Kosmodrom Šríharikota

indická raketová základna

Kosmodrom Šríharikota nebo Satish Dhawan Space Centre (SDSC), dříve Shriharikota High Altitude Range je indická raketová základna pod správou ISRO. Nachází se na malém stejnojmenném ostrově (Šríharikota) v Bengálském zálivu, na území státu Ándhrapradéš. Současné jméno odkazuje na bývalého předsedu ISRO Satíše Dhavana.

Kosmodrom Šríharikota
PolohaŠríharikota, Ándhrapradéš
IndieIndie Indie
Souřadnice
ProvozovatelIndická kosmická agentura
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umístění editovat

Kvůli bezpečnosti po případných haváriích se Indie rozhodla svůj kosmodrom postavit na ostrově Šríharikota v Pulitacké zátoce Bengálského zálivu. Ostrov náleží indickému svazovému státu Ándhrapradéš. Základna je vzdálena 280 km od sídla indické kosmické agentury Indian Space Research Organization (ISRO) v Bengalúru. Na souřadnicích 13°45' s.š. a 80°13' v.d. Střelecký sektor vymezující oblast dopadu raket je orientován na východ.[1]

 
Mapka s umístěním kosmodromu

Výstavba editovat

Se stavbou bylo započato v sedmdesátých letech 20. století. V roce 1976 raketová základna získala operační status.

V roce 2005 byl uveden do provozu ostrým startem rakety PSLV druhý vypouštěcí komplex SLP (Second Lauch Pad). Budován byl od roku 1997. Obsahuje 82 metrů vysokou montážní budovu VAB, z níž jsou posunovány rakety s pomocí plošiny MLP na dvojité kolejové dráze dlouhé 1 km. Zakončení je u startovní rampy s obslužnou věží.[2].

Starty editovat

Jako první odtud 10. srpna 1979 startovala raketa SLV-3 s družicí Rohini–1. Nezdařený pokus skončil ve vlnách Bengálského zálivu. Další pokus v roce 1980 byl již úspěšný.

Dne 10. ledna 2007 odtud odstartovala raketa PSLV C7, která vynesla na oběžnou dráhu dvě družice. Mimo komerční CARTO-Sat-2 také indickou družici SRE-1, která poté přistála na padácích v Bengálském zálivu. Úspěch mise agenturu přesvědčil o reálnosti plánů dostat se i na Měsíc.[3]

V říjnu 2008 byla odtud vypuštěna raketa s první indickou družicí Čandraján-1 k Měsíci. Start i let se vydařil.

Do konce roku 2008 proběhlo z kosmodromu 27 startů, z toho 22 úspěšných.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmodromy asijských zemí, s. 118. 
  2. Tomáš Přibyl. Quo vadis indická kosmonautiko?. Letectví a kosmonautika. 2006, roč. 82, čís. 9, s. 42–46. ISSN 0024-1156. 
  3. Tomáš Přibyl. Indie – cesta do vesmíru a zpátky. Letectví a kosmonautika. 2007, roč. 84, čís. 3, s. 95. ISSN 0024-1156. 
  4. VÍTEK, Antonín, a kol. SPACE 40 [online]. [cit. 2009-03-19]. Kapitola Satish Dhawan Space Centre (SHAR). Dostupné online. 

Externí odkazy editovat