Termín junta či chunta (obojí vyslovováno [chunta],[1] z latinského juncta, či jungerespojovat, dávat dohromady, slučovat) má ve španělsky a portugalsky mluvících zemích význam rady, komise, či výboru. V Portugalsku je takto označována obecní rada (Junta de Freguesia). Junta může být součástí vlády, nebo ji představovat. Princip junty vychází z „prvních“ junt, které byly vytvořeny na území Španělska, jako forma administrativního řízení proti Napoleonovi během Španělské války za nezávislost. S historií 20. století jsou junty většinou spojovány s krátkodobou formou státní vlády v Latinské Americe.

Inaugurace argentinského vojenského diktátora Jorge Rafaela Videla jako prezidenta.

Vládní junta může být jakkoli ideologicky zaměřená, od levicové vlády, přes liberální, konzervativní juntu, až po nacionální. Junta, jejíž členové jsou vysocí představitelé z řad armády, je nazývána vojenská junta a je založená na vojenství a považována za jistou formu vojenské diktatury.

Příklady vládních junt z historie editovat

Současné státy s režimem junty editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Junta na německé Wikipedii a Military junta na anglické Wikipedii.

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024 [cit. 2021-02-07]. Heslo chunta. 
  2. Vojáci versus mniši aneb Povstání po myanmasku [online]. Tyden.cz, 2007-09-25 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  3. Armáda se zmocnila vlády nad Fidži [online]. .idnes.cz, 2006-12-05 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  4. Myanmarská junta obvinila Su Ťij z přijetí úplatku. Zabila další demonstranty proti puči. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 

Související články editovat