Kleomenés II.
Kleomenes II. nebo Kleomenés II. (starořecky Κλεομένης) byl král Sparty od roku 369 před Kr. do roku 309 před Kr. Pocházel z královské rodiny Agiovcoů. Jeho spolukráli z královského rodu Eurypontovců byly Archidamos III. (360 - 338 před Kr.), Agis III. (338 - 331 před Kr.) a Eudamidas I. (331 - 305 před Kr.)
| Kleomenes II. | |
|---|---|
| Narození | 4. století př. n. l. |
| Úmrtí | 309 př. n. l. |
| Povolání | vládce |
| Děti | Akrotatos Kleonymos[1] |
| Rodiče | Kleombrotos I. |
| Příbuzní | Agésipolis II. (sourozenec) Areus I. (vnuk) |
| Funkce | spartský král (370–309 př. n. l.) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Na trůn nastoupil po svém bratrovi Agésipolovi, který zemřel bezdětný. Králem se stal v době, kdy hegemonie Sparty v Řecku byla už jen vzpomínkou. Tuto pozici si výboji postupně vydobyla Makedonie. Po bitvě u Chaironei se Makedonie v čele s králem Filipem II. Stala pánem Řecka. O rok na svolaném kongresu v Korintu při účasti všech řeckých států (s výjimkou Sparty) vyhlásili program obecného uspořádání poměrů. Řecké státy si na návrh Makedonie vytvořili volnou federaci a zachovaly si úplnou nezávislost ve věcech vnitřních. Ještě v témže roce na druhém zasedání souhlasili s návrhem krále Filipa na společnou vojenskou výpravu proti Persii. Král Filip II. byl zanedlouho zavražděn a úloha vedení vojenské výpravy proti Peršanům připadla jeho synovi Alexandrovi. Řecké vojsko se na výpravu vydalo v roce 334 před Kr.
Není známo o žádných aktivitách krále Kleomena v těchto časech ani během jeho dlouhého panování, ale je známo, že Sparta se zpočátku držela stranou, ale v roce 331 před Kr. Využila Alexandrovu nepřítomnost a povstala proti rostoucímu vlivu makedonské moci. Od Peršanů dostali finanční pomoc, čímž měli i vojenskou podporu řeckých žoldáků. K rozhodujícímu střetnutí protivníků došlo u města Megalopolis. Podle popisu starořeckého historika Diodóra Sicilského to byla velmi krvavá bitva. Přestože měl nepřítel početní převahu, Sparťané, kterým velel Kleomenov spolukráľ Agis, bojovali zuřivě a dlouho udržovali své postavení, ale nakonec podlehli. V bitvě padlo 6 000 Sparťanů i s králem Agidem, který zemřel hrdinskou smrtí. Naděje Sparty o obnovení svého mocenského postavení tím skončili a Sparta byla nucena uzavřít mír.
Kleomenes vládl dlouhých šedesát let. Měl dva syny Akrotata a Kleonyma. Když v roce 309 před Kr. Zemřel Gerúsia po sporu s Eforie rozhodla, že jeho nástupcem se stane Areus syn jeho staršího už nebohého syna Akrotata.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kleomenes II. na slovenské Wikipedii.
- ↑ Cleonymus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
Literatura editovat
- Diodoros Sicilský: Bibliotheca historia
- Pausanias: Periégésis TES Hellados
- Vojtěch Zamarovský: Řecký zázrak