Wikipedie

Jura (pohoří)

pohoří mezi řekami Mohanem a Rhônou

Jura (čti francouzsky [žüra], německy [jura]) je pohoří ve východní Francii a severozápadním Švýcarsku. 300 km dlouhý oblouk (Arc jurassien) začíná u řeky Isère paralelně s masívem Chartreuse , který již patří k Západním Alpám. Ze západu je ohraničen sníženinami podél řek Saôny a Rhôny (té až poté, co si sama prorazila Jurou cestu od Ženevy do otevřené krajiny), ze severu Burgundskou bránou (odděluje Juru od Vogéz), Hornorýnskou nížinou a úzkým údolím horního Rýna na německo-švýcarské hranici, které odděluje Juru od Schwarzwaldu. Z jihovýchodu je lemována kotlinou podél Rhôny pod Ženevou, Ženevským jezerem, Neuchâtelským jezerem a řekou Aare až k Basileji (hranice Jury v této části je ovšem neostrá, viz níže). Tato kotlina i s přilehlými vrchovinami v podhůří Alp se nazývá Švýcarská plošina (Schweizer Mittelland - doslova „Švýcarská Středozem“), francouzsky Plateau suisse („Švýcarská plošina“).

Jura
Grand Columbier ve Francii
Grand Columbier ve Francii
Nejvyšší bod1 720 m n. m. (Crêt de la Neige)
Délka300 km
Šířka70 km
Nadřazená jednotkaAlpy
Sousední
jednotky		Schwäbische Alb, Švýcarská plošina, Západní Alpy (Massif de la Chartreuse), Rhônsko-saônská nížina, Burgundská brána, Hornorýnská nížina
Podřazené
jednotky		Hautes chaînes du Jura plissé, Plateaux du Jura tabulaire, Chaîne du Lomont, Revermont, Vignoble
SvětadílEvropa
StátFrancieFrancie Francie
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Map
Horninyvápenec
PovodíSaôna, Rhôna, Rýn, Aare
Souřadnice47°14′35″ s. š., 6°1′19″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Satelitní snímek masivu Jura

Podle pohoří Jura je pojmenováno horské pásmo Montes Jura na přivrácené straně Měsíce.[1]

Geologie a členění editovat

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarský a Francouzský Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka. Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]

Jura se dělí na zvrásněnou část (Jura plissé, Faltenjura) a tabulovou část (Jura tabulaire, Tafeljura). Zvrásněná část je pásemné pohoří, jehož jednotlivé hřbety se táhnou po vnější straně paralelně s pásmy Alp. Tabulová část na severozápadě ve francouzském vnitrozemí (zhruba za horním tokem řeky Doubs) byla zřejmě dříve také zvrásněná, ale později denundovaná (též Plateaujura). Dvě oddělené oblasti na severu a na severovýchodě (u řeky Aare a za ní) jsou pak tvořené nezvrásněnými rozlámanými vápencovými krami, geologicky už tedy nepatří do alpského, ale do hercynského systému, stejně jako navazující Švábská Alba. Na švýcarském území se jurské vápence noří pod předalpskou molasu u obce Dielsdorf v kantonu Zürich.

Krajina Jury se vyznačuje především táhlými hřbety, které jsou místy přerušovány holinami, kamennými svahy, skálami nebo kaňony. Celý masiv je velmi bohatý na krasové jevy jako např. vyvěračky, ponory, polje, jeskyně, soutěsky, kaňony či tzv.reculées, hluboce zaříznutá slepá údolí, někdy zakončená skalním amfiteátrem (cirque)[3].

Název editovat

Slovo Jura pochází z keltštiny. Keltové nazývali pohoří Jor, Římané zase Juris, což znamená něco ve smyslu „Lesnatá země“. První, kdo toto pohoří oficiálně pojmenoval, byl Alexander von Humboldt v roce 1795: Juragestein. Nakonec byla uznána pouze koncepce vyřčená Alexandrem Brongniartem v roce 1829, který dal pohoří jméno Jura.

Podnebí a vegetace editovat

Podnebí editovat

Podnebí pohoří Jura je poměrně drsné a chladné, i když zde nenajdeme dramatické vysoké štíty a ledovce. Množství srážek je kraj od kraje velmi rozdílné, obecně jsou však největší v letních měsících, kdy přicházejí časté bouřky. V oblastech švýcarského kantonu Neuchâtel a francouzských departementů Doubs a Jura jsou často doliny zakončeny až ve výšce 1000 m a jsou pověstné svými velmi nízkými teplotami v zimě, protože se zde hromadí studený vzduch (tzv. mrazové kotliny). 12. ledna roku 1987 byla ve švýcarské meteorologické stanici La Brévine naměřena teplota -41,8 °C a ve Francii v Mouthea 17. ledna 1985 teplota -41 °C.

Vegetace editovat

Jura zaujímá obrovské lesní plochy, kde jsou typickými zástupci jedle, smrk, borovice, ale i rozsáhlé bukové a dubové lesy. Hranice lesa je klimaticky podmíněna výškou 1400 až 1600 m a ve Francii dosahují lesy dokonce výšky až 1600 m. Na jihozápadě území (oblast toku řeky Aina) využívají tamější zemědělci vliv středozemního prostředí, proto tu nalezneme například vinice a zemědělství ve větší míře než na severu a severovýchodě pohoří. V podhůří je obecně v celé oblasti provozováno zemědělství (orba) a pastevectví.

Členění editovat

 
Francouzský Jura

Podle Václava Krále[4] se Jura dělí na následující oblasti:

Švýcarského Juru lze také rozdělit na celky vesměs podle kantonů:

Nejvyšší vrcholy editovat

 
Crêt de la Neige
 
Mont d'Or
 
Panorama masivu Jura (Německo)

Reference editovat

  1. ↑ Montes Jura, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  2. ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.
  3. ↑ SUCHA S., Marian. Skryté krásy kraje Franche-Comté. Země světa. 3.6.2021, roč. 19, čís. 6, s. 47–53. Dostupné online. 
  4. ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 167.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(pohoří)&oldid=23682183“