Joseph Delmont
Joseph Delmont (též Josef Delmont), původním jménem Josef Pollak[p 1] ( 8. května 1873, Lichtenau im Waldviertel, Rakousko-Uhersko – 12. března 1935, Piešťany[1][p 2]) byl filmový režisér a herec, spisovatel a dobrodruh rakouského původu.
| Joseph Delmont | |
|---|---|
 Joseph Delmont, 1928 (Pestrý týden) | |
| Narození | 8. května 1873 Lichtenau im Waldviertel, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. března 1935 (ve věku 61 let) Piešťany, Československo |
| Povolání | filmový režisér, spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Vlastní životopisná verze editovat
Český tisk zaznamenal Delmontovo vyprávění o jeho životě v několika verzích, které se v detailech liší:
Rodina měla pocházet ze Španělska, a později žít na Pelhřimovsku (Delmontovou domovsku obcí byl Pavlov u Pelhřimova). Narodil se jako šestnáctý ze sedmnácti dětí. Když se chudá rodina přestěhovala z Waldviertelu do Vídně, v devíti letech utekl s cirkusem, kde se živil jako provazolezec, než po zranění cirkus opustil a protloukal se cvičeným psíkem. V šestnácti měl odjet s irským lovce do Indie. Následně prý jako lovec během dvaceti let procestoval Afriku, Asii, Ameriku, Austrálii, Grónsko a Sibiř. Údajně cestoval devět měsíců po Indii s Rudyardem Kiplingem. Ve svém životopisném vyprávění Delmont uvedl, že ke psaní ho vybídl sám Mark Twain a zmínil i svou práci filmového režiséra v Americe a Berlíně.[2]
Podle jiné Delmontovy životopisné verze z téže doby ho ke psaní vyzval Rudyard Kipling. Delmont měl být prvním režisérem, který točil filmy s divokými zvířaty. V roce 1927 též uváděl, že je československý státní příslušník. Mluvil osmi jazyky, psal anglicky, německy a francouzsky.[3]
Upřesnění životopisných údajů podle dalších zdrojů editovat
Německé a rakouské zdroje uvádějí, že se narodil v dolnorakouské obci Loiwein, v rakouské oblasti Waldviertel. Jeho rodiče byli kupec Moses (později Maxmillian) Pollak a Rezi (též Rösi, později Theresia), rozená Fuchsová. Poté, co utekl s cirkusem se vyučil soustružníkem. Nadále pracoval jako artista, lovec a chovatel zvěře, který s cirkusem procestoval svět. Od roku 1901 pobýval ve Spojených státech, kde od roku 1903 natáčel nejprve jednodílné, později dvoudílné westernové filmy pro společnost Vitagraph.
Roku 1910 se vrátil do Vídně, kde pracoval jako kameraman a ředitel kina[4]. Podílel se např. jako kameraman a technický vedoucí na nejstarším zcela zachovaném rakouském filmu Mlynář a jeho dítě (Der Müller und sein Kind, 1911).[5]
Změna příjmení editovat
Dne 26. června 1910 požádal domovskou obec Pavlov o změnu příjmení z původního Josef Pollak na Josef Delmont; 7. července 1910 vstoupila změna v platnost.[6]
Herec a režisér v Německu editovat
Následně přesídlil do Německa. V Berlíně pracoval jako spolurežisér a herec dobrodružných a fantastických filmů. Senzací těchto filmů byly na svou dobu neobvyklé záběry divokých zvířat.
Za první světové války vykonával vojenskou službu.[7] Kariéru filmaře ukončil v roce 1926 spolurežií francouzsko-německého filmu Millionenraub im Riviera-Express.[8]
Spisovatel a závěr života editovat
Po ukončení práce ve filmu se soustředil na spisovatelskou dráhu.Po nástupu Hitlera k moci emigroval koncem roku 1933 do Československa, do Piešťan, kde dožil.[1]
Dílo editovat
Filmografie editovat
Joseph Delmont režíroval v letech 1910 až 1924 celkem 63 filmů, napsal 24 scénářů, produkoval 4 filmy a hrál v 9 filmech.[9]
Knižní vydání v češtině editovat
- Divoká zvířata ve filmu - Dobrodružství z celého světa (Přeložila dr. Jaromíra Hüttlová, Praha, Bohumil Janda, 1927)
- Ostrov popravených (Praha, Jos. R. Vilímek, 1928)
- Tulákovo srdce (přeložila Jaromíra Hüttlová, ilustroval Jan Goth, Praha, Sfinx, B. Janda, 1928)
- V okovech (Autoris. překl. Jaromíry Hüttlové, Praha, Přítel knihy, 1928)
- Fantom radia (román, přeložila Dr. Jaromíra Hüttlová, Praha, Administrace Radiojournal, 1929)
- Miliardář vagabund (přeložila Jaromíra Hüttlová, ilustroval A.V. Hrska, Praha, Sfinx, Janda, 1929)
- Zajatec pouště (román, přeložila Jaromíra Hüttlová, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1929)
- Darebácké kousky Tima Shea (Přeložila Dr. Jaromíra Hüttlová, Praha, Přítel knihy, 1930)
- Casanova z Budišína (přeložila Jaromíra Hüttlová, Praha, Sfinx, Bohumil Janda, 1931)
- Zemětřesení (román, přeložil [z francouzštiny] Viktor Seifert, Praha, Sfinx, Janda, 1932)
Zajímavost editovat
Česká vydání Delmontovy knihy ilustrovali významní čeští ilustrátoři:
- Zdeněk Burian (Ostrov popravených, 1928; Zajatec pouště, 1929)
- Jan Goth (Tulákovo srdce, 1928)
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Některé zdroje uvádějí vlastní jméno Karl Pick bez bližšího určení původu informace.[1] Zahraniční zdroje tuto verzi odmítají.
- ↑ Lidové noviny uvádějí jako datum úmrtí 13. březen („včera“ vztaženo k datu zprávy 14. března). Cizojazyčné zdroje se odvolávají na úřední dokumenty, které praví, že Joseph Delmont zemřel 12. března v 21.35 hod. Tato verze data úmrtí je ponechána i zde.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Delmont na německé Wikipedii.
- ↑ a b Josef Delmont zemřel. Lidové noviny. 15. 3. 1935, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Proslulý lovec a spisovatel Josef Delmont v Praze. Národní listy. 4. 10. 1927, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Jaromíra Hüttlová: Zajímavý člověk nás navštívil. Národní politika. 29. 6. 1927, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Reklama kina Rotenturm. Neues Wiener Tagblatt. 27. 10. 1910, s. 85. Dostupné online.
- ↑ IMDb: Der Muller und sein Kind
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Pelhřimov, Archiv obce Pavlov, kniha č. 1, s. 17, č. poř. 91
- ↑ Der Kofelwirt (německy). Österreichische Landszeitung. 18. 11. 1916, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Filmová databáze FDb.cz: Le train sans yeux (obsazení)
- ↑ IMDB: Joseph Delmont
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Delmont na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joseph Delmont
- Kohoutí kříž - Joseph Delmont: Chytří bílí pávi (o objevu léčivého bahna v Piešťanech a životopisná poznámka)
