Kléša (Buddhismus)

Kléši (Sanskrt: क्लेश, Páli: किलेस kilesa; Tibetština: ཉོན་མོངས། nyon mongs) jsou v buddhismu duševní stavy, které zamlžují mysl a projevují se v nezdravých činech. Mezi kléši patří stavy mysli jako je úzkost, strach, hněv, žárlivost, touha, deprese atd. Termín kléša se také mnohdy překládá jako utrpení, poskvrnění, rušivé emoce, negativní emoce, jedy mysli apod.

Nevědomost, připoutanost (nenasytnost) a nechuť jsou v mahájánové a théravádové buddhistické tradici považovány za zdroj všech ostatních kléš. Tyto tři pojmy jsou v mahájánové tradici známy pod pojmem tři jedy, v théravánové tradici jako tři nezdravé kořeny.

Pálijská literatura editovat

V pálijském kanónu je kléša často spojována s různými touhami, které pošpiňují tělesný i duševní stav bytosti. V kanónu Abhidhamma a pálijské literatuře je popisováno deset znečištění, z nichž první tři – chamtivost, nenávist a klam – jsou považovány za „kořeny“ neboli zdroje utrpení.[1][2][3][4][5]

Abhidhamma: Deset nečistot a nezdravých kořenů editovat

  1. chamtivost (lobha)
  2. nenávist (dosa)
  3. klam (moha)
  4. domýšlivost (māna)
  5. špatné názory/pohledy (micchāditthi)
  6. pochybnosti (vicikicchā)
  7. lenost (thīnaṃ)
  8. roztěkanost (uddhaccaṃ)
  9. nestoudnost (ahirikaṃ)
  10. bezohlednost (anottappaṃ) [6]

Sanskrt & Mahájánová literatura editovat

Tři jedy editovat

Tři kléši – nevědomost, připoutanost (nenasytnost) a nechuť jsou v mahájánové tradici označovány jako tři jedy (triviṣa), v théravádové tradici jako tři nezdravé kořeny (Páli: akusala-mūla; Skt.: akuśala-mūla). Tyto tři jedy (tři nezdravé kořeny) jsou považovány za „kořen“ neboli zdroj všech ostatních kléš.[7][8]

Pět jedů editovat

V mahájánové tradici je pět hlavních kléš označováno jako pět jedů (Skt.: pañca kleśaviṣa; Tic.: dug lnga).

Mezi pět jedů se řadí tři již jmenované jedy a dva další neduhy, konkrétně pýcha a závist.

  1. nevědomost (avidya)
  2. připoutanost, nenasytnost (rāga)
  3. nechuť (dvesha)
  4. pýcha (māna)
  5. závist (irshya)[9][10]

Šest kořenů kléš Abhidharmy editovat

Abhidharma rozpoznává šest nezdravých „kořenů“ kléš (mūlakleśa):

Nezdravé kořeny – Šest kořenů kléš[11]
Šest kořenů kléš nenasytnost/připoutanost (raga) je buddhistický pojem s významem „utrpení“, nebo jedu odkazujícího na jakoukoli formu „chamtivosti, smyslnosti, chtíče a touhy“.[7][12]
hněv (pratigha) je definován jako nepřátelský postoj k bytostem, k frustraci a k tomu, co vede k frustraci. Funguje jako základ pro hledání chyb, negativních činů a pro následné nalezení klidu a štěstí.
pýcha (māna) vytváří základ pro nerespektování druhých.
nevědomost (avidya) neboli zmatená mysl odkazuje na nevědomost nebo mylné představy o realitě.[13][14]
pochybnosti (vicikitsa) negativní emoce týkající se zjevných pravd, např. karmických činů nebo čtyř ušlechtilých pravd
zmatený pohled (dṛṣṭi), který je dále rozdělen do pěti typů:
  • pohled na existenci vlastního já (jediné, nezávislé, neměnné)
  • pohled na minulost nebo budoucnost (identita, která neexistovala před narozením a nebude existovat ani po smrti)
  • zachování nesprávného pohledu a považovat ho za správný
  • považování nemorálního chování za správné (např. požitkářství nebo nesprávná askeze)
  • považování nemorálního skutků za správný  
Další druhy znečištění/ poskvrnění vztek, zášť, závist, lakota, neupřímnost, zloba, pokrytectví, podvod, sebepotvrzení, krutost, nestydatost, lhostejnost, nedůvěra, lenost, nepoctivost, zapomnětlivost, rozptýlení, nedostatek introspekce, atd.

Překonání kléš editovat

Pomocí meditace mohou být kléši uklidněny, zde dochází k pravé podstatě pochopení kléši a samotné mysli. Kléša však nemůže být odstraněna úplně. Poté, co dojde k pochopení sama sebe a své vlastní mysli, již neexistuje zdroj pro rušivé emoce a rušivé emoce tedy ztrácejí sílu rozptýlit mysl.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kleshas (Buddhism) na anglické Wikipedii.

  1. Rhys Davids, T.W. & William Stede (eds.) (1921-25). The Pali Text Society’s Pali–English Dictionary. Chipstead: Pali Text Society, Dostupné z: http://dsal.uchicago.edu/distionaries/pali/[nedostupný zdroj]
  2. Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1994). Upakkilesa Samyutta: Defilements (SN 27.1-10), Dostupné z: http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn27/sn27.001-010.than.html.
  3. Bodhi, Bhikkhu (trans.) (2000). The Connected Discourses of the Buddha: A Translation of the Samyutta Nikaya. Boston: Wisdom Publications. ISBN 0-86171-331-1., p. 1642, SN 47.12.
  4. Bodhi, Bhikkhu (2005). In the Buddha's Words. Boston: Wisdom Publications. ISBN 0-86171-491-1
  5. Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1994). Upakkilesa Samyutta: Defilements (SN 27.1-10). Dostupné z: http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn27/sn27.001-010.than.html
  6. Rhys Davids & Stede (1921-5), p. 217; and, Nyanatiloka (1988), entry for "kilesa," retrieved 2008-02-09 from "BuddhaSasana" at http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/bud-dict/dic3_k.htm Archivováno 28. 3. 2012 na Wayback Machine..
  7. a b Robert E. Buswell Jr.; Donald S. Lopez Jr. (2013). The Princeton Dictionary of Buddhism. Princeton University Press. pp. 546, 59, 68. ISBN 978-1-4008-4805-8
  8. Damien Keown (2004). A Dictionary of Buddhism. Oxford University Press. pp. 8, 47, 143. ISBN 978-0-19-157917-2
  9. Ñāṇamoli, Bhikkhu (trans.) (1991), The Path of Purification: Visuddhimagga. Seattle: BPS Pariyatti. ISBN 1-928706-00-2
  10. Longchen Yeshe Dorje (Kangyur Rinpoche) (2010). Treasury of Precious Qualities. Revised edition. Paperback. Shambhala.
  11. http://www.lamrimnotes.webs.com/notes_on_lamrim.html Archivováno 2. 3. 2021 na Wayback Machine. Notes on The Gradual Path to Enlightenment, the "Lamrim"; Delusions; vytvořeno: 2014.01.27
  12. Thomas William Rhys Davids; William Stede (1921). Pali-English Dictionary. Motilal Banarsidass. p. 567. ISBN 978-81-208-1144-7.
  13. Thomas William Rhys Davids; William Stede (1921). Pali-English Dictionary. Motilal Banarsidass. p. 567. ISBN 978-81-208-1144-7.
  14. Dan Lusthaus (2014). Buddhist Phenomenology: A Philosophical Investigation of Yogacara Buddhism and the Ch'eng Wei-shih Lun. Routledge. pp. 533–534. ISBN 978-1-317-97342-3.