Jodid samarnatý

chemická sloučenina

Jodid samarnatý je anorganická sloučenina se vzorcem SmI2. Bývá také nazýván Kaganovo činidlo. Je komerčně dostupný jako tmavomodrý roztok v tetrahydrofuranu.

Jodid samarnatý
Komplex s tetrahydrofuranem Komplex SmI2 s tetrahydrofuranem
Komplex s tetrahydrofuranem
Komplex SmI2 s tetrahydrofuranem
Obecné
Systematický názevJodid samarnatý
Anglický názevSamarium(II) iodide
Samarium diiodide
Německý názevSamarium(II)-iodid
Sumární vzorecSmI2
Vzhledzelená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS32248-43-4
PubChem141689
SMILESI[Sm]I
InChI1S/2HI.Sm/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost404,16 g/mol
Teplota tání520 °C
Rozpustnost ve voděreaguje
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v tetrahydrofuranu
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava editovat

SmI2 se může připravit vysokoteplotním rozkladem SmI3, který je stabilnější[1][2][3], ovšem vhodný způsob laboratorní přípravy je reakce práškového samaria s 1,2–dijodethanem nebo dijodmethanem v tetrahydrofuranu[4]:

Sm + ICH2CH2I → SmI2 + C2H4.

Reakce editovat

Jodid samarnatý je silné redukční činidlo - například prudce redukuje vodu na vodík.

Podobné sloučeniny editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samarium(II)_iodide na anglické Wikipedii.

  1. G. Jantsch, N. Skalla: "Zur Kenntnis der Halogenide der seltenen Erden. IV. – Über Samarium(II)jodid und den thermischen Abbau des Samarium(III)jodids", in: Zeitschrift für Allgemeine und Anorganische Chemie 1930, 193, 391–405; DOI:10.1002/zaac.19301930132.
  2. G. Jantsch: "Thermischer Abbau von seltenen Erd(III)halogeniden", in: Die Naturwisenschaften 1930, 18 (7), 155–155; DOI:10.1007/BF01501667.
  3. Gmelins Handbuch der anorganischen Chemie, System Nr. 39, Band C 6, S. 192–194.
  4. P. Girard, J. L. Namy and H. B. Kagan. Divalent Lanthanide Derivatives in Organic Synthesis. 1. Mild Preparation of SmI2 and YbI2 and Their Use as Reducing or Coupling Agents. J. Am. Chem. Soc. 1980, s. 2693–2698. DOI 10.1021/ja00528a029. 

Externí odkazy editovat