Kaple Sutlepa
Kaple Sutlepa (estonsky: Sutlepa kabel) je stavbou ze 17. století postavenou ve vesnici Sutlepa, kde žili estonští rolníci švédského původu. Od roku 1970 se nachází v estonském muzeu v přírodě. Je filiální kaplí talinské farnosti svatého Jana Evangelisty estonské evangelicko-luteránské církve (EELK). Patří k nejstarším dřevěným kaplím v Estonsku.[1]
| Kaple Sutlepa Tallin | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Estonsko |
| Souřadnice | 59°26′5,65″ s. š., 24°38′23,93″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Estonská evangelicko-luteránská církev |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | dřevěná kaple |
| Specifikace | |
| Délka | 16,71 m |
| Šířka | 8,78 m |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Estonsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kaple Sutlepa je jednou z nejstarších dřevěných budov v Estonsku a jedinou sakrální stavbou svého druhu. První písemný údaj o kapli pochází z roku 1627.[2] Kaple byla původně postavena v obci Rooslepa. [3]
V kostele probíhaly bohoslužby v estonštině a švédštině. V roce 1834 byla přestěhována do vesnice Sutlepa. Kaple byla rozložená a znovu sestavena s použitím dřevěných dílů z kaple z Rooslepa. Kapacita kaple byla asi 150 osob, podle tradice muži seděli na epištolní straně a ženy na evangelijní straně. [4]
Kaple byla znovu vysvěcena v roce 1989. Bohoslužby se konají v estonštině o významných církevních svátcích a významných národních dnech.[5]
U hlavní brány hřbitova v Sutlepa na místě, kde stála kaple, byla postavena v roce 1996 zvonice.[6]
Popis editovat
Jednolodní roubená dřevěná stavba zakončená s pravoúhlým kněžištěm. Na západním průčelí vystupuje věžička s jehlanovou střechou. Vstup do kaple je otevřeným zápražím, které je kryt doškovou střechou opřenou o dva dřevěné sloupy.[2] Rozměr kostela 16,71 x 8,78 m. Orientační rozměr lodi je 9 x 8 m. Střecha je dvouhřebenová sedlová krytá doškovou krytinou.
Interiér editovat
Interiér kaple je založen na selských tradicích z počátku 19. století, které jsou dovedně kombinovány s barokními prvky. V roce 1837 truhlář Johannes Klingberg zhotovil kazatelnu, která připomíná dílo talinského barokního mistra Tobiase Heintze (1589-1635). Oltář pochází z roku 1810 a křtitelnice na osmibokém podstavci pochází z roku 1802. Obraz Krista nad oltářem daroval kapli zámecký pán C. von Taube v roce 1831. Na oltářní stěně je okno s vitrážemi v cínových rámech. Nedaleko dveří je pokladnička, do které můžete vkládat peníze jak zevnitř kaple tak i z venku. Na stěnách visí cínové věnce na památku těch, kteří zemřeli na moři. V kněžišti, na obou stranách oltáře, jsou takzvané německé lavice, kde seděli zástupci bohatých a respektovaných rodin. [3]
Galerie editovat
-
Kaple severní strana -
Interiér -
Kazatelna -
Oltář -
Varhany
_(7644654836).jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Часовня Сутлепа na ruské Wikipedii.
- ↑ Sutlepa kabel. Ajalooline ülevaade. • Muinsuskaitseameti digiteeritud arhivaalid. register.muinas.ee [online]. [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ a b JIŘI., Langer,. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 volumes s. ISBN 9788071859826, ISBN 8071859826. OCLC 648151865 S. 191–192.
- ↑ a b Estonian Open Air Museum - Sutlepa chapel. evm.ee [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-08.
- ↑ Kirikud ja kalmistud – Noarootsi Püha Katariina kogudus. noarootsi.planet.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ Estonian Open Air Museum - Sutlepa chapel. evm.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-08.
- ↑ Sutlepa kalmistu - Lääne-Nigula vald. www.laanenigula.ee [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. (estonsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Sutlepa na Wikimedia Commons - Plán kostela
