Karola Vasa-Holstein-Gottorpská

saská královna (1833–⁠1907)

Karola Vasa (Caroline Friederike Franziska Stephanie Amelie Cecilie; 5. srpen 1833, Schönbrunn15. prosinec 1907, Drážďany), rozená princezna Vasa-Holstein-Gottorpská, a jako manželka krále Alberta Saského poslední saská královna.

Karola Vasa-Holstein-Gottorpská
saská královna
Portrét
princezna Karola, 1850
Doba vlády29. října 1873 – 19. června 1902
Úplné jménoKarolina Frederika Františka Stefanie Amálie Cecilie
Narození5. srpna 1833
Schönbrunn, Vídeň
Úmrtí15. prosince 1907 (74 let)
Drážďany
PohřbenaKatedrála Nejsvětější Trojice, Drážďany
ManželAlbert I. Saský
RodOldenburkové
DynastieHolstein-Gottorp
OtecGustav Gustavsson Vasa
MatkaLuisa Amélie Bádenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karola Vasa-Holstein-Gottorpská

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

Karola se narodila jako dcera Luisy Amélie Bádenské (dcery velkovévodkyně Stéphanie de Beauharnais a jejího manžela Karla Bádenského) a jejího manžela, švédského prince Gustava Vasy (syna krále Gustava IV. Adolfa a jeho manželky Frederiky Bádenské). Její rodiče se vzali 9. listopadu 1830 v Karlsruhe v Bádenském velkovévodství. Sourozence neměla, starší bratr zemřel krátce po narození.

Karolin otec, švédský korunní princ, byl synem krále Gustava IV. Adolfa, svrženého v roce 1809. Po králově abdikaci (13. března 1809) se rodina uchýlila do Vídně, kde se mladý Gustav stal rakouským generálem a používal titul Princ Vasa, který mu v roce 1829 udělil císař František I. poté, co kvůli protestům švédského krále Karla XIV. musel přestat užívat titulu švédský kníže. Princ Vasa často pobýval s arcivévodkyní Žofií, což mělo za následek šíření pověstí o jejich vztahu, připisovalo se mu dokonce otcovství jejích dětí Františka (pozdější rakouský císař František Josef I.) a Maxmiliána (pozdější mexický císař Maxmilián I. Mexický).

Karola hovořila plynně německy, francouzsky a anglicky a trochu švédsky. V roce 1852 proti vůli svého otce konvertovala ke katolicismu. Ve svém mládí byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby v Evropě.

Manželství editovat

 
Královna Karola a král Albrecht.

Ucházel se o ni Napoleon III., její otec však se proti tomuto sňatku postavil; měl dceři říci: "jestli se za něj provdáš, za dvacet let budeš na mizině, zbavená všeho." Byla to prorocká slova a roku 1870 mohl Gustav říci: "všechno jsem předpověděl.' Nakonec bylo rozhodnuto provdat Karolu za saského korunního prince Alberta, který za tím účelem přijel v lednu roku 1853 do Vídně. Po lednových zásnubách se 18. června téhož roku uskutečnila svatba. Jejich manželství zůstalo bezdětné.

V roce 1873 zemřel Albertův otec Jan I. Saský a Albert nastoupil na saský trůn jako král Albert I. Saský.

V roce 1876 navštívil Sasko švédský král Oskar II. Následujícího roku 1877 zemřel Karolin otec, princ Gustav Vasa, což znamenalo konec nárokům Karoliny rodiny na švédskou korunu; v roce 1884 díky ní proběhlo oficiální smíření s švédskou panující dynastií Bernadotte a ostatky jejího otce a bratra Ludvíka byly převezeny do Stockholmu a pohřbeny v královské hrobce. Karola a její manžel pak navštívili Stockholm v roce 1888.

Karolin otec se nikdy nevzdal svých dědičných práv ke švédskému trůnu a Karola bývá často označována za švédskou princeznu - poslední Vasovnu, což není správné; poslední skutečná Vasovna byla královna Kristina I. Švédská, jež zemřela roku 1689; Karola náležela k rodu Holstein-Gottorp.

Král Albert zemřel v roce 1902 a na saský trůn nastoupil jeho mladší bratr Jiří I. Saský. Karola zemřela o pět let později, 15. prosince 1907.

Aktivity editovat

Královna Karola byla v Sasku velmi populární, a to i díky svému aktivnímu působení na poli dobročinnosti a osvěty. V roce 1867 jako korunní princezna spolu s Marií Simon založila Albertův spolek (Albert-Verein). Založila školu pro zdravotní sestry u Lipské brány (1869), nemocnici Carola Haus (1878), spolek pro vzdělávání žen Johannes-Verein (1884), domov pro staré, choré a bezmocné Gustavheim v Niederpoyritz (1887), školu pro dívky Lehrertöchterheim Carola-Stift Klotzsche (1892) a domov pro handikapované Amalie hus Löbtau ve Friedrichstadtu (1896).

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Adolf I. Fridrich
 
 
Gustav III. Švédský
 
 
 
 
 
 
Luisa Ulrika Pruská
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Žofie Magdalena Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
Gustav Gustavsson Vasa
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
Karola Vasa-Holstein-Gottorpská
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Luisa Amélie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Claude de Beauharnais
 
 
Claude de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Fanny de Beauharnais
 
 
Stéphanie de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Claude-François-Adrien Lezay-Marnézia
 
 
Adrienne de Lezay-Marnésia
 
 
 
 
 
 
Marie-Claudine de Nettancourt-Vaubecourt
 
Předchůdce:
Amálie Augusta Bavorská
  Saská královna
18731902
  Nástupce:
-

Externí odkazy editovat