Wikipedie

Jiří Šotola

český básník, dramatik a herec

Jiří Šotola (28. května 1924 Smidary – 8. května 1989 Praha)[1] byl český básník, prozaik, dramatik, herec a divadelní režisér, kterého proslavily především jeho historické romány Kuře na rožni a Tovaryšstvo Ježíšovo.

Jiří Šotola
Jiří Šotola v roce 1965
Jiří Šotola v roce 1965
Narození28. května 1924
Smidary
Úmrtí8. května 1989 (ve věku 64 let)
Praha
Povoláníspisovatel, scenárista, režisér, herec, dramatik, básník, překladatel, redaktor, dramaturg a prozaik
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Témataliterární činnost, drama, překlad, žurnalistika, divadlo a herectví
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
DětiJovanka Šotolová

Jitka Šotolová Michálková

Jan Šotola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Po maturitě (1942) byl nuceně nasazen jako pomocný dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem a začal studovat dramatické oddělení Státní konzervatoře, studia mohl dokončit – vzhledem k uzavření škol, jež se týkalo i konzervatoře – až v roce 1947. Po válce vystudoval herectví na DAMU (1951); souběžně byl zapsán na FF UK (zde po šest semestrů studoval filosofii a estetiku; studia ale nedokončil).

Spolu s mj. Miroslavem Florianem a Karlem Šiktancem patřil mezi tzv. básníky všedního dne kolem časopisu Květen, kteří se snažili změnit tehdejší patosu plnou poezii a vrátit do ní realitu jako hlavní téma. Byl i šéfredaktorem Května, a to od roku 1958 do jeho zrušení[1], po němž pracoval v časopise Kultura a v Literárních novinách. V letech 1964 až 1967 byl prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů.[1]

Od roku 1970 měl zakázáno publikovat; v r. 1975 provedl „sebekritiku“ a jeho díla mohla opět vycházet.

Jako herec a režisér působil v divadle v Hradci Králové.

Šotolovu báseň Dezertér ze sbírky Za život zhudebnil v roce 1982 Jaromír Nohavica (jako Dezertér (Stál voják na dešti)).[2]

Dílo editovat

  • Náhrobní kámen (1946) – sbírka básní
  • Červený květ (1955)
  • Za život (1955)
  • Óda na hazard – zde projevuje kladný vztah k dobrodružství
  • Čas dovršený
  • Svět náš vezdejší (1957) – básnická sbírka, tzv. poezie všedního dne, laděno velmi pacifisticky, objevuje se zde varování před atomovou válkou.
  • Venuše z Mélu (1959) – básnická sbírka, milostná poezie (ukázka básně)
  • Bylo to v Evropě (1960) – protiválečná poema s židovskou tematikou, projevuje zde snahu pochopit „smysl dějin“. Dílo je oslavou socialismu.
  • Hvězda Ypsilon (1962) – básně s častým tématem stárnutí, smrti i koloběhu života, pravděpodobně jeho nejznámější sbírka. Základ sbírky tvoří čtyři básně na smrt V. Tháma, K. H. Máchy, přírodovědce J. B. Lamarca a politika Antonína Bendy. Myšlenkou zde je, že smrt hodnotí život.
  • Poste restante (1963) – sbírka, ve které jsou básně ve formě fiktivních dopisů, psaných židovské dívce své lásce z mládí. Tato dívka zde funguje jako jeho svědomí.
  • A co básník : antologie české poezie 20. století (1964)
  • Co a jak (1964) – sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života
  • Podzimníček (1967) – sbírka básní
  • Psí hodinky (1968) – výbor ze sbírek Hvězda Ypsilon, Co a jak, Podzimníček a úryvek ze hry Antiorfeus
  • Oranžová ryba (1968) – výbor z milostné poezie s motivy hledání smyslu života v moderní době
  • Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) – historický román z doby po konci třicetileté války na panství Košumberk, kterou zahájil svoji prozaickou činnost; děj se soustřeďuje na hraběnku Marii Maximiliánu Slavatovnu, skromnou vdovu, která se zřekla majetku ve prospěch jezuitského řádu, další významnou postavou je i o svém poslání pochybující páter Had, člen Tovaryšstva Ježíšova (Jezuitů). Podle románu byl natočen stejnojmenný chorvatský film (2004).
  • Kuře na rožni (1974 v samizdatu, 1976 v nakladatelství Československý spisovatel) – mistrný román z doby napoleonských válek; hlavním hrdinou je zběh Matěj Kuře, který se přidá k potulným hercům a loutkařům; je úspěšný, dostane se až do Benátek. Po návratu do Čech je přijat do hraběcích služeb jako pořadatel divadelního představení na zámku v Litomyšli. Toto jeho působení ale dopadá jinak, než očekával. Román byl zdramatizován Zdeňkem Potužilem v Divadle na okraji v roce 1979.
  • Waterloo (1967) – divadelní hra
  • Julián Odpadlík (1970) – televizní hra
  • Ajax : Komedie o 3 dějstvích (1977)
  • Svatý na mostě (1978) – historický román; postava Jana Nepomuckého, pražského generálního vikáře, který byl r. 1393 na králův rozkaz shozen z mostu do Vltavy; Nepomucký je zde zobrazen jako „malý český člověk“, kterého přejely dějiny
  • Možná je na střeše kůň: Komedie o 3 obrazech (1980)
  • Pěší ptáci (1981)
  • Bitva u Kreščaku (1982)
  • volná trilogie:
    • Malovaný děti (1983)
    • Róza Rio (1986)
    • Podzim v zahradní restauraci (1988)
  • Padalo listí, padala jablíčka (1985) – poeticko-skeptické drama
  • Osmnáct Jeruzalémů (1986) – novela o křížové výpravě zfanatizovaných dětí do Svaté země
  • A jenom země bude má : Máchovská variace : Hra o 2 dílech, (1987)
  • Podzim v zahradní restauraci (1988)
  • Cesta Karla IV. do Francie a zpět – drama
  • Antiorfeus – drama
  • Chicago – drama
  • Bellevue – drama
  • Příběh lásky a cti – scénář k filmu o J. Nerudovi a K. Světlé.

Přeložil několik básní B. Pasternaka, B. Sluckého.

Reference editovat

  1. ↑ a b c Jiří Šotola na stránkách Slovník české literatury po roce 1945
  2. ↑ Archiv pod lupou, Dezertér (1982), Nohavica.cz [cit. 2023-12-21] (příběh zhudebnění básně Dezertér)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Šotola&oldid=23629090“