Klymentij Kazymyr Šeptyckyj

Blahoslavený Klymentij Kazymyr Šeptyckyj, cyrilicí Климентій Казимир Шептицький, polsky Kazimierz Szeptycki, rozený Kazymyr Šeptyckyj, jméno Klymentij přijal po roce 1910 po svém přestupu k řeckokatolické víře (17. listopadu 1869 Prylbyči[1][2]1. května 1951 Vladimir[2][3]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, později řeckokatolický duchovní, archimandrita řádu ukrajinských studitských mnichů, pronásledován a vězněn sovětským režimem. V roce 2001 prohlášen za blahoslaveného. Nositel titulu Spravedlivý mezi národy.

Klymentij Kazymyr Šeptyckyj
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1900 – 1907
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Rodné jménoМария Казимир Шептицкий a Kazimierz Maria Szeptycki
Narození17. listopadu 1869
Prylbyči
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. května 1951 (ve věku 81 let)
Vladimir
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RodičeJan Kanty Szeptycki a Zofia Szeptycká
PříbuzníAndrej Šeptyckyj (bratr)
Alma materJagellonská univerzita
Profesekatolický kněz, řádový kněz a politik
NáboženstvíUkrajinská řeckokatolická církev
OceněníSpravedlivý mezi národy (1995)
Řád znovuzrozeného Polska
CommonsKlymentii Sheptytskyi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Blahoslavený
Klymentij Šeptyckyj
Freska
Freska
archimandrita a mučedník
Svátek1. května
RodičeJan Kanty Szeptycki a Zofia Szeptycká
Státní občanstvíPředlitavsko a Západoukrajinská republika
VyznáníUkrajinská řeckokatolická církev
Blahořečen27. června 2001, Lvov, Ukrajina, Jan Pavel II.
Úřadyarchimandrita
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
ukrajinská řeckokatolická církev,
ruská řeckokatolická církev, římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Atributykněžská roucha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Byl šlechtického původu. Pocházel z východohaličské rodiny Šeptyckých.[3] V letech 1882–1887 vystudoval na gymnáziu svaté Anny v Krakově. V letech 1887–1888 studoval práva na Jagellonské univerzitě. Pokračoval pak studiem na školách v Mnichově a Paříži. V období let 1890–1892 pak dovršil na Jagellonské univerzitě studium práv a získal doktorský titul.[2]

Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1900 za kurii velkostatkářskou v Haliči. Nastoupil 16. března 1900 místo Stanisława Dąmbského. Mandát obhájil ve volbách roku 1901.[4] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako hrabě Dr. Kasimir Szeptycki, statkář, bytem Dziewelniki, pošta Vybranivka.[5]

Ve volbách roku 1901 se uvádí jako kandidát Polského klubu.[6]

Jeho bratrem byl ct. Andrej Šeptyckyj, který byl počátkem 20. století archeparchou a metropolitou lvovským a hlavou ukrajinské řeckokatolické církve. Sám Kazymyr se po roce 1910 obrátil k víře. Odešel nejprve do německého kláštera v Beuronu. Brzy ale přestoupil od římskokatolické k řeckokatolické církvi, vstoupil do řeckokatolického řádu studitských mnichů v Bosně. Zároveň začal studovat teologii v Innsbrucku.[2] 28. srpna 1915 byl vysvěcen na řeckokatolického kněze. Přijal tehdy jméno Klymentij (Klemens).[7]

V roce 1918 byl po skončení teologických studií jmenován představeným studitského kláštera v Skynlivu. Roku 1926 byl jmenován igumenem kláštera v Univu. Od roku 1944 působil coby archimandrita řádu ukrajinských studitských mnichů.[2] Za druhé světové války pomáhal židům uniknout před holokaustem. V srpnu 1942 poskytl ve svém domě útočiště Kurtovi Lewinovi, jehož rodiče byli zavražděni. Získal pro Lewina falešný doklad o křtu a průkaz totožnosti. Lewina následně ukryl v lyčakovském klášteře na okraji Lvova, kde Lewin žil až do osvobození v srpnu 1944. V roce 1995 byl Šeptyckému udělen titul Spravedlivý mezi národy.[1]

Po ovládnutí západní Ukrajiny sovětskou armádou a jejím začlenění do Sovětského svazu došlo k vlně zatýkání řeckokatolických duchovních a k násilnému zavádění pravoslaví. Šeptyckyj se stal jedním z nejvýznamnějších stále aktivních představitelů řeckokatolického kléru. V roce 1947 byl zatčen a uvězněn. Zemřel v sovětském vězení v roce 1951. 27. června 2001 ho papež sv. Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného.[2]

Odkazy editovat

 
Fotografie

Externí odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

  1. a b Sheptytsky FAMILY Sheptytsky Clement (1869 - 1951) [online]. Jad vašem [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Климентій Шептицький, бл. [online]. catholicencyclopedia.in.ua [cit. 2015-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (ukrajinsky) 
  3. a b Kazimierz Maria Klemens «Klemens» hr. Szeptycki z Przyłbic h. wł. [online]. sejm-wielki.pl [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0016&page=453&size=45
  6. Neue Freie Presse, 16. 1. 1901, s. 4.
  7. Diplomatie und Klerus. Sport und Salon. Září 1915, roč. 18, čís. 38, s. 4. Dostupné online.