Karel XV.
Karel XV. Ludvík Evžen (3. května 1826, Stockholm – 18. září 1872, Malmö) byl třetí švédský a norský král (jako Karel IV.) z francouzského rodu Bernadotte.
| Karel XV./IV. | |
|---|---|
| král švédský a norský | |
 Král Karel XV., foto: Mathias Hansen. | |
| Doba vlády | 1859–1872 |
| Korunovace | 3. květen 1860, Stockholm, a 5. srpen 1860, Trondheim |
| Narození | 3. května 1826 Stockholm, Švédsko |
| Úmrtí | 18. září 1872 (46 let) Malmö, Švédsko |
| Pohřben | Kostel Riddarholmen |
| Předchůdce | Oskar I. |
| Nástupce | Oskar II. |
| Manželka | Luisa Oranžsko-Nassavská |
| Potomci | Luisa Karel Oskar |
| Rod | Bernadotte |
| Otec | Oskar I. |
| Matka | Joséphine de Beauharnais jr. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Původ a mládí editovat
Narodil se jako nejstarší syn z manželství krále Oskara I. s Josefínou Beauharnaisovou. Měl tři bratry a jednu sestru. Josephine chtěla pro své děti nejlepší vzdělání, proto zajistila, aby se Karlovým učitelem stal filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob či z Norska pocházející Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s mnoha vědními disciplínami, především s filozofií Schlegela.
Vláda editovat
Roku 1856 se stal vicekrálem v Norsku. Vlády v obou zemích se ujal po otcově smrti v roce 1859, i když ještě jako korunní princ fakticky vládl jako regent již od 25. září 1857, kdy Oskar I. těžce onemocněl.
V mládí byl stoupencem idey spojené Skandinávie – na způsob dřívější Kalmarské unie – a po převzetí vlády se k této myšlence vrátil. V konfliktu Dánska s Německem o šlesvické hranice přislíbil Dánsku podporu, když však došlo v roce 1864 k válce o Šlesvicko-Holštýnsko, byl parlamentem přehlasován. Za jeho vlády byl v letech 1865/1866 přebudován starý říšský sněm.
Karel byl veselé a extravagantní povahy, měl umělecké nadání. Jeho schopnost prosadit se nebyla valná, v neposlední řadě proto, že se jeho zájmy rychle měnily a střídaly. Určující postavou švédské politiky té doby byl premiér Louis De Geer.
Byl populárním a liberálním monarchou. Jeho hlavním cílem byla reforma ústavy.
Manželství a potomci editovat
19. června roku 1851 se oženil s nizozemskou princeznou Luisou Oranžsko-Nassavskou (1828–1871), vnučkou nizozemského krále Viléma I. a jeho první manželky Vilemíny Pruské. Důvodem sňatku bylo zřejmě především velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ prý považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky.
Z manželství se narodily dvě děti, dcera a syn, který však jako dvouletý zemřel:
- Luisa (31. října 1851 – 20. března 1926), ⚭ 1868 Frederik VIII. (3. června 1843 – 14. května 1912), dánský král od roku 1906 až do své smrti
- Karel Oskar (14. prosince 1852 – 13. března 1854), vévoda ze Södermanlandu
Smrt, nástupce, odkaz editovat
Počátkem roku 1871 se králův zdravotní stav zhoršil, zřejmě v souvislosti se smrtí jeho manželky Luisy (30. března). Po odpočinkové cestě do Cách žil král nějakou dobu v paláci Ulriksdal poblíž Stockholmu, odkud přesídlil do Malmö. Zde 18. září roku 1872 zemřel. Pochován byl v kostele v Riddarholmen ve Stockholmu.
Protože neměl mužského potomka, usedl na švédský trůn jeho mladší bratr Oscar Fredrik jako Oskar II.
Jeho vnuk Karel se stal v roce 1905 pod jménem Haakon VII. prvním norským králem po znovuobnovení nezávislosti Norska.
Hudební skladatel August Söderman napsal u příležitosti jeho úmrtí smuteční pochod.
Vývod z předků editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XV. Švédský na Wikimedia Commons - http://thepeerage.com/p10168.htm#i101671
| Předchůdce: Oskar I. |
_2.svg){kind=small}
|
Norský král Karel IV. 1859–1872 |
|
Nástupce: Oskar II. |
| Předchůdce: Oskar I. |
|
Švédský král 1859–1872 |
|
Nástupce: Oskar II. |
