Katedrála svatého Jakuba (Šibenik)
Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku (chorvatsky Katedrala svetog Jakova u Šibeniku) je katedrála římskokatolické církve a sídlo šibenického biskupa v chorvatském Šibeniku. Katedrála je od roku 2000 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.
| Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Souřadnice | 43°44′8″ s. š., 15°53′21″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Juraj Dalmatský |
| Stavební sloh | renesanční architektura |
| Výstavba | 1431 |
| Další informace | |
| Adresa | Trg Republike Hrvatske 1, 22000 Šibenik, Šibenik, Chorvatsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Na místě dnešní katedrály stával románský kostel zasvěcený sv. Jakubovi Většímu.[1] První myšlenka na stavbu nové velké katedrály vznikla v roce 1298, kdy byla vytvořena šibenická diecéze a město bylo povýšeno na metropoli.[1] Rozhodnutí o výstavbě katedrály bylo přijato v roce 1402, ale samotná stavba začala až v roce 1431. Na výstavbě se podíleli benátští mistři Francesco di Giacomo, Lorenzo Pincino a Pier Paolo Bussato spolu s místními kováři Andrijou Budčićem a Grubišem Šlafčićem. Podélné zdi, průčelí a dva portály (na průčelí a na severní straně) vznikly ve stylu benátské gotiky.[1]
V roce 1441 svěřila Velká městská rada dílo Jiřímu Dalmatskému (Giorgio Orsini), kterého lze považovat za skutečného architekta katedrály. Rozšířil chrám vytvořením bočních lodí a polygonálních apsid, postavil křtitelnici, položil základy kopule a také vyřezal různé sochy, včetně 74 malých lidských hlav říms. Styl Jiřího Dalmatského je typickým příkladem jadranské renesance, která se vyznačuje harmonickým splynutím formálních prvků vycházejících z květové gotiky, vložených do renesanční stavby.
V roce 1475, po smrti Jiřího Dalmaty, v pracích pokračoval toskánský mistr Niccolò di Giovanni Fiorentino, který pokračoval v renesančním stylu a dokončil horní části budovy: kupoli, střechu a horní část průčelí. Vytvořil také venkovní sochy sv. Michala, sv. Jakuba a sv. Marka. Uvnitř chrámu vybudoval triforium, pracoval na presbytáři a hlavním oltáři. Po Fiorentinově smrti v roce 1505 se dalších prací ujali Benátčané Bartolomeo a Giacomo z Mestre a Mastro Mestičević ze Zadaru, kteří stavbu v roce 1536 dokončili.[1] Oficiálně byla katedrála vysvěcena v roce 1555.
20. století - současnost editovat
Kopule a kostel byly vážně poškozeny srbskými silami podporovanými Jugoslávskou lidovou armádou během bombardování ze září 1991. V následujících letech však byl kostel opraven a viditelná poškození byla odstraněna.
Na začátku roku 2008 katedrálu poničili srbští nacionalisté, kteří budovu posprejovali symboly srbského kříže. [2]
Fotogalerie editovat
-
Apsida s kupolí -
Kopule a sochy -
Rám apsidy -
Severní portál -
-
Interiér kupole -
Klenba baptisteria
.JPG)
.JPG)
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cattedrale di San Giacomo (Sebenico) na italské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku na Wikimedia Commons - Scheda UNESCO
- Katedrála sv. Jakuba na oficiálních stránkách Šibeniku Archivováno 6. 5. 2009 na Wayback Machine.
