Karel II. Minsterberský
Karel II. Minsterberský či Minsterbersko-Olešnický (15. dubna 1545 Olešnice – 10. ledna 1617 Olešnice) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.
| Karel II. Minsterberský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. dubna 1545 Olešnice |
| Úmrtí | 28. ledna 1617 (ve věku 71 let) Olešnice |
| Potomci | Jindřich Václav Minsterberský, Karel Fridrich Minsterberský z Olešnice a Sophie Katharina of Münsterberg-Öls |
| Otec | Jindřich II. Minsterberský |
| Matka | Markéta Mecklenbursko-Zvěřínská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Jindřich II. Minsterberský |
|---|---|
| matka | Markéta Meklenburská |
| bratr | Jindřich III. Minsterberský |
| manželka | Kateřina Berkovna z Dubé |
| syn | Jindřich Václav Starší Minsterberský |
| manželka | Alžběta Magdaléna Lehnicko-Břežská |
| syn | Jindřich Václav Minsterberský |
| syn | Karel Fridrich Minsterberský |
Život editovat
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Jindřicha II. a jeho druhé ženy Markéty Meklenburské. Po smrti lehnicko-břežského knížete Jáchyma Fridricha roku 1602 byl poručníkem jeho nezletilých synů Jana Kristiána a Jiřího Rudolfa.[1] V roce 1608 se stal vrchním slezským hejtmanem. Jako protestant s nelibostí hleděl na zvolení Karla Habsburského, syna arcivévody Karla II. Štýrského a bratra českého krále Ferdinanda II., na vratislavský biskupský stolec.[2] Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí stavovského povstání se již nedožil.
Reference editovat
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 184. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 185
Literatura editovat
- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
- FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.
- FUKALA, Radek. Potomci krále Jiřího z Poděbrad a Bílá hora. Historický obzor, 2008, 19 (7/8), s. 146-158. ISSN 1210-6097.
- GŁOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
- GŁOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.
