Wikipedie

Krajot

Krajot nebo Kerajot (hebrejsky קריות‎, doslova „Města“, anglicky: Krayot nebo Kerayot) je konurbace městských sídel v Izraeli, v Haifském distriktu, která sama tvoří součást aglomerace města Haifa (byť většina z nich není administrativní součástí Haify).

Pohled z Haify na Haifský záliv před zahájením výstavy Krajot
Původní písečné duny na pobřeží Haifského zálivu počátkem 20. století
Zevulunské údolí, v pozadí pás Krajot

Jednotlivá města počítaná do Krajot mají ve svém názvu obsaženo slovo Kirja – tedy „město“. Všechna leží v nadmořské výšce do 10 m v nížinaté rovině poblíž břehu Haifského zálivu na okraji Zevulunského údolí, východně a severovýchodně od centra Haify. Hlavní dopravní osou těchto měst je Dálnice číslo 4. Oblast je zároveň napojena na železniční trať z Haify do Naharije. Populace těchto měst je v naprosté většině židovská, bez výraznějšího arabského prvku.

Dějiny editovat

Shluk satelitních sídel v Haifském zálivu začal vznikat ve 20. letech 20. století. Roku 1925 byla založena nynější Kirjat Ata (byť původně jako menší sídlo zemědělského typu).

K významné pozemkové transakci došlo roku 1928, kdy do židovského vlastnictví přešel pás pozemků při pobřeží Haifského zálivu. sionističtí předáci to využili k vytvoření jednoho z prvních komplexně řešených územních plánů v tehdejší britské Palestině. Na jeho zpracování se podílel britský architekt a urbanista Patrick Abercrombie. Podle tohoto plánu byla na jižní straně řešeného území, při ústí řeky Kišon, navrhována průmyslová zóna. Dál k severu se počítalo s obytnými čtvrtěmi a na severu měl být zachován pás zemědělsky využívané krajiny. Tento plán pak byl ve 30. letech 20. století realizován.[1]

Roku 1934 založili němečtí židovští přistěhovalci Kirjat Bialik (od počátku plánován jako spíše městské rezidenční sídlo). Téhož roku také v jeho sousedství vznikl Kirjat Mockin. Roku 1945 pak přibyl Kirjat Jam. Už předtím v roce 1933 také vznikl Kirjat Chajim. Ten ale byl později přímo připojen k Haifě, společně se sousední čtvrtí Kirjat Šmuel. Původní záměr byl usídlit v těchto nových městech zaměstnance průmyslových podniků, zejména rafinérie a dalších továren v ústí řeky Kišon. Zástavba spočívala individuálních domcích nebo dvojdomcích, ale velmi rychle se proměnila na hustou městskou zástavbu a Krajot začala lákat i jiné společenské vrstvy.[2] Po roce 1948 prožila tato města výrazný populační nárůst a postupně utvořila zcela souvislý sídelní pás, s výjimkou Kirjat Ata, které leží o něco dále k východu, již mimo vlastní pobřeží Haifského zálivu.

V roce 2003, v souvislosti s reformou správy a samosprávy, se v Knesetu projednával návrh zákona o slučování některých obcí. V podkladech se zmiňovala i možnost sloučit města Kirjat Mockin, Kirjat Jam a Kirjat Bialik do jedné obce, ke které by se ještě připojily čtvrtě Haify Kirjat Chajim a Kirjat Šmuel, čímž by vzniklo město s téměř 150 000 obyvateli.[3] Návrh ale v tomto případě nebyl realizován. Znovu se o něm začalo mluvit v roce 2008, kdy s ním přišel ministr vnitra Meir Šítrit. Tehdy se navrhovalo sloučení Kirjat Mockin a Kirjat Bialik.[4]

 
Nová zástavba v Kirjat Jam

Demografie editovat

V Krajot žilo počátkem 21. století téměř 200 000 obyvatel, z toho (k 30. červnu 2009) 162 600 v samostatných městech.[5] Populační růst jednotlivých součástí konurbace je nízký vzhledem k vyčerpání většiny volných rozvojových území. Přesto se počítá s dalším nárůstem. Například Kirjat Bialik plánuje do roku 2015 zvýšit populaci na 80 000.[6] Kirjat Ata má výhledově dosáhnout hranice 100 000 obyvatel.[7] Haifská čtvrť Kirjat Šmuel zase procházela po roce 2005 výraznou stavební proměnou, v jejímž rámci se předpokládal růst populace o 1500 obyvatel.[8]

Počet obyv. v samostatných Krajot k 30. červnu 2009[5]
Rok Kirjat Ata Kirjat Bialik Kirjat Jam Kirjat Mockin celkem
Počet obyvatel 50 100 36 300 36 500 39 700 162 600
Počet obyv. v Krajot začleněných do Haify (cca k r.2005)[8]
Rok Kirjat Chajim Kirjat Šmuel celkem
Počet obyvatel 28 500 5 000 33 500
 
Pohled na Krajot z vyvýšených centrálních částí Haify

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ HAIFA [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KOL.AUT. Israel Society. Jeruzalém: Keter Publishing House, 1974. Dostupné online. ISBN 0-7065-1323-1. S. 70,71. (anglicky) 
  3. ↑ הצעת חוק התכנית להבראת כלכלת ישראל (תיקוני חקיקה להשגת יעדי התקציב והמדיניות הכלכלית לשנות הכספים 2003 ו-2004),התשס"ג-2003 [online]. Kneset [cit. 2010-01-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. ↑ תשכחו מסביון ומבת ים - איחוד הרשויות בדרך [online]. Y.net [cit. 2010-01-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ↑ a b לוח 3.- אוכלוסייה, ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים ב-30.06.2009 [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu [cit. 2010-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-21. (anglicky, hebrejsky) 
  6. ↑ The History of the Town - A True Story, סיפורו של מקום – תולדות העיר [online]. qbialik.org.il [cit. 2010-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. (anglicky, hebrejsky) 
  7. ↑ אודות הקריה [online]. kiryat-ata.org.il [cit. 2010-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-21. (hebrejsky) 
  8. ↑ a b פרופיל גיאוגרפי (údaje patrně cca k roku 2005) [online]. haifa.muni.il [cit. 2010-01-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krajot&oldid=23548608“