Kanivská vodní elektrárna
Kanivská vodní elektrárna (ukrajinsky Канівська ГЕС) je vodní dílo na řece Dněpr na Ukrajině. Byl vybudována jako poslední ze šesti stupňů Dněperské kaskády vodních děl.
| Kanivská vodní elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát | Ukrajina |
| Město | Kaniv |
| Souřadnice | 49°46′0″ s. š., 31°28′18″ v. d. |
| Hydrologické údaje | |
| Povodí řeky | Dněpr |
| Roční průtok | 1 410 m³/s |
| Vodní elektrárna | |
| Výkon současný | 493 MW |
| Typ turbíny | Kaplanova |
| Ostatní | |
| Stav | průtoková |
| Začátek výstavby | 1964 |
| Dokončení | 1976 |
Všeobecné informace editovat
Vodní dílo bylo budováno v návaznosti na stavbu Kyjevské elektrárny a ve většině hlavních parametrů je její větší kopií, odpovídající vyššímu průtoku. Místo 20 jednotek pracuje v elektrárně 24 horizontálních kašnových Kaplanových turbín v šesti sektorech při stejném spádovém rozmezí 9–11 m. Vzhledem ke stejnému charakteru řečiště i údolí, neumožňující vytvořit větší užitkový objem, je dostatečná účinnost vodního díla zajištěna vysokým poměrem celkové hltnosti elektrárny a přirozeného průtoku řeky. Průměrný průtok Dněpru na kanivském vodočtu je 1 410 m3/s. Hltnost všech turbín činí 7 550[1] m3/s a celková propustnost vodního díla je 25 300 m3/s. V elektrárně byly použity stejné turbíny o výkonu 18,5 MW, zrekonstruované stejným způsobem na výkon 22 MW. Celkový výkon elektrárny v roce 2019 je 493 MW.
Strojovna o délce 343 m v kombinované funkci elektrárny, hráze a přelivů navazuje na sypané hráze na obou stranách. Celková délka hrází je 16,3 km.
Výstavba vodního díla začala v dubnu 1964 a první kubík betonu byl položen v listopadu 1965. 4. listopadu 1972 byla spuštěna první jednotka a poslední byla zprovozněna 16. dubna 1975. Plného výkonu bylo dosaženo po konečném naplnění nádrže po jarní vodě 1976.
Celkový výkon elektrárny v roce 2019 je 493 MW a průměrná roční výroba 972 milionu kWh[2].
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kanivská vodní elektrárna na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ Каневская ГЭС | ЧАО "УКРГИДРОПРОЕКТ". www.uhp.kharkov.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Канівська ГЕС | uhe.gov.ua. uhe.gov.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Literatura editovat
- Anne D. Rassweiler. The generation of power: the history of Dneprostroi. — NY: Oxford University Press US, 1988. — 247 stran
- Водный фонд Украины: Искусственные водоемы — водохранилища и пруды: Интерпрес, 2014. 164 stran