Kontinuální lití

Kontinuální lití (též plynulé lití nebo kontinuální/plynulé odlévání, slangově kontilití) je metalurgický proces, kdy se roztavený kov nechává tuhnout do polotovarového bloku nebo desky – bramy – pro následné válcování. Před zavedením kontinuálního lití v 50. letech 20. století se ocel odlévala do stacionárních forem (kokil), kde tuhla v ingoty. Pomocí kontinuálního lití se dosahuje nižších ztrát, vyšší kvality a produktivity a nižších nákladů. Kontinuální lití umožňuje levnou výrobu kovových dílů lepší kvality, díky podstatně nižším nákladům nepřetržité, standardizované výroby a větší kontrole nad celým procesem (pomocí automatizace). Kontinuální lití se nejčastěji využívá u oceli, ale také u hliníku a mědi. Vyšší kvalita je dosažena mj. nižším objemem nežádoucích vměstků u bramy než u ingotu. Při následném válcování pak mají vývalky menší rozptyl mechanických vlastností.

Sir Henry Bessemer, proslulý svým Bessemerovým konvertorem, získal v roce 1857 patent na lití kovu mezi dvěma protichůdně se otáčejícími válci. Základní princip tohoto systému se dodnes používá pro lití ocelových pásů.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Continuous casting na anglické Wikipedii.

Mechanical Engineer's Reference Book, 12th Edition. Edited by E.H. Smith. Published by Elsevier, Amsterdam, 1998.
T Frederick Walters, Fundamentals of Manufacturing for Engineers. Taylor and Francis, London, 2001
Section sizes from the Bluescope Steel website and from the AISI's website on continuous casting

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kontinuální lití na Wikimedia Commons
(anglicky) Continuous Casting of Steel: Basic Principles^{[nedostupný zdroj]}
(anglicky) Continuous casting section at steeluniversity.org, including fully interactive simulation