Karel Havlíček (malíř)

český výtvarník

Karel Havlíček (31. prosince 1907 Berlín25. prosince 1988 Kadaň) byl český výtvarník a jeden z nejvýznamnějších středoevropských představitelů uměleckého směru Art Brut ve 20. století.

Karel Havlíček
Narození31. prosince 1907
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí25. prosince 1988 (ve věku 80 let)
Kadaň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
VzděláníNěmecká univerzita v Praze
Alma materUniverzita Karlova
Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Německá univerzita v Praze
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívýtvarník a designér
RodičeKarel Havlíček otec
HnutíArt Brut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Karel Havlíček se narodil 31. prosince 1907 v Berlíně do umělecké rodiny. Jeho otec Karel Havlíček (1876-1951) byl scénografem v berlínském "Staatstheater". Zde navštěvoval základní školu a reálné gymnázium. Roku 1923 přesídlil s rodiči do Prahy, kde odmaturoval a začal studovat na Právnické fakultě Německé univerzity, kterou úspěšně dokončil v roce 1934 a byl promován doktorem práv (JUDr.). Po absolvování povinné vojenské služby v letech 1934-1936 působil jako právník a policejní úředník ve státní službě, a sice ve městech Děčín-Podmokly, Praha, České Budějovice, Kadaň a Plzeň. Za německého protektorátu působil v Praze a Českých Budějovicích, kde ho zastihl konec války.

Jeho první díla začala vznikat na sklonku podzimu 1945, kdy se rozhodl, že svůj život zasvětí umění, konkrétně kresbě. V únoru 1946 byl přeložen do Kadaně, aby vedl zdejší okresní policejní úřad, resp. Sbor národní bezpečnosti. 30. dubna 1947 uzavřel v Kadani sňatek s Jarmilou Rosovou, z kterého se pak narodily dcery Jarmila a Karola a syn Karel. Hned po komunistickém převratu v únoru 1948 byl pro své názory zbaven funkce policejního ředitele a odsunut do role obyčejného úředníka. O několik měsíců později je přeložen do Plzně. Vlivem nepřátelské atmosféry tehdejšího komunistického režimu se rozhodl opustit své dosavadní zaměstnání ve státních službách a vzdal se své právnické a policejní kariéry.

Během svého pobytu v Plzni v létě 1948 navštívil prof. Jindřicha Čadíka, ředitele tamějšího Uměleckoprůmyslového muzea, a přes něj se dostal ke Karlu Teigemu, který se ujal Havlíčkova uměleckého debutu – příprav jeho první (neuskutečněné) výstavy. V letech 1948-1951 byl Karel Havlíček s Teigem v čilém osobním i písemném kontaktu. Pokusy o uspořádání výstavy byly ovšem marné. Na jaře 1949 přijal místo designera ve výtvarném oddělení Thunské porcelánky v Klášterci nad Ohří, což vedlo k tomu, že se natrvalo usadil v Kadani. Po dalších neúspěšných snahách o veřejnou uměleckou kariéru se Havlíček zaměřuje na svou práci pro porcelánku v Klášterci. Během let 1949-1955 byl v Kadani dvakrát vyslýchán příslušníky tajné komunistické policie, dokonce byl na něj nasazen agent-provokatér. Jeho kolegy v porcelánce byli Václav Křížek a Jaroslav Ježek. V Kadani pak přišel do styku s Josefem Hvozdenským, malířem a medailérem, Janem Nepomukem Štikarem, perzekvovaným františkánem a vzdělancem, a také s režimem marginalizovaným hudebním skladatelem Klementem Slavickým. V roce 1955 bylo umělecké oddělení klášterecké porcelánky zrušeno a Karel Havlíček skončil jako pomocný dělník u cihelných pecí v Kadaňských keramických závodech.

Přátelské kontakty udržoval Karel Havlíček s básníkem Zbyňkem Havlíčkem, literárním teoretikem a surrealistou Vratislavem Effenbergerem a také se sexuologem Ivo Pondělíčkem. Svou první samostatnou výstavu měl Havlíček v roce 1963 v pražském Mánesu. O propagaci Havlíčkova díla v zahraničí se zasloužil častý lázeňský host v Karlových Varech a Havlíčkův přítel MUDr. Gotthard Schwinge, díky němuž se Havlíčkovy výstavy konaly například i ve Vídni, Kolíně nad Rýnem či Duisburgu. Havlíčkova první výstava v zahraničí proběhla v tehdejší západním Německu ve městě Frechen v roce 1978. Karel Havlíček zemřel 25. prosince 1988 ve svém domě v Kadani v tehdejší Kazačokově ulici, která od 1. ledna 2006 nese Havlíčkovo jméno. Ve stejném roce byla v Kadani otevřena také Galerie Karla Havlíčka se stálou expozicí jeho děl. V roce 2013 byla v Kadani odhalena Karlu Havlíčkovi pamětní deska.

 
obálka knihy - Karel Havlíček - Gigantomachie (2012)

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňský poutník. Kulturně-historický průvodce starou Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2015. 
  • VALEŠ, Vladimír. Kadaňsko výtvarné 1900-2000. Chomutov: Středisko knihovnických a kulturních služeb, 2002. ISBN 80-254-0442-0. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň: Město Kadaň, 2008. ISBN 978-80-904645-1-3. 
  • HLAVÁČEK, Petr – ZEMÁNKOVÁ, Terezie: Karel Havlíček - Gigantomachie. Praha, ABCD, 2012. ISBN 978-80-905168-1-6.

Externí odkazy editovat