Juraj Lihosit (* 25. dubna 1944, Martin) je slovenský filmový a televizní režisér.

Juraj Lihosit
Narození25. dubna 1944 (79 let)
Martin

Začátky editovat

Dětství prožil v Žilině. Absolvoval střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích. Později šel na filmovou a televizní dramaturgii na Vysoké škole múzických umění, ale studium nedokončil. V praxi začínal jako produkční v ČST, později jako asistent a pomocný režisér také ve Slovenské filmové tvorbě. V hraném filmu se výrazněji prosadil jako asistent režie ve filmu Ľalie poľné od Elo Havetty. Střídavě pracoval pro televizi a na Kolibě.

Debuty editovat

V roce 1977 natočil hraný debut (televizní) s názvem Ako sa Vinco zaťal dle námětu Jany Galvancové a Ondreje Šulaje. Film se odehrává na vesnici v období SNP, kde je hlavní postavou rváč a frajer Vinco (Ivan Romančík st.). Ten se odmítá přidat k partyzánům a zároveň i prozradit úkryt partyzánů Němcům. Film se v roce 1979 dostal do trezoru, kde byl až do roku 1989. Navzdory tomu mohl v natáčení pokračovat, i když mnohá témata měl tabu. Měl problém psát si vlastní scénáře, proto ostatní tvorba vznikla na základě nabídnutých prací. Soustředil se na filmy a pořady pro děti a mládež. Hraný debut v Slovenské filmové tvorbě přichází o něco později v roce 1983 filmem Sojky v hlavě podle scénáře Dušana Duška. Jde o lyrickou komedii o láskách a zklamáních chlapce z malého města.

Další tvorba a film pro děti editovat

Na spolupráci s Dušanem Duškem navázal i v roce 1988 dalším filmem Vlakári, který opět zachycuje slovenskou mládež. Vnitřní svět chlapce nám ukazuje jeho touhy, představy spojené zejména se spolužačkou Katkou. Další z příběhových linií sleduje Vojtův vztah s otcem, kteří se po hospitalizaci matky ocitli doma sami. Zanedbanou péči tak nahrazují prarodiče (Jozef Kroner). Kromě lyrické stylizace, která má popsat divákům co prožívá chlapec uprostřed dospívání, se několikrát objevuje i stylizace groteskní. Kromě Koliby byla Lihositovým zaměstnavatelem i televize. Sem patří například televizní film Na začiatku cesty, nebo Vianočné čary a Anonym (1980). Poslední ze zmíněných patří do kategorie, které se Juraj Lihosit věnoval - tvorba pro děti. Nejvýrazněji v 30dílném seriálu Bambuľkine dobrodružstvá z roku 1982. Původní počet dílů byl 13, později se zvýšil na 26 a nakonec na 30. V této sféře natočil také seriál večerníčků Veselý strach pro STV, které také napsal Dušan Dušek. Hlavní postavou byla opět holčička v předškolním věku (Adélka), která v sedmi 8 minutových příbězích mluví o svém strachu. Seriál využíval také animované pasáže (Valéria Takáčová). V letech 1978 až 1982 natočil více než 100 televizních programů různých žánrů: dokumentární filmy, televizní inscenace, publicistické pořady, folklórní pásma, programy pro děti, medailony osobností, kulturní a vzdělávací programy ...

V roce 2011 získal cenu Elsa Morante Cinema Bratislava, kterou uděluje italský institut významné osobnosti z oblasti filmu a kultury. Kromě Slováka je oceněn i Ital, konkrétně tehdy jím byl Roberto Fraenza.

Dokumentární tvorba editovat

Do této kategorie patří množství profilů známých osobností jako Ladislava Chudíka, Jozefa Kostky, Štefana Nosáľa, Jána Kostry, Josefa Budského či Janka Alexyho. V roce 1982 ve spolupráci s Dežo Ursinym natočil film o zanikání starého a formování nového života v současných lesích s názvem Spievanie na zore. Po roce 1989 se přestal věnovat dramatické tvorbě a vrátil se k dokumentární. Natočil tak film Odchody a návraty o emigrantech - známých bývalých z V-klubu. Zajímavým projektem byl také dokument Svedectvo z obrazovky, ve kterém se věnoval televizním hlasatelkám odstaveným v době normalizace a jiným dobou "postiženým" (Dubček, Kusý, Kočtúch, Kaliský, Július Strinka, Budaj...). Už zde se dostává do kontaktu s dalším jím preferovaným tématem - Alexander Dubček. Natočil o něm filmy jako Blízky človek a Dubček sa narodil v Uhrovci z roku 1993.

Současnost editovat

V procesu výroby je velký hraný projekt Dunajská sága, který má mít podobu filmu i televizního seriálu. V centru pozornosti jsou osudy významné bratislavské rodiny Kovatsovců na pozadí dějinných událostí od začátku 19. století do roku 1944.

Televizní inscenace editovat

Koliba editovat

  • 1983 – Sojky v hlavě
  • 1988 – Vlakári
  • 1986 – Zakázané uvoľnenie (podle námětu, scénáře Petra Maleoa, dramatický příběh o fair a nefair hře na ledě a mimo něj)

Dokumentární filmy editovat

  • 1982 – Spievanie na zore (s Dežo Ursinym)

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Lihosit na slovenské Wikipedii.

Literatura editovat

  • Václav Macek, Jelena Paštéková, Dějiny slovenské kinematografie, (Martin: Osveta, 1997). 599 s. ISBN 80-217-0400-4