Karl Hans Strobl (18. ledna1877Jihlava[1] – 10. března1946Perchtoldsdorf) byl rakouský spisovatel, narozený na Moravě a po větší část života žijící v českých zemích. Psal především hororovou a fantastickou literaturu. Zastával protičeské postoje a později i ideologii nacismu, proto bylo jeho dílo do češtiny překládáno jen výjimečně.
Narodil se v rodině jihlavského Němce, obchodníka se střižním zbožím Ignaze Štrobla (1848-1931[2]) a matky Adelheid, rozené Malikové (1854-??)[3] V Jihlavě vychodil základní školu a odmaturoval na gymnáziu.
Studia v Praze a praxe do vzniku Československaeditovat
Po středoškolských studiích odešel do Prahy, kde studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě. Brzy se stal členem buršáckého spolku Corps Austria, jehož členové se dostávali do konfliktů s českým prostředím.[4] Praze a době svých studií věnoval několik románů.
Studia úspěšně ukončil roku 1900.
Roku 1901 nastoupil jako finanční komisař při moravském zemském finančním komisařství v Brně, kde setrval do roku 1913. Ani jako státní úředník se nevzdal protičeských výpadů.[5] V Brně též v období 1901–1913 přispíval do brněnského listu Tagesbote jako divadelní kritik.[6]
Za I. světové války byl válečným zpravodajem ústřední tiskové služby (Kriegsberichterstatter) na Balkáně a na italské frontě.[7][8]
V roce 1918 opustil Karl Hans Strobl Československo a usídlil se v rakouském Perchtoldsdorfu, kde si postavil dům, který po svém rodišti nazval Igelhaus (Iglau=německy Jihlava).[9] I zde se neprodleně protičesky angažoval - v roce 1919 např. uveřejnil otevřený dopis presidentu Masarykovi, ve kterém si stěžoval na pronásledování Němců v rodné Jihlavě a všech „německých“ městech v Československu.[10]
Otázka, zda může pobírat svou penzi v zahraničí (Rakousku) byla v roce 1921 předmětem poslanecké interpelace na ministra financí.[11]
Stroblova kniha Kamerad Viktoria sice nebyla zkonfiskována, ale československým ministerstvem vnitra byla v roce 1933 zakázána její doprava poštou. Na československé železnici pak byl vydán zákaz jejího rozšiřování pro zesměšňování ČSR a vyvolávání nenávisti k českému národu. Sám Strobl byl v dubnu 1933 z Československa vyhoštěn. Důvodem se stal jeho projev na pohřbu v Ústí nad Labem, ve kterém hrubě napadl český národ.[12] Podle Lidových novin z ledna 1937 byl později vypovězen i z Rakouska a stal se občanem Třetí říše.[13]
Již v roce 1933 vstoupil do NSDAP.
Do roku 1938 se živil jako spisovatel, ale po obsazení Rakouska a jeho připojení k Hitlerovu Německu, se dal plně do služeb nacismu. V prosinci 1938 se stal zemským vedoucím říšské komory spisovatelů ve Vídni (Leiter der Reichsschrifttumskammer Wien).[14] Z jeho třídílných pamětí vydaných za války vyplývá, že ideologii nacismu uvěřil opravdu hluboce. Svou literární kariéru pak plně obětoval podpoře a propagandě nacismu.
Po konci světové války byl jeho dům vyrabován a později zkonfiskován. On sám dožil v chudobinci, je pochován v Pertoldsdorfu[9].
Vztah českého tisku ke Karlu Hansu Stroblovieditovat
Český tisk referoval o Karlu Hansi Stroblovi v zásadě pohrdavě, jeho literární díla považoval za podřadná, kritizoval protičeská vystoupení.[15][16] Plzeňské listy dokonce použily výraz „...ničemný Karl Hans Strobl...“ a o jeho článku „...jehož prolhanost, ničemnost a nízkost překonaly veškeré mety v tomto oboru dosud dosažené“.[17]
Od roku 1939, tj. od vzniku Protektorátu, český tisk změnil svůj tón na v zásadě pozitivní.[18] V poválečných letech se v českém tisku prozatím nepodařilo dohledat zmínky o Stroblově díle ani o jeho úmrtí.
Z díla Karla Hanse Strobla si svoji hodnotu dodnes uchovaly hororové povídky a romány ovlivněné romantismem a díly E. T. A. Hofmanna a E. A. Poea. Přesto, že v němčině vydal desítky knih, do češtiny jich bylo přeloženo minimálně, s ohledem na jeho nacionalistické proněmecké postoje.
V sovětské poválečné okupační zóně byla zakázána tato Stroblova díla: Ein gute Wehr und Waffen (Leipzig 1915), Zwischen Weichsel und Karpathen (Weimar 1915), Dorf im Kaukasus (Leipzig 1936), Feuer im Nachbarhaus (Wien, Leipzig 1938), Die Heimkehr (Berlin 1941) a Die Weltgeschichte und das Igelhaus.[19][20] V NDR byla ještě zakázána kniha Tschechen (Leipzig 1920).[21]
Šílený psychiatr a jiné bizarní[pozn. 1] novely (povídky, autoři E.A. Poe, K.H. Strobl, Villiers de L´Isle-Adam, Praha, B. Procházka, 1922)
Hlava (Přel. H. Richter, Praha, B. Procházka, 1922)
Vzpoura v záhrobí (Fantast. román, překl. K. Černého, Praha, B. Kočí, 1923)
Půlnoční povídky (podivuhodné příběhy, z německého originálu Geschichten um Mitternacht, přeložili Vendula Kovářová, Anna Mácová, Lukáš Motyčka, Alžběta Peštová, Lenka Schindlerová a Věra Tichá, Olomouc, Univerzita Palackého, 2015)
V roce 2017 uvedl četbu na pokračování ze Stroblových Půlnočních povídek Český rozhlas, stanice Vltava.[22]
Strobl, Karl Hans. Das Wirtshaus Zum König Przemysl (Román)Die Vaclavbude - ein Prager Studentenroman (román s autobiograf. prvky z období německo-českých studentských konfliktů v Praze v 90. letech 19. stol., Leipzig, Hermann Seemann, 1902 a Karlovy Vary, Leipzig, Adam Kraft, 1941)
Der Schipkapass (román z prostředí pražského německého buršenšaftu, Berlin, Kronen, 1914)
Das Wirtshaus "Zum König Przemysl" (Pražský příběh z období německé-českých studentských konfliktů, Leipzig, L. Staackmann, 1913 a 1934)
Die Fackel des Hus (Leipzig, L. Staackmann, 1929 a Karlovy Vary, Leipzig, Adam Kraft, 1942?)
Die Flamänder von Prag (nové vydání románu Der Schipkapass, Karlovy Vary, Drahowitz, Leipzig Sudetendeutscher Bücher-Bund, Adam Kraft,
1932 a Karlovy Vary-Drahovice, Leipzig, Adam Kraft, 1933 a 1943)
Gespenster im Sumpf (fantastický vídeňský román, Leipzig, L. Staackmann, 1920)
Tschechen (Leipzig, Dürr u. Weber m.b.H., 1920)
Verlorene Heimat (Stuttgart, Robert Lutz, 1920)
Die alten Türme (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
Der dunkle Strom (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
Das Frauenhaus von Brescia (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
Der Zauberkäfer (Wien, Leipzig, München, Rikola Verlag, 1923)
Rex (příběh psa a dvou lidí, Reichenberg/Liberec, Gebr. Stiepel, 1924 a 1928)
Das Geheimnis der blauen Schwerter (Leipzig, L. Staackmann, 1925)
Die Eier der Basilisken (pozoruhodné příběšhy, Reichenberg/Liberec, Gebr. Stiepel, 1926)
Der Goldberg (Leipzig, L. Staackmann, 1926)
Weihnachts-Geschichten (Hrsg. vom Deutschen Volksbildungsverein, Iglau/Jihlava, Theodor Illing, 1927 a 1928)
K.P. Qu. Geschichten und Bilder aus dem österreichischen Kriegspressequartier (Reichenberg/Liberec, Heimatsöhne, 1928)
Die vier Ehen des Matthias Merenus (Leipzig, L. Staackmann, 1929)
Die Entdeckung des magischen Menschen (Leipzig, Staackmann, 1930)
Der brennende Berg (Berlin, Ullstein, 1931?)
Prag - Geschichte und Leben einer Stadt (Praha, Kraus u. Co., Aussig/Ústí n. L., 1931)
Prolog zur Feier des 125jährigen Bestehens der Deutschen Technischen Hochschule in Prag (V Praze, vlast. nákl. 1931)
Goya und das Löwengesicht (Leipzig, L. Staackman, 1932)
Kamerad Viktoria (Leipzig, L. Staackmann, 1934)
Kaiser Rotbart (Leipzig : Quelle & Meyer, 1935? a České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer, 1944)
Deutsche Mythologie (Jakob Grimm , zpracoval Karl Hans Strobel, Wien, Bernina-Verlag, 1939)
Prag - Schicksal, Gestalt und Seele einer Stadt (Wien, Adolf Luser, 1939 a Wien, Wiener Verlagsgesellschaft, 1941 a Praha, Reichsjugendführung, Befehlsstelle Böhmen und Mähren, Buchhandlung Czerny [distributor],
1943)
Totenhorn-Südwand (román z rakouských hor, Berlin, Vier Falken Verlag, 1939 a 1944)
↑ Český rozhlas, Vltava: Karl Hans Strobl, Půlnoční povídky. vltava.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28.
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Hans Strobl na Wikimedia Commons 
