Karol Medvecký
Karol Medvecký, též Karol Anton Medvecký[1] (10. června 1875 Dolná Lehota[1] – 12. prosince 1937 Bojnice[1]), byl slovenský a československý římskokatolický kněz, etnograf, publicista a politik; předák Slovenské ľudové strany, poslanec Revolučního národního shromáždění a později politik za Československou stranu lidovou na Slovensku.
| Karol Medvecký | |
|---|---|
 Karol Medvecký | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1919 – 1920 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SĽS ČSL |
| Narození | 10. června 1875 Dolná Lehota  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. prosince 1937 (ve věku 62 let) Bojnice  Československo |
| Profese | politik, katolický kněz, etnograf a historik |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | Karol Anton Medvecký |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
V roce 1899 dokončil studia teologie na bohosloveckém semináři v Banské Bystrici. Věnoval se etnografické a vlastivědné práci. Byl předním aktivistou Muzeální slovenské společnosti. Angažoval se v Slovenské ľudové straně, byl jejím spoluzakladatelem a signatářem žilinské porady, kde byla strana formálně ustavena. Byl tajemníkem strany. V roce 1918 patřil mezi signatáře Martinské deklarace, kterou se slovenská politická reprezentace přihlásila ke společnému státu s Čechy. Stal se tajemníkem Slovenské národní rady.[2][3]
Zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] za slovenský klub (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Mandátu poslance se ujal v lednu 1919. Byl povoláním tajemníkem Slovenské národní rady.[5]
V roce 1918 se stal vládním referentem pro církevní záležitosti na ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska.[2] Podílel se na reformě církevní správy v novém státě a měl značný vliv na personálním obsazení biskupských postů na území Slovenska (dosavadní biskupové byli prouhersky, respektive promaďarsky, orientovaní).[6]
Počátkem roku 1920 se v československém parlamentu podílel na přípravě finálního znění československé ústavy. Byl členem šestičlenného užšího komitétu (jako jediný Slovák).[7] Při projednávání jazykových otázek v ústavě žádal změnit formulaci československý jazyk na český a slovenský jazyk. V tomto měl podporu i dalších členů slovenského poslaneckého klubu, ale ministr Antonín Švehla a další koaliční politici to odmítali a nakonec se tak v ústavě objevilo spojení československý jazyk.[8]
Poté, co se rozpadla aliance Slovenské ľudové strany (brzy nato přejmenovaná na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu) a převážně české Československé strany lidové, přešel k Československé straně lidové a roku 1925 byl místopředsedou její organizace na Slovensku.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Medvecký, Karol Anton, 1875-1937 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 65–66.
- ↑ Karol Medvecký [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 87.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 83.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 90–91.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karol Anton Medvecký na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karol Medvecký
- Karol Medvecký v Revolučním národním shromáždění
- Nekrolog v Národní politice
