Wikipedie

Klučenice

obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji

Klučenice jsou obec v jihovýchodní části okresu Příbram se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou. Žije zde 476[1] obyvatel.

Klučenice
Pohled na Klučenice od východu
Pohled na Klučenice od východu
Znak obce KlučeniceVlajka obce Klučenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSedlčany
Obec s rozšířenou působnostíSedlčany
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°33′12″ s. š., 14°12′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel476 (2023)[1]
Rozloha25,66 km²[2]
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ262 56
Počet domů271 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlučenice 16
26256 Krásná Hora nad Vltavou
obec.klucenice@worldonline.cz
StarostaMgr.Václav Vozábal
Oficiální web: www.obecklucenice.cz
Klučenice
Klučenice
Další údaje
Kód obce540447
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti – překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin.[4] Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích.[4] Vesnice původně patřila k majetku královského hradu Zvíkov.[4] Po založení rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla ves roku 1238 králem Václavem I. řádu darována.[4] V roce 1344 zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce 1352 se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků.[4] V roce 1605 byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku.[4] V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr.[4] Křižovníci založili také Kamenici, která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností.[4]

V roce 1619 se stala ves majetkem Petra ze Švamberka, po bělohorské bitvě byla opět vrácena.[4] V roce 1621 byly Klučenice těžce poškozeny Marradasovými vojsky, která se snažila dobýt Orlík.[5] Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku 1639 a 1640.[5] V 17. století býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar.[5] Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce 1645 přesun švédských vojsk generála Lennarta Torstensona, který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k Jankovu.[5] Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce 1646 zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků.[5] O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně.[5] V roce 1720 oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela.[5] 15. října 1744 zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, Chrástu a Voltýřově a způsobila značné škody.[5] Během napoleonských válek vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů.[5] Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech.[5]

O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy.[6] V roce 1718 se místní škola připomíná jako škola farní.[6] Kamenice, Křesina, Voltýřov, Podskalí a Zadní Chlum byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům.[6] Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce 1865 podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu.[7] Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí.[7] V roce 1895 bylo přistavěno další patro.[7] Od roku 1883 si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku 1918.[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vsi založen roku 1888.[6] Od roku 1911 zde působil spolek divadelních ochotníků, spořitelní a záložní spolek z roku 1897, i obecní knihovna.[6]

Geografie editovat

Poloha editovat

Jižní hranice katastru obce je také hranicí Středočeského a Jihočeského kraje a okresů Příbram a Písek. V západní části katastru prochází obecní hranice vodní nádrží Orlík. „Přes řeku“ sousedí Klučenice s příbramskými obcemi Kozárovice a Bohostice (na levém břehu Vltavy), na pravém břehu potom s obcemi Milešov, Krásná Hora nad Vltavou a s jihočeskou obcí Kovářov z píseckého okresu. Obec se nachází 28 km jihovýchodně od Příbrami a 27 km jihozápadně od Sedlčan.

Obec má rozlohu 2 563 ha, což představuje skoro dvojnásobek průměrné velikosti obecního katastru na Příbramsku (1 357 ha). 47 % plochy katastru tvořila zemědělská půda (zahrnující ornou půdu,zahrady a louky). Lesy zabíraly 36 % plochy, relativně nadprůměrné zastoupení mají díky vodní nádrži Orlík i vodní plochy (10 %). Zastavěná území tvoří z celkové rozlohy katastru necelé 1 %.

Horospis editovat

Katastr obce se rozkládá ve Středočeské pahorkatině, povrch je značně členitý s velkými výškovými rozdíly. Nejníže položeným bodem je hladina vodní nádrže Orlík, jejíž kóta je při ideálním stavu 330 m. Navíc největší hloubka nádrže je v katastru obce až 66 m. Směrem od přehrady nadmořská výška prudce roste, samotná vesnice leží v nadmořské výšce 457 m. Nejvyšší bod katastru je Langova rozhledna na Onom Světě s kótou 600 m. Vrchy v okolí vesnice jsou tvořeny žulou. Z této žuly byl postaven Palackého most v Praze.[5]

Obecní správa editovat

Části obce editovat

Obec Klučenice se skládá ze sedmi částí ležících na sedmi katastrálních územích (počty obyvatel k roku 2001):

  • Klučenice – 297 obyv. (i název k. ú.)
  • Kamenice – 3 obyv. (leží v k. ú. Klučenice)
  • Kosobudy – 44 obyv. (i název k. ú.)
  • Koubalova Lhota – 36 obyv. (i název k. ú.)
  • Planá – lidová architektura, 20 obyv. (k. ú. Planá u Klučenic)
  • Voltýřov – zbytky tvrze ze 14. století, kaplička z 19. století, 48 obyv. (i název k. ú., také k. ú. Podskalí)
  • Zadní Chlum – 26 obyv. (i název k. ú.)

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko[8]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko[11]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Starostové editovat

  • Jiří Veselý (2010–2014)
  • Stanislav Stoulil (2014-2022)
  • Václav Vozábal (od 2022)

Demografie editovat

Vývoj počtu obyvatel editovat

Rok 1869 1921 1950 1970 1991 2007 2014
Počet obyvatel 1 826 1 462 864 647 528 486 468

Složení obyvatel editovat

Žije zde zhruba 500 obyvatel. V roce 2007 tvořily asi 17 % obyvatelstva děti do 15 let (relativně příznivý údaj). Celých 58,23 % obyvatel obce se v roce 2001 přihlásilo jako věřící, drtivá většina z tohoto počtu k římsko-katolické církvi. K 31. 5.2007 byla míra registrované nezaměstnanosti v Klučenicích podle údajů Úřadu práce Příbram 8,4 %, což je v rámci okresu spíše nadprůměrný údaj (průměr okresu byl 7,4 %, maximum 15,9 – Bohostice). Nutno ale říci, že oproti roku 2001 byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti o 3,1 %. Národnostní složení obce je jednotné, 97,3 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti.

Domovní fond editovat

Při sčítání lidu 2001 bylo napočítáno 250 domů, z čehož 141 (56,4 %) bylo trvale obydlených. Z tohoto počtu bylo 134 domů uvedeno jako rodinných a 7 jako bytových. Nejvyšší počet obydlených domů v obci byl vystavěn v letech 1946–1975 (53,2 %).

Společnost editovat

Klučenice jsou střediskovou obcí. Je zde škola (Základní škola a Mateřská škola, Klučenice), s 1.– 9. ročníkem základní školy. V obci se také nachází pošta, pobočka České pojišťovny a ordinace praktického lékaře, kadeřnictví. Nakoupit potraviny, tisk nebo základní drogerii lze ve dvou prodejnách smíšeného zboží. V centru jsou 2 hostince a bufet. Největšími ubytovacími zařízeními jsou kemp Podskalí, rekreační areál NOVÝ LIPTÁKOV a hotely „U jezera“ a „Panorama“ na břehu orlické vodní nádrže. Největším podnikem je v obci akciová společnost Klučenická zemědělská sídlící v rozsáhlém zemědělském areálu na kraji vesnice.

V roce 1932 (přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v obci evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři. V obci Voltýřov (250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika.

Pamětihodnosti editovat

  • Největší památkou v obci je barokní jednolodní kostel Narození svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku 1723, vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Původní kostel býval dřevěný, po požáru v roce 1720 bylo na popud velmistra křižovnického řádu přistoupeno k stavbě nového kostela.[5] Kostel byl znovu vysvěcen 9. 11. 1723.[5] Obdélná loď kostela je dlouhá 14,15 metrů, široká 9,15 metrů, výška 9 metrů.[5] Věž v západním průčelí kostela je čtyřboká, dvouposchoďová, zakončená bání.[5] Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od Václava Vavřince Rainera. Před ním je několik kovaných křížů. Okolo kostela se rozkládá starý hřbitov, obehnaný mohutnou hřbitovní zdí. První zmínky o duchovní zprávě – plebánii, jsou z roku 1352.[6] Od roku 1672 byla duchovní správa obnovena a svěřena Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, matriky jsou vedené od roku 1718.[6] V současné době (2013) na kostele a v jeho okolí probíhá celková oprava.
  • Vedle schodů vedoucích ke kostelu se nalézá kříž na velmi zdobném kamenném podstavci.
  • Barokní bývalý křižovnický dvůr z 18. století.
  • Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna. Voltýřovský a klučenický vladyka údajně přepadával kupce, kteří vezli svoje zboží na trhy do Písku.[5]
  • Severozápadně od centra obce stojí bývalá synagoga. Místní náboženská obec židovská si v Klučenicích nechala zřídit svou vlastní školu v roce 1883.[7] Výuku zajišťoval rabín. Židovská škola fungovala až do roku 1918.[7] Býval zde i židovský kostel, který byl v roce 1930 přestavěn na obytné stavení.[7]
  • Na návsi před budovami Klučenické zemědělské akciové společnosti roste památný strom – lípa.
  • V spodní části návsi, poblíž rybníka, se nalézá kamenný pomník padlým v první světové válce. Tento pomník byl postaven roku 1931 svépomocí a za přispění místních hasičů, občanů a rodáků.[7] Na vrcholu žulového jehlanu byl umístěný bronzový sokol s rozepjatými křídly. Náklady na pomník činily 8 838 Kč.[7] Na pamětní desce v horní části pomníku je uvedený tento nápis: „VDĚČNĚ PAMĚTLIVI OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SLAVNÉHO BOJE ZA SVOBODU VLASTI. PRACUJME V MÍRU A LÁSCE POCTIVĚ A SVORNĚ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁRODA.“ Na pamětní desce, která je umístěná v spodní části pomníku je pod letopočtem 1914–1918 uvedeno 13 jmen padlých spoluobčanů – „DROBÍLEK ANT. HLAVÁČ JOS. HOLUB JOS. CHROUST AUG. KOLKA JAROSL. KUBÍČEK JAN. KVASNIČKA JOS. MEZERA JOS. POLÍVKA JAN. ŠVAGR JOS. UHER ALOIS. VLNA JOS. VONDRÁK JOS.“

Turistika editovat

Obec se nachází v turisticky velmi atraktivní oblasti. Obcí vede cyklotrasa č. 8140 z Petrovic do Milešova a po hrázi přehrady Orlík směrem k Milínu.

Obec disponuje informačním centrem a galerií-muzeem, kde se návštěvník dozví informace z historie i aktuálního dění v katastru Klučenic.

Pěší turistika editovat

Místní částí Voltýřov prochází turistická trasa   Orlík nad Vltavou – Kostelec nad Vltavou – Voltýřov – Solenice. Místními částmi Planá a Koubalova Lhota prochází turistická trasa   ze Solenic a Milešova na Onen Svět a Petrovice. U rozhledny Onen Svět se křižuje s turistickou trasou   ze Sedlčan do Radavy.

Rozhledna Onen Svět vystavěná v roce 2001 u chaty Onen Svět z roku 1940 se stala pro svoje umístění oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. 15 m vysoká dřevěná konstrukce umožňuje nejen široký výhled do krásné oblasti Středního Povltaví, ale za dobré viditelnosti je možné vidět také Šumavu a někdy dokonce i Alpy.

Doprava editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce včetně místních částí vedou silnice III. třídy. Pouze místní částí Kosobudy prochází silnice II/102 Praha – Štěchovice – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milevsko.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Regionální obsluhu území zajišťovaly linky z Příbrami, Krásné Hory nad Vltavou, Sedlčan a Kovářova (dopravci Veolia Transport Praha, s. r. o. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.). Dálkovou dopravu zajišťovaly autobusové linky z Milevska do Prahy (dopravci BOSÁK BUS, s. r. o., PROBO BUS, a. s. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.).

Osobnosti editovat

Působící v Klučenicích editovat

  • Oldřich Havránek (1853–1937), český sbormistr a dirigent, od roku 1874 žil v Rusku. Působil v operních divadlech různých měst, od roku 1882 jako dirigent a hlavní sbormistr Velkého divadla v Moskvě. Otec Oldřicha, Josef Havránek, působil v klučenicích od r. 1832–1845 jako pomocník. Později učitel a mezi lety 1870–1874 správce školy. Jeho syn Oldřich byl pochvalně zmíněn v kronice již v době, kdy byl školou povinný, jako hudebně nadaný.
  • Václav Bělohlávek (* 9. 1. 1870 Ouhrov), básnickým jménem Svatohor.[6] Knihovník řádu, kněz, který napsal 70 pojednání a knih s náboženskou a historickou tematikou (např. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou, trilogie Božetěch, Mysterium nebe, země, peklo).[6] Působil zde od roku 1898–1899 jako kaplan.[6]

Fotogalerie editovat

  •  
    Barokní kostel v Klučenicích
  •  
    Obecní úřad a restaurace
  •  
    Budova pošty a prodejny smíšeného zboží v Klučenicích
  •  
    Budova základní školy v Klučenicích
  •  
    Socha J. Nepomuckého
  •  
    Památný strom

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d e f g h i KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 113. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p "Kytka", str. 114.
  6. ↑ a b c d e f g h i j "Kytka", str. 115.
  7. ↑ a b c d e f g h i "Kytka", str. 116.
  8. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klučenice&oldid=22913062“