP 09 (13.09 %) TOP 09 (13.23 %) SPD (9.33 %) PŘÍSAHA (16.9 %)
účast 69.15 % (65 z 94) 78.50 % (84 z 107) 65.09 % (69 z 106) 68.47 % (76 z 111) 63.96 % (71 z 111)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kramolín
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (29.62 %) ČSSD (41.66 %) ANO 2011 (30.55 %) ANO (33.33 %)
2. KDU-ČSL (18.51 %) TOP+STAN (16.66 %) STAN+SNK ED (19.44 %) ODS+STO (18.51 %)
3. KSČM (16.66 %) KSČM (14.58 %) ČSSD (16.66 %) Piráti (14.81 %)
účast 61.36 % (54 z 88) 53.00 % (53 z 100) 36.63 % (37 z 101) 26.47 % (27 z 102)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 73.27 %, tj. 74 ze 101 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 77.00 %, tj. 77 ze 100 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (8 hlasů). Volební účast byla 69.44 %, tj. 75 ze 108 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (44 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů). Volební účast byla 74.07 %, tj. 80 ze 108 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (22 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (13 hlasů). Volební účast byla 70.09 %, tj. 82 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (47 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů). Volební účast byla 74.34 %, tj. 84 ze 113 oprávněných voličů.[23]

Farnost editovat

Kramolín patří do římskokatolické farnosti Mohelno.

Pamětihodnosti editovat

Zajímavosti editovat

V obci se natáčel film Kdo hledá zlaté dno.

Osobnosti editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 99. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 443, 444.
  6. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 13. 1. 2024
  7. a b c d Kramolín – Historie obce a památky [online]. Mikroregion Náměšťsko, 2011-10-17 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 191–194. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 136. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat