Wikipedie

Josef Seger

český hudební skladatel, houslista a varhaník

Josef Seger (v matrice zapsán jako Josef Ferdinand Norbert Segert, příjmení je psáno také Seeger nebo Seegr) (21. března 1716, Řepín[1] – 22. dubna 1782, Praha) byl český hudební skladatel, houslista a varhaník a pedagog.

Josef Seger
Základní informace
Narození21. března 1716
Řepín
České královstvíČeské království České království
Úmrtí22. dubna 1782 (ve věku 66 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a houslista
Nástrojevarhany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Kostel Matky Boží před Týnem v Praze

Narodil se v Řepíně, nedaleko Mělníka. Studoval na jezuitském gymnáziu v Praze a později na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Od dětství se živil hudbou. V době studií na gymnáziu byl altistou v chrámovém sboru kostela svatého Jakuba Většího na Starém městě. Kontrapunkt studoval u Felixe Bendy. Ve hře na varhany byl jeho učitelem Bohuslav Matěj Černohorský a dalšími jeho učiteli byli Jan Zach a František Ignác Tůma. S Janem Zachem byl také houslistou v kostele sv. Martina ve zdi. Okolo roku 1741 se stal varhaníkem v kostele Matky Boží před Týnem a s povolením pražského magistrátu zastával současně i stejnou funkci v kostele svatého Františka z Assisi (U křižovníků). V případě nutnosti se v Týnském chrámu nechával zastupovat svými žáky. Obě funkce zastával až do své smrti v roce 1782. Rok před smrtí jej v Praze slyšel hrát císař Josef II. a nabídl mu místo u svého dvora ve Vídni. Než však do Prahy došlo oficiální pozvání, skladatel zemřel.

Seger byl vynikající pedagog. Vychoval celou generaci znamenitých umělců, varhaníků i skladatelů. Mezi jeho žáky byli např. Karel Blažej Kopřiva, Jan Antonín Koželuh, Jan Křtitel Kuchař, Josef Mysliveček, Vincenc Mašek, Václav Pichl a mnoho dalších.

Dílo editovat

Seger byl velice plodný autor. Zkomponoval stovky fug, tokát, preludií, chorálových předeher a dalších drobnějších skladeb pro varhany, ale také řadu mší, motet a žalmů. Skladby kolovaly v rukopisech a jsou rozšířeny v pražských sbírkách (Národní muzeum, Strahovský klášter, u křižovníků, Břevnovský klášter), ale i mimo Prahu, např. v Roudnici a Žamberku a v zahraničí (Vratislav, Lipsko aj.). Často je obtížné odlišení skladeb, které skutečně zkomponoval od skladeb, které mu jsou pouze připisovány.

Tiskem vyšly Segerovy skladby až po jeho smrti. V roce 1793 vydal D. G. Türk v Lipsku 8 toccat a fug, v roce 1803 pak J. Polt v Praze publikoval 10 preludií pro varhany. Od té doby se Segerovy skladby často objevují v různých sbírkách varhanní tvorby, učebnicích kontrapunktu a školách hry na varhany.

V období klasicismu a romantismu, byla jeho díla na čas zapomenuta, ale na počátku 20. století byla znovu objevena.

Výběr skladeb editovat

Varhany editovat

  • 8 Toccaten und Fugen, ed. D.G. Türk (Leipzig, 1793)
  • 2 preludes, in Sammlung von Präludien, Fugen, ausgeführten Chorälen … von berühmten ältern Meistern (Leipzig, 1795)
  • 10 Praeludien, ed. J. Polt (Praha, 1803)
  • 4 preludes, 2 fugues, Toccata, Fughetta, in Fugen und Praeludien von älteren vaterländischen Compositoren, ed. Verein der Kunstfreunde für Kirchenmusik in Böhmen (Praha, 1832)
  • cca 70 skladeb připisovaných Segerovi v Museum für Orgel-Spieler ed. [C.F. Pitsch] (Prague, 1832–4)

Mše editovat

  • Missa quadragesimalis F-dur, pro 4 hlasy a varhany
  • Mass in D minor pro 4 hlasy, 2 housle, 2 trombóny a varhany
  • Mass in D minor pro 4 hlasy, 2 housle a varhany
  • Missa choralis Es-dur, pro 4 hlasy a varhany concertante

Jiná díla editovat

  • Alma Redemptoris pro 4 hlasy, housle, violu a varhany
  • Audi filia, pro 4 hlasy a varhany
  • Ave regina pro 4 hlasy 2 housle a varhany
  • Christus nobis natus est pro 4 hlasy, smyčce a varhany
  • Compieta (comprising Cum invocarem, In te Domine, Qui habitat, Ecce nunc, and Nunc dimittis) pro 4 hlasy 2 housle a varhany
  • Litaniae de sanctissimo sacramento pro 4 hlasy 2 housle a varhany
  • cca 200 cvičení generálního basu vydaných v různých jazycích a známých jako Fondamenta pro organo, Generalbass-Übungsstücke, Orgel-Übungsstücke, apod.

Edice editovat

  • Josef Ferdinand Norbert Seger: Composizioni per organo - Josef Ferdinand Norbert Seger, in: Musica antiqua Bohemica; 51, Band: 1 Preludi, toccate e fughe I-XXXVI. 1961, 111 p.
  • Josef Ferdinand Norbert Seger: Composizioni per organo - Josef Ferdinand Norbert Seger, in: Musica antiqua Bohemica; 56, Band: 2 Preludi e fughe I-XXI. 1962. 126 p.

Literatura editovat

  • Josef Srb Debrnov: Slovník hudebních umělců slovanských
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, 29 dílů, London 2001.
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Hora, J. 2000. Josef Ferdinand Norbert Seger - Organist der Teynkirche in den Jahren 1741–1782, in: Cerný, Jaromír, and Koch, Klaus-Peter. Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Konferenzbericht Prag 17.-22. September 2000, ISBN 3-89564-073-5

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Seger na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Seger&oldid=21956865“