Wikipedie

Ken Bell

kanadský fotograf

Ken Bell (30. července 1914, Toronto, Ontario – 26. června 2000, Gibsons, Britská Kolumbie, Kanada) byl kanadský fotograf, který sloužil u kanadských ozbrojených sil za druhé světové války. Jako poručík v armádní jednotce pro film a fotografii se podílel na přistání v Normandii, byl při fotografování a natáčení osvobození Francie, Belgie a Holandska a nakonec dokumentoval okupaci Německa. Po válce byl úspěšným profesionálním fotografem, vydal řadu knih, včetně kolekce fotografií Not in Vain (Ne nadarmo) zobrazující změny, ke kterým došlo v Evropě od konce války.

Ken Bell
Narození30. července 1914
Toronto
Úmrtí26. června 2000 (ve věku 85 let)
Gibsons
Alma materCentral Technical School
Povolánífotograf, válečný fotograf a fotoreportér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ken Bell: Kanadští vojáci na Pláži Juno, Bitva o Normandii, 6. června 1944
Ken Bell: Seržant H. A. Marshall z jednotky odstřelovačů, Calgary Highlanders, 6. října 1944
Ken Bell: Dvě ženy na procházce s německou dogou v High Parku v Torontu

Mládí editovat

Narodil se 30. července 1914 v ontarijském Torontu jako nejstarší z pěti dětí Charlese Bella (1881 – cca 1958) a Edith Bellové, což byli oba imigranti z anglického Yorkshire.[1] Žili na Dufferin Street čp. 1211 v Torontu.[2]

Druhá světová válka editovat

Na začátku války byl vyslán do Ottawy jako PR fotograf.[3] Později dokumentoval kanadskou účast v druhé světové válce jako nadporučík v kanadské armádní filmové a fotografické jednotce (Canadian Army Film and Photo Unit, CFPU).[4]

Stejně jako jeho známější současník Robert Capa, se podílel na vylodění v Normandii na pláži Juno 6. června 1944. Mnoho jeho fotografií bylo pořízeno na barevný film – poprvé v kanadské armádě – na veřejnost se však dostaly až po dvaceti letech. Jedná se o jediné dochované barevné fotografie vylodění v Normandii.[5]

Členové CFPU byly často ve frontové linii,[6] někdy i před ní. Například při osvobozování Dieppe v roce 1944, v době kdy Manitoba Dragoons očekávali rozkazy, členové CFPU včetně Kena Bella a Briana O'Regana byli prvními spojeneckými vojáky, kteří vstoupili do města.[7]

Bellovy válečné fotografie, které pořizoval fotoaparátem Rolleiflex, jsou uloženy ve sbírkách Kanadské knihovny a archivu v Otavě.[8] Mnoho z původních negativů jeho fotografií jsou v držení kanadských sil Canadian Forces Photo Unit a archivech města Toronta.

Poválečná kariéra editovat

Po válce se Bell stal úspěšným profesionálním fotografem, vydal několik sbírek fotografií pořízených během války a po válce.

V roce 1953 vydal sbírku fotografií Curtain Call, ve které se „snažil ukázat změny způsobené člověkem a přírodou 5 let ode dne vítězství“.[9] To bylo následováno v roce 1973 knížkou Not in Vain (Ne nadarmo), kterou vydala University of Toronto Press, sbírkou fotografií pořízených částečně během války, a částečně o 25 let později, když se vrátil do stejných míst ve Francii, Belgie a Holandska.[10]

Během 70. let pracoval jako fotograf na volné noze se zaměřením na módu, jídlo a reklamní průmysl. Dlouho profesionálně spolupracoval s Kanadským národním baletem.[3]

V roce 1990 spolupracoval s historikem Desmondem Mortonem na publikaci knihy zabývající se detailní historií Královského kanadského vojenského institutu.

Rodina editovat

Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství bylo s Molly, se kterou adoptovali dvě dcery, Sue a Karen. Po její smrti se oženil se zdravotní sestrou Mary Lee.

Jeho synovec Richard Williams je známý kanadský animátor.

Zemřel 26. června 2000 v Gibsons, Britská Kolumbie, Kanada.

Ocenění editovat

Dvakrát získal ocenění Fotograf roku od společnosti Kanadských profesionálních fotografů v roce 1965 a 1966.[11] V roce 1986 obdržel Cenu za celoživotní dílo od asociace Canadian Association of Photographers and Illustrators.[12]

Publikovaná díla editovat

  • Curtain Call, Intaglio Gravure Limited 1953
  • Not in Vain, University of Toronto Press, 1973, ASIN: B001PQT32Y
  • 100 years: The Royal Canadian Regiment, 1883–1983, Collier Macmillan Canada, 1983 ASIN: B000KFWQ16
  • The Way We Were, University of Toronto Press, 1988[13]
  • Royal Canadian Military Institute: 100 Years 1890–1990, Morton and Bell, 1990.

Galerie editovat

  •  
    Ruční raketová protitanková zbraň panzerschrek
  •  
    Přeplněné pláže u Courseulles-sur-Mer
  •  
    Horalé
  •  
    Generálové První kanadské armády
  •  
    Wayne a Shuster
  •  
    Kanadský voják hlídá německého zajatého velitele
  •  
  •  
  •  

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ UK census records, 1911
  2. ↑ Hunter, Martin, str. 35
  3. ↑ a b Art et Architecture au Canada : Bibliographie et Guide, by Loren Ruth Lerner, Mary F. Williamson, 2011
  4. ↑ „Ken Bell“ Encyclopædia Britannica online 9. srpna 2010
  5. ↑ O'Regan str. 18
  6. ↑ Battle Diary: From D-Day and Normandy to the Zuider Zee and VE Day, autoři: Charles Cromwell Martin a Roy Whitsed, 2011
  7. ↑ Shooters, documentary by Brian O'Regan
  8. ↑ http://www.collectionscanada.ca/framingcanada/026020-2003-e.html Archivováno 1. 10. 2007 na Wayback Machine. Canadian National Archive, 9. srpna 2010
  9. ↑ Poznámka: Victory in Europe Day (V-E Day nebo VE Day) – 8. května 1945
  10. ↑ Not in Vain, University of Toronto Press, 1973
  11. ↑ http://ppoc.ca/site/index.php?section=70 Archivováno 6. 7. 2011 na Wayback Machine. Society of Professional Photographers of Canada
  12. ↑ Encyclopædia Britannica online 9. srpna 2010
  13. ↑ Bell, Ken, The Way We Were, University of Toronto Press, 1988, 2011

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ken_Bell&oldid=22991868“