Kořenohlavci

rod korýšů

Kořenohlavci (Rhizocephala) jsou parazitická skupina svijonožců.

Jak číst taxoboxKořenohlavci
alternativní popis obrázku chybí
Kořenohlavec krabí (Sacculina carcini)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
(nezařazeno)Pancrustacea
TřídaThecostraca
Infratřídasvijonožci (Cirripedia)
Nadřádkořenohlavci (Rhizocephala)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
kořenohlavec (Sacculina sp.) s viditelnou internou (vláknitá struktura) a externou (vak na zadečku kraba)

Charakteristika editovat

Jedná se o mořské či sladkovodní organismy, které parazitují především na krabech (Brachyura), ale mohou napadat i jiné zástupce korýšů i hmyzu. Díky parazitickému způsobu života mají výrazně redukovanou strukturu těla. Tělo dospělé samičky je tvořeno nečlánkovanou vláknitou strukturou prorůstající tělo hostitele.[1] Odtud také pochází odborný název skupiny Rhizocephala – z řeckého slova kořen (ῥίζα, rhiza) a hlava (κεφαλή, kephalē).[2] Příslušnost ke korýšům je zřejmá především z morfologie larválního naupliového stádia a samozřejmě z genetické informace.[3]

Obecně známý je rod Sacculina. Od jeho názvu je odvozen termín sakulinizace – tj. proces, při kterém dochází k výraznému zjednodušování tělní stavby organismu většinou kvůli parazitickému způsobu života.[4] Příkladem dalších skupin, u kterých k sakulinizaci došlo, mohou být řasníci (Strepsiptera)[5] nebo rybomorky (Myxozoa).[6]

Životní cyklus editovat

Samci a samice mají odlišný životní cyklus.

Samičí vajíčko je malé. Po vylíhnutí larva volně plave a vyhledává hostitele, na kterého usedne. Vytvoří fázi zvanou kentrogon, což je malý přisedlý chitinózní váček. Pomocí ústního ústrojí po několika dnech vstříkne dovnitř těla hostitele své tkáně a ty se uvnitř formují do stádia zvaného interna – vláknitou, houbovitou strukturu, která prorůstá tělem hostitele a získává od něj živiny. Po čase interna vytvoří tzv. externu – váček, který postupně tlačí na tělní stěnu hostitele, až ji naruší a vyhřezne ven. Hostitel o ni pečuje jako o vlastní vajíčka. Zároveň je vykastrován a nesvléká se, dokud externa neodpadne.[7]

Samčí vajíčka jsou větší. Larva vyhledává korýše nakaženého samičkou, která již vytvořila externu. Larva na ni usedne a také se změní v kentrogon, který se následně injikuje do samičky. Zde vytvoří spermie a oplodní vajíčka, ze kterých vzejde další generace.[3]

Systematika editovat

 
Naupliová larva kořenohlavce krabího (Sacculina carcini)

Celý nadřád kořenohlavců (Rhizocephala) řadíme do infratřídy svijonožci (Cirripedia), kam patří společně s vilejši (Thoracica) – ti jsou považováni za sesterskou linii.[8] Celkem obsahují více než 250 popsaných druhů.[9] Samotný rod Sacullina má přes 100 popsaných druhů. Po revizi taxonomie z roku 2021 se v rámci kořenohlavců rozeznávají následující čeledě:

Hospodářský význam editovat

Kořenohlavci, kteří parazitují na hospodářsky významných krabech, mohou být potenciální hospodářští škůdci. Bylo to prokázáno například u druhu Sacculina beauforti na krabech rodu Scylla v Malajsii. Kastrací parazitovaných jedinců dochází ke snižování schopnosti reprodukce populace, což vede k nižším hustotám výskytu. To může negativně ovlivnit místní rybářský průmysl.[10]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. WALKER, G. Introduction to the Rhizocephala (Crustacea: Cirripedia). Journal of Morphology. 2001-07, roč. 249, čís. 1, s. 1–8. PMID: 11410936. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 0362-2525. DOI 10.1002/jmor.1038. PMID 11410936. 
  2. Rhizocephala - definition, etymology and usage, examples and related words. www.finedictionary.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  3. a b Strašný korýš. vesmir.cz [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  4. FLEGR, JAROSLAV, 1958-. Evoluční biologie. 2., opr. a rozš. vyd. vyd. Praha: Academia 569 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1767-3, ISBN 80-200-1767-4. OCLC 505914273 
  5. Encyclopedia of insects. Amsterdam: Academic Press xxviii, 1266 pages s. Dostupné online. ISBN 0-12-586990-8, ISBN 978-0-12-586990-4. OCLC 50495116 
  6. NESNIDAL, Maximilian P.; HELMKAMPF, Martin; BRUCHHAUS, Iris. Agent of Whirling Disease Meets Orphan Worm: Phylogenomic Analyses Firmly Place Myxozoa in Cnidaria. PLoS ONE. 2013-01-30, roč. 8, čís. 1, s. e54576. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0054576. PMID 23382916. (anglicky) 
  7. CRUSTACEAN SOCIETY. SUMMER MEETING (2000 : PUERTO VALLARTA, MEXICO). Modern approaches to the study of Crustacea. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers xix, 355 pages s. Dostupné online. ISBN 0-306-47366-6, ISBN 978-0-306-47366-1. OCLC 50203871 
  8. MARTIN, JOEL W. CRANDALL, KEITH A. FELDER, DARRYL L. Decapod crustacean phylogenetics. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-429-14538-4, ISBN 0-429-14538-1. OCLC 1082197314 
  9. KENSLEY, Brian Frederick.; SCHOTTE, Marilyn. Guide to the marine isopod crustaceans of the Caribbean / Brian Kensley and Marilyn Schotte.. Washington, D.C. :: Smithsonian Institution Press, Dostupné online. ISBN 0-87474-724-4. 
  10. WAIHO, Khor; FAZHAN, Hanafiah; GLENNER, Henrik. Infestation of parasitic rhizocephalan barnacles Sacculina beauforti (Cirripedia, Rhizocephala) in edible mud crab, Scylla olivacea. PeerJ. 2017-06-30, roč. 5, s. e3419. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 2167-8359. DOI 10.7717/peerj.3419. 

Externí odkazy editovat