Karel z Viany

titulární navarrský král, básník a humanista

Karel z Viany (španělsky Carlos de Trastámara y Évreux; 29. května 1421, Peñafiel23. září 1461, Barcelona) byl titulární navarrský král, básník a humanista. Měl rád hudbu a literaturu, přeložil do aragonštiny Aristotelovu Etiku a kromě jiného sepsal Kroniku navarrských králů.

Karel z Viany
titulární navarrský král
Portrét
Narození29. května 1421
Peñafiel
Úmrtí23. září 1461
Barcelona
PohřbenKlášter Poblet
ManželkaAnežka Klevská
DynastieTrastámarové
OtecJan II. Aragonský
MatkaBlanka Navarrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se jako jediný syn budoucího aragonského krále Jana II. a Blanky, dcery a dědičky navarrského krále Karla III. Dostal vynikající vzdělání. V erbu měl dva psi hádající se o kost, jež měla představovat Navarru. Psi symbolizovali francouzského a kastilského krále.

Roku 1427 jej kortesy v Pamploně společně se sestrami uznaly následníkem navarrského trůnu. Matka zesnula roku 1441 a otec mu odmítl postoupit vládu nad Navarrou. Napjaté vztahy se zhoršily poté, co se král Jan znovu oženil. Roku 1451 vypukla občanská válka a o rok později padl Karel v bitvě u Aybaru do zajetí. Setrval v něm 20 měsíců a během té doby se králi narodil druhý syn. Karel přislíbil, že vyčká na královský titul až po otcově smrti, byl propuštěn a vydal se hledat podporu do Francie a Neapolského království na dvůr strýce Alfonse Aragonského. Po strýcově smrti byl zatčen a odvezen na Mallorku, roku 1459 se vrátil do vlasti, odmítl otcův návrh převzít Neapolské království a začal plánovat nový sňatek, jež by mu zabezpečil spojenectví s Kastílií. Otec jej nechal uvěznit a poté následovala revolta Katalánska a Navarry. Král byl obviněn z překročení barcelonského práva, poté ustoupil, syna 25. února 1461 propustil a následně jej uznal svým dědicem a guvernérem Katalánska.

Karel zemřel zřejmě na tuberkulózu bez legitimních potomků v září 1461 během pobytu v Barceloně. Macecha byla lidem obviněna z jeho skonu, který se stal záminkou k občanské válce v Katalánsku. Roku 2001 bylo o jeho osudu natočeno televizní drama Carles, príncep de Viana.[1]

Vývod z předků editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • DESDEVISES DU DEZERT, Georges; Don Carlos de Aragón, Príncipe de Viana, estudio sobre la España del norte en el siglo XV; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2000; ISBN 84-235-1954-6. Traducción de la edición francesa realizada por este notable hispanista en la última década del siglo XIX.
  • IBARS, Mariona; El príncipe de Viana; Barcelona; Ediciones del Bronce, 1998; ISBN 84-89854-35-1
  • IRIBARREN, Manuel; El príncipe de Viana; Pozuelo de Alarcón; Espasa-Calpe, 1983; ISBN 84-239-1027-X
  • LABEAGA MENDIOLA, Juan Cruz; El Príncipe en Viana: publicación conmemorativa de la visita a Viana del Príncipe Don Felipe; Pamplona: Gobierno de Navarra, 1998; ISBN 84-235-1759-4
  • PASCAL ROS, Alfonso; Las razones del príncipe: una biografía de Carlos de Viana; Arteta; Fundación Mariscal Don Pedro de Navarra, 1998; ISBN 84-605-8301-5
  • RAMÍREZ VAQUERO, Eloísa; El príncipe de Viana; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2001; ISBN 84-235-2141-9

Externí odkazy editovat

De jure navarrský král
království zadrženo Janem II.
Předchůdce:
Blanka I.
De iure 14411461
nikdy nezískal skutečnou moc
Karel z Viany
Nástupce:
Blanka II.
Princ z Viany
Předchůdce:
Nový titul
14231441
Karel z Viany
Nástupce:
Eleonora
Princ ze Girony a hrabě z Cervery
Předchůdce:
Alfons V.
14581461
Karel z Viany
Nástupce:
Ferdinand II.
Vévoda z Gandía
Předchůdce:
Jan II.
14391461
Karel z Viany
Nástupce:
Ferdinand II.