Julian Byng, 1. vikomt Byng

britský polní maršál

Julian Hedworth George Byng, 1. vikomt Byng (Julian Hedworth George Byng, 1st Viscount Byng, 1st Baron Byng) (11. září 1862, Wrotham Park, Anglie6. června 1935, Thorpe Hall, Anglie), byl britský polní maršál. Proslavil se jako vojevůdce za první světové války, nejprve jako velitel kanadských vojenských sil ve Francii, později jako první v historii nasadil do boje tanky (bitva u Cambrai, 1917). V letech 1921–1926 byl generálním guvernérem v Kanadě, od roku 1928 byl jako vikomt členem Sněmovny lordů, v roce 1932 dosáhl hodnosti polního maršála.

Polní maršál Julian Byng, 1. vikomt Byng
Narození11. září 1862
Middlesex
Úmrtí6. června 1935 (ve věku 72 let)
Essex
Alma materEtonská kolej
Povolánípolitik, policista a voják
Oceněníčlen Královského řádu Viktoriina (1902)
společník Řádu lázně (1906)
rytíř komandér Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1915)
rytíř komandér Řádu lázně (1916)
velkokříž Řádu lázně (1919)
… více na Wikidatech
ChoťEvelyn Byng, Viscountess Byng of Vimy (od 1902)[1]
RodičeGeorge Byng, 2nd Earl of Strafford[2] a Harriett Cavendish[2]
FunkceGenerální guvernér Kanady (1921–1926)
člen Sněmovny lordů
PodpisPolní maršál Julian Byng, 1. vikomt Byng – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Vikomt Julian Byng jako kanadský generální guvernér s manželkou Evelyn

Pocházel ze šlechtické rodiny Byngů, která dosáhla významného vzestupu v 18. a 19. století v armádních a námořních službách. Narodil se na hlavním rodovém sídle Wrotham Park (Middlesex) postaveném admirálem Johnem Byngem v polovině 18. století. Byl vnukem maršála Johna Bynga a nejmladším synem George Bynga, 2. hraběte ze Straffordu, a jeho druhé manželky Harriet Cavendish (1820–1892) z linie baronů z Cheshamu. Jeho nejstarší nevlastní bratr George Byng, 3. hrabě ze Straffordu, byl starší o 32 let. Po studiích v Etonu vstoupil do armády a původně sloužil převážně v koloniích (Indie, Súdán, Jižní Afrika), v letech 1897–1899 působil u největší anglické vojenské posádky v Aldershotu a poté se zúčastnil búrské války. V roce 1909 byl povýšen na generálmajora a poté se stal vrchním velitelem ve východní Anglii (1910–1912) a v Egyptě (1912–1914). Na počátku první světové války byl povolán do Evropy a zúčastnil se bojů ve Francii, v roce 1915 dosáhl hodnosti generálporučíka. Krátce velel 9. a 17. armádnímu sboru, v letech 1916–1917 byl velitelem kanadského vojenského sboru ve Francii. S ním zvítězil v roce 1916 v bitvě u Vimy, což podnítilo kanadský nacionalismus a způsobilo Byngovu popularitu v Kanadě. Jako velitel 3. armádního sboru byl v roce 1917 povýšen na generála. V závěrečné fázi první světové války vynikl jako úspěšný vojevůdce, přičemž v jeho sboru byly poprvé v historii použity tanky (bitva u Cambrai, 1917).

Po skončení první světové války byl povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů (1919), zároveň obdržel poděkování parlamentu a odměnu ve výši 30 000 liber. Kromě toho získal Řád lázně a na jeho počest bylo pojmenováno městečko Byng v USA. V letech 1921–1926 byl generálním guvernérem v Kanadě; do této funkce byl jmenován po konzultaci s kanadskou vládou. V Kanadě byl velmi populární osobností, do politiky zasahoval jen zřídka a obezřetně. Po návratu z Kanady byl povýšen na vikomta (1928) a v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního maršála (1932).

Během první světové války byl vyznamenán několika řády v zahraničí, získal ruský Řád sv. Vladimíra a srbský Řád bílého orla, ve Francii se stal rytířem Čestné legie a obdržel Válečný kříž. Při jmenování do funkce kanadského generálního guvernéra získal Řád sv. Michala a sv. Jiří. V pozdějších letech obdržel čestné doktoráty na univerzitách Cambridge, Oxfordu, Torontu a Albertě.

Zemřel na zámku Thorpe Hall (Essex), který koupil v roce 1913. Jeho manželkou byla Evelyn Moreton (1870–1949) z rodu hrabat Ducie. Její jméno nese kanadská hokejová cena Lady Byng Memorial Trophy (1924). Jejich manželství zůstalo bez potomstva a titul vikomta zanikl. Po úmrtí vikomtesy Byng převzalo zámek Thorpe Hall ministerstvo obrany.

Vyznamenání editovat

Britská vyznamenání editovat

Zahraniční vyznamenání editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. The London Gazette. 1902-5-2, čís. 27430, s. 2933. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The London Gazette (Supplement). 1906-6-26, čís. 27926, s. 4460. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The London Gazette (Supplement). 1916-3-14, čís. 29507, s. 2872. Dostupné online. (anglicky) 
  6. The London Gazette (Supplement). 1918-12-31, čís. 31092, s. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The London Gazette. 1915-3-16, čís. 29102, s. 2621. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The London Gazette. 1921-8-16, čís. 32424, s. 6483. Dostupné online. (anglicky) 
  9. The London Gazette (Supplement). 1917-2-13, čís. 29945, s. 1599. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The London Gazette (Supplement). 1918-3-8, čís. 30568, s. 3095. Dostupné online. (anglicky) 
  11. The London Gazette (Supplement). 1919-1-28, čís. 31150, s. 1445. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The London Gazette (Supplement). 1919-3-7, čís. 31222, s. 3279. Dostupné online. (anglicky) 
  13. The London Gazette (Supplement). 1919-7-11, čís. 31451, s. 8937. Dostupné online. (anglicky) 
  14. The London Gazette (Supplement). 1919-10-21, čís. 31615, s. 13005. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat