Karel Weis
Karel Weis, také Weiss, pseudonym Celestin Nožička, (13. února 1862 Praha – 4. dubna 1944 Praha) byl český hudební skladatel, sběratel lidových písní a folklorista.
| Karel Weis | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 13. února 1862 Praha |
| Úmrtí | 4. dubna 1944 Praha |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Žánry | opera, klasická hudba a opereta |
| Povolání | hudební skladatel, varhaník, dirigent, folklorista, muzikolog, etnograf, houslista, kapelník a klavírista |
| Nástroje | varhany |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Praze v rodině kováře.[1] Studoval na Pražské konzervatoři, zpočátku lesní roh, pak housle. Po čtyřech letech studia byl vyloučen, přešel na varhanickou školu – studoval teorii u Františka Skuherského. Studia ukončil v roce 1881. Nejprve působil jako varhaník kostela sv.Štěpána a současně jako kapelník a sbormistr Maiselovy synagogy a pak vystřídal řadu hudebnických zaměstnání včetně působení v Národním divadle jako houslista [2]. V letech 1886-1887 byl kapelníkem Národního divadla v Brně, jednu sezónu působil i v Bautzenu (Budyšíně).[3] Jeho skladatelské umění mu vyneslo několikaleté rakouské státní stipendium. Byl jedním z mála českých skladatelů, který neměl existenční problémy – kromě českého publika psal i pro publikum německé (Vídeň, Berlín). V roce 1934 byl zvolen řádným členem České akademie [4].
V roce 1900 vstoupil do manželství s Marií Šístkovou (*1877), se kterou měl pak čtyři syny (jeden zemřel dvouletý).[5] Rodina bydlela na pražském Smíchově, dnešním Janáčkově nábřeži.[1] Byl pochován na pražském hřbitově na Malvazinkách.[6]
Dílo editovat
Hudba editovat
Jeho hlavním hudebním oborem byla kompozice. Vedle řady oper a operet napsal kantátu Triumfátor (1888). Psal i hudbu baletní a filmovou. Je autorem i jediné symfonie c moll.
Opery a operety
| Český název | Původní název | Žánr | Počet dějství | Libreto | Datum premiéry | Místo, divadlo |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Viola | – | opera | 3 | Eliška Krásnohorská, Friedrich Adler, Richard Schubert, Václav Novohradský podle Williama Shakespeara | 17. ledna 1892 | Praha, Národní divadlo |
| Polský žid | Der polnische Jude | opera | 2 | Victor Léon, Richard Batka podle Erckmanna-Chatriana | 3. března 1901 | Praha, Nové německé divadlo |
| Vesničtí muzikanti | Die Dorfmusikanten | opereta | 3 | Rudolf Haas podle J. K. Tyla | 31. prosince 1904 | Praha, Nové německé divadlo |
| Revizor | Der Revisor | opereta | 3 | Karel Weis, Oskar Batěk, František Paul podle N. V. Gogola | 21. dubna 1907 | Praha, Nové německé divadlo |
| Sultánova nevěsta | Die Sultansbraut | opereta | 3 | Robert Pohl podle Kálmána Mikszátha | 1910 | Berlín |
| Útok na mlýn | Der Sturm auf die Mühle | opera | 3 | Karel Weis, Rudolf Batka | 29. března 1912 | Praha, Národní divadlo |
| Big Ben | Big-Ben | opereta | 3 | West | 1912 | Berlín, Theater des Westens |
| Expresní vlak do Nizzy | Der Extrazug nach Nizza | opereta | 1 | A. Lippshitz, M. Schonau | 1913 | Berlín, Theater am Nollendorfplatz |
| Tančící myšky | Die Tanzmäuschen | opereta | 1 | G. O. odes-Millo | 11. srpna 1916 | Vídeň, Apollo-Theater |
| Blíženci (2. verze Violy) | Die Zwillinge | opera | 3 | Eliška Krásnohorská, Friedrich Adler, Richard Schubert, Václav Novohradský, Josef Vymětal podle Williama Shakespeara | 28. února 1917 | Praha, Národní divadlo |
| Lilli Lora | Lilli Lora | opereta | 1 | G. O. odes-Millo | 1. srpna 1918 | Vídeň, Apollo-Theater |
| Lešetínský kovář | – | opera | 3 | Karel Weis a Ladislav Novák podle Svatopluka Čecha | 6. června 1920 | Praha, Národní divadlo |
| Bojarská svatba | Die Bojarenhochzeit | opera | 3 | Karel Weis podle Ludwiga Ganghofera | 18. února 1943 | Praha, Národní divadlo |
Jeho nejznámějším a nejvýznamnějším dílem se stalo souborné velké vydání lidových písní Český jih a Šumava v lidové písni, monumentální patnáctisvazkové dílo, které je výsledkem jeho skoro padesátileté sběratelské a konzervační práce. Vycházelo postupně od roku 1928.
Literatura editovat
Pod názvem Rozmarné příhody sepsal své vzpomínky (vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1926, ilustroval A. L. Salač.[7] Do Národní politiky přispíval svými fejetony.[8]
Posmrtná připomínka editovat
_Hrob_Malvazinky_B.jpg)
V Blatském muzeu ve Veselí nad Lužnicí měl do roku 2018 pamětní síň. Budova muzea ve Veselí nad Lužnicí je pojmenováno po Karlu Weisovi, tzv. Weisův dům. V muzeu se nachází jeho pozůstalost, která je uložena v 85 kartonech a čítá několik tisíc dopisů, not, fotografií, výtvarného umění ...
Zajímavost editovat
Opera Der polnische Jude (Polský žid), kterou složil na německé libreto, byla při vzniku považována za německé dílo, a tak Národní divadlo v Praze odmítlo její uvedení a postoupilo práva Novému německému divadlu v Praze, které jí nechtělo, protože autor hudby byl Čech.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Též dle zápisu o narození a křtu syna Františka, matrika N Smíchov, 1906-1909, snímek 398
- ↑ Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, Družstvo Máj, Praha, 1941, str. 67
- ↑ Humoristické listy, 11.10.1889, s.372
- ↑ Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, Družstvo Máj, Praha, 1941, str. 121
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Karle Weise
- ↑ Český deník, 12.4.1944, s.2 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Databáze NK ČR: Rozmarné vzpomínky
- ↑ Např. Národní politika, 18.2.1912, s.1, Karel Weis: Jak jsem si koupil čínskou pěnkavu
Literatura editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Weis
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 944
- NOVÁK, Ladislav. Dva čeští muzikanti. Praha: Družstvo Máj, 1941. 121 s.
- PETRÁNĚK, Pavel. Karel Weis (1862–1944): Polský žid (Der polnische Jude). Program Státní opery Praha pro sezonu 2000/2001. Praha: Státní opera Praha, 2000. 144 s.
- OČADLÍK, Mirko. Svět orchestru. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha: Panton, 1962. S. 620.
- Karel Weis (článek Zdeňka Bořka-Dohalského v Lidových novinách ze 13. února 1932)
